Celkem 10 subjektů projevilo zájem o letiště v Ralsku poté, co Liberecký kraj jako vlastník zveřejnil výzvu na jeho využití. Je-li mezi nimi ale nějaký vizionář, jež vdechne obrovské ploše nějakou smysluplnou náplň, se neví. Kraj teprve nabídky posoudí a teprve potom bude hledat firmy, které je nejlépe zrealizují.„Mám teď na stole 10 obálek, které otevřeme, jakmile bude kompletní hodnotitelská komise. Ta bude složena ze tří zástupců města Ralska, tří úředníků kraje a tří krajských politiků," předeslal náměstek hejtmana pro rozvoj venkova Vít Příkaský (ČSSD).

Vítěze pobídkové soutěže chce kraj znát ještě letos. Poté bude vypsána veřejná soutěž, kde bude záměr rozvinut. Investorem aktivit v Ralsku ale kraj být nechce.

„Je to sice náš majetek a musíme se o něj starat, ale nemáme peníze na realizaci projektu. Mohou to být miliardové položky," zdůraznil Příkaský, proč kraj nechce Ralsko oživit sám.

Podle hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera (ČSSD) je možné, že pokud se najde dostatečně kvalitní návrh, kraj by letiště prodal.

„Za určitých podmínek výhodných pro kraj i pro letiště bychom s garancemi, že stavba bude respektovat naše požadavky, s prodejem souhlasili. Pokud by zde měl někdo investovat svoje peníze, s pronájmem by se asi nespokojil," připustil hejtman.

Výzva, kterou kraj zveřejnil, je již druhá. V první výzvě přišlo 13 nabídek, převážně na fotovoltaické elektrárny, které si ale kraj nepřál a proto soutěž zrušil. Nyní již předem stanovil, že si nepřeje těžké průmyslové provozy, zábavní centra ani komerční letiště.

Podle Příkaského by letišti a jeho okolí slušelo sportovně turistické využití s cyklostezkami. „Problém je ale s doprovodnou infrastrukturou, která zde neexistuje," podotkl. Této náplni se Ralsko nyní blíží nejvíce oblíbili si jej in-line bruslaři, pořadatelé autoestrád a také piloti ultralightů.

Ralsko sloužilo vojenským účelům již za Rakouska Uherska, v někdejším sudetoněmeckém prostoru pak bylo cvičiště Wehrmachtu, po válce byla většina německy mluvícího obyvatelstva odsunuta a zůstaly po nich prázdné vesničky. Později zde Sověti skladovali jaderné zbraně. Po pádu komunismu byl prostor ženijně vyčištěn, ale zloději kovů dokončili dílo zkázy.