Úbytek vody, nejhorší dopad, který rozšíření hnědouhelného dolu Turów přinese. Paradoxně přitom nebude nejvíc zasažena polská oblast, ale území na české straně. Hrádecko, Chrastavsko a Frýdlantský výběžek. „Bohužel, informace od ministerstva životního prostředí jsou znepokojivé. Lze očekávat, že dojde ke zhoršení dopadů na životní prostředí," uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

O dopadech rozšiřování dolu proto bude jednat zítra s polskou vládou na společném zasedání obou kabinetů. V současné době se sestavuje i expertní česko-polská skupina, která bude mít za úkol vytvoření oboustranně odsouhlaseného řešení vlivu dolu Turów na vodní poměry v ČR. Za Liberecký kraj v ní bude krajský radní pro životní prostředí Josef Jadrný a starosta Hrádku Josef Horinka.

Že úbytek vody na Frýdlantsku a Hrádecku není planým strašákem, ale reálnou hrozbou, potvrdily i studie, které si nechala zpracovat Frýdlantská vodárenská společnost a Severočeská vodárenská společnost. „Teď se důl rozkládá na celkové ploše 45 km čtverečních. Těží se dvě sloje, přičemž průměrná hloubka dolu je 225 metrů. Předpokládá se posun těžby k jihovýchodu a prohloubení dolu o cca 60 80 metrů až na kótu mínus 30 metrů pod hladinu moře," sdělil Bronislav Špičák, generální ředitel SVS.

Vyschlé příhraničí

Podle něj tak studie prokázala, že by došlo k výpadku vodního zdroje v Uhelné, který teď zásobuje čtvrtinu výroby vody pro pokrytí Hrádku, Bílého Kostela a Chotyně. Ohrožen je i vodní zdroj Pekařka. Na Frýdlantsku jsou nejvíc ohroženy Dětřichov, Kunratice, Heřmanice, Višňová a Černousy. Podle propočtů by se tam měla za 20 let ztratit voda ze studní i ze tří vrtů, které teď využívá Frýdlantská vodárenská společnost (FVS). 

„Voda by se pak brala z Frýdlantu. Bylo by nutné také doplnit vodojemy pro zásobu vody na Údolí a v Libverdě a připojení vodovodu Bulovka a Dětřichov na úpravnu vody Frýdlant," uvedl ředitel FVS Petr Olyšar.

Druhá, horší varianta, pak počítá s tím, že o vodu přijdou i Habartice, Pertoltice a západní část Bulovky a část Frýdlantu.

Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko na konci února prohlásil, že rozšíření dolu Turów není definitivně schváleno a zvažuje se, zda se vůbec v takovém rozsahu těžit bude. Že by ale Poláci přestali v Turówě těžit, tomu věří málokdo. „Běžte se podívat na hranu toho dolu, probíhají tam skrývky, vykupují se pozemky, kácí se lesy, staví se nový blok elektrárny. To určitě nesignalizuje, že by těžbu chtěli utlumit," komentuje hejtman Martin Půta. „Polská energetika stojí na uhlí a uhelných elektrárnách, nic jiného tam nemají. Proto se budou snažit vytěžit ten důl do posledního kilogramu uhlí, to je logické," dodal Půta. „Příprava na rozšíření je tam už vidět dost mohutně. Rypadlo hrčí skoro na státní hranici, to je to, co nás znervózňuje," řekl před časem starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka. Podle odhadů by se v oblasti Turówa mělo těžit zhruba do roku 2045.

Postavte bariéry

„Musíme zabránit tomu, aby k úbytku vody na Frýdlantsku a Hrádecku vůbec došlo. Než by se totiž podařilo postavit nové náhradní zdroje a propojit je na stávající soustavu, trvalo by to mnoho let. Odhaduji tak deset. Po tu dobu by ti lidé byli bez vody, to není možné. Musíme proto trvat na tom, aby se před rozšířením dolu udělala taková technická opatření, která by úbytek vody nepřipustila," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec při otevírání Domu přírody tento týden v Dolánkách u Turnova. Jenže i někteří hydrogeologové pochybují o tom, že taková technická opatření jsou vůbec možná.

„Když si představím, že stěna toho dolu je už teď vysoká několik set metrů, tak dělat tam nějaké masivní, zapuštěné bariéry, které by propadu vody zabránily, to si neumím moc představit. V každém případě se ale musí zvážit pečlivě všechny varianty, všechna možná řešení," uvedl Půta.

Ohroženy jsou i čističky

Ovlivnění českého území těžební činností v Turówě se přitom netýká pouze poklesů hladiny podzemní vody, ale celého vodního režimu včetně průtoku některých řek a potoků. Nejvíce je podle studie SVS ovlivněn hraniční tok Lubota Oldřichovský potok, který je už teď kvůli důlní činnosti po většinu roku suchý a není v něm dodržen ani minimální hygienický průtok. Podobně na tom je i Václavický potok. Podle ředitele SVS Bronislava Špičáka tak rozšíření dolu negativně zasáhne i do vypouštění odpadních vod. „Podle platné legislativy všechna vypouštění odpadních vod do vod povrchových musí být regulována. Základním podkladem pro stanovování limitů pro povolené vypouštění je stav vody ve vodním toku, a to nejen ve vodním útvaru, do kterého k vypouštění dochází, ale i ve vodních útvarech následujících dále v povodí.

Pokud voda kvůli těžbě ubude, bude to znamenat konec stávajících domovních čistíren odpadních vod pro vlastníky nemovitostí na české straně hranice v postižené lokalitě. Alternativním řešením je jejich náhrada bezodtokovými jímkami s vyvážením na ČOV Chrastava, resp. ČOV Hrádek nad Nisou," stojí ve zprávě SVS. Jenže takové řešení je pro vlastníky nemovitostí finančně příliš drahé. Bude proto zapotřebí zajistit odkanalizování obcí v postižené lokalitě jako Horní Vítkov, Václavice, Grabštejn, Oldřichov na Hranicích a dalších, které úbytek vody zasáhne.

Kdo to zaplatí?

Náklady na opatření se jen pro Hrádecko a Chrastavsko odhadují na 755 milionů korun, na Frýdlantsku pak až k jedné a půl miliardě, protože by se voda do výběžku musela přivést až z druhé strany Jizerských hor. Ani FVS ani SVS však takové peníze nemají. Požadují proto společně s Libereckým krajem, aby případné kompenzace hradila polská strana. Studii o vlivu rozšíření dolu Turów na životní prostředí by měli mít Poláci hotovou na přelomu letošního a příštího roku.