O propojení Syneru s politiky

Syner na vás a na primátora Korytáře chystá žalobu, že poškozujete její dobré jméno. Čím budete argumentovat?
Syner by musel dokázat, že my jsme změnili vnímání značky Syner. To by myslím bylo těžké, protože o propojení Syneru s politikou se hovoří už léta a nemyslím si, že my bychom v tomto něco jakkoli posunuli někam dál. Kdyby Syner takovou žalobu podal, budu o ní muset také uvažovat, protože mě zase poškozují inzeráty, které dává Syner. Zároveň vnímám, že můj zaměstnavatel si z toho nic nedělá, protože jejich obsah považuje za absurdní.

Každopádně představitelé Syneru tvrdí, že je to poškozuje při získávání zakázek třeba od zahraničních investorů…
To chápu, ale nemyslím si, že by to měl Syner těžké kvůli tomu, co o něm tvrdí nějaký náměstek primátora. Ty potíže, o kterých mluví, pramení spíš z toho, že je nějak vnímaný dlouhodobě a investoři z řady zemí jsou citliví už jenom na podezření z klientelismu.

To podezření ale dostává na váze, pokud zazní přímo z radnice města, odkud firma pochází a kde působí.
Tím spíš bych pochopil snahu Syneru s námi eventuelně neválčit.

Myslíte, že tu současnou „válku“ rozpoutal Syner?
První věc, kterou jsme tu dělali, byl rozpočet. Při jeho vytváření jsme se rozhodli ušetřit mimo jiné na rekonstrukci Soukenného náměstí. Řekli jsme, že na to prostě nemáme peníze. Syner situaci města řekl bych tušil, mohl říci fajn, nejsou peníze, pojďme se domluvit, že by se to třeba dělalo jindy. Ale Syner na nás podal podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Já nemám problém tomuto úřadu vysvětlit, že nemáme peníze. Ale musí to být?

Co se týká dvou zakázek IPMR, z nichž jednu - na dostavbu bazénu - vysoutěžil Syner: ve chvíli, kdy jste oznámili, že smlouvy jsou pro město nevýhodné, deklaroval Syner, že je ochoten o smlouvě jednat. Přizvali jste tu firmu k jednání?
Jedno jednání proběhlo. Ale velká změna té smlouvy by byla velkou změnou celé zakázky. A to už by se mohly odvolat jiné firmy, které soutěžily, a napadnout nás, že jsme ex-post změnili podmínky. Já čtu ustanovení zákona tak, že výrazně je měnit po vyhlášení soutěže už možné není.

Problémy, které ve výběrovém řízení jsou, se ale nedají vyřešit jen přepsáním smlouvy s vítězem. Podstatné je, že výběrko nebylo postavené tak, aby se ho zúčastnilo víc firem. Jeho podmínky byly příliš restriktivní a zúčastnilo se málo firem. A to už žádná úprava smlouvy nevyřeší.

Kolik?
Čtyři. Dvě byly vyloučeny pro nesplnění kvalifikačních kritérií. Jedna z nich měla nižší nabídku, než Syner. Asi o procento.

Co vlastně bylo na výběrovém řízení špatně?
Smlouvy nebyly postaveny tak, aby byly výhodné pro město. Tuhle věc jsme zjistili, respektive dostali jsme všechny podklady až po vyhlášení vítěze v radě.

V čem konkrétně byly nevýhodné?
Vůbec neřešily vícepráce. A to je problém. V průběhu stavby totiž může město zjistit, že chce něco jinak nebo že se něco nedá udělat tak, jak předpokládal projekt. A placení těchto víceprací smlouva vůbec neřeší. Ani to, kdo je schvaluje, kdy se mají provést a zda je může firma udělat o své vůli, nebo zda je musí schvalovat město.

Co by mohlo nastat třeba u zmíněného bazénu?
Příkladem jsou třeba základy. Ty jsou u každé budovy více či méně odhadnuty a skutečný rozsah je stejně znát, až když se kopne do země. Pak se rozhodne, jakou přesnou podobu budou mít a rozhodne o tom projektant stavby, placený dodavatelem, který si to musí obhájit u firmy vykonávajicí pro město stavební dozor. Každopádně základy se musí udělat a městu nakonec nezbude, než je nakonec zaplatit tak, jak se postaví a jak to navrhne projektant. A nejspíš i za jeho ceny, protože smlouva nijak neupravuje, jak se práce vykonané nad rámec smlouvy promítnou do celkové ceny.

Co dalšího na smlouvách vadilo?
Na schvalování detailní dokumentace má město ve spolupráci se stavebním dozorem pouhé tři dny.

Jak tomu mám rozumět?
To je jeden z dalších problémů, že se nesoutěžila podrobná dokumentace, ale taková, která obsahuje jen jakési celky. A jednotlivé provedení těch prvků je ponecháno na budoucím dopracování příslušných projektů, které ale má na starosti dodavatel, v případě bazénu tedy Syner. Tam se dá dělat mnoho věcí, třeba jakým způsobem se vyřeší strop. A na schvalování těchto řešení má stavební dozor a potažmo město pouhé tři dny. To se za tak krátkou dobu nedá stihnout.

Ale tento bod smlouvy by šel velice lehce napravit změnou počtu dní…?
To by šel. Ale je to jen jeden z mnoha bodů. Je jich celkem deset. Řada věcí sama o sobě vypadá jako detaily. Buď v ustanoveních smlouvy, nebo už v kritériích, na základě kterých byla smlouva vypracována. Ale dohromady tvoří obraz, který je rizikový pro město. Buď můžeme zkusit řešit všechny ty detaily, ale když je vyřešíme, tak jsme u toho, že máme najednou úplně jinou smlouvu. Což je napadnutelné.

A i kdyby to nikdo nenapadl, měli bychom jinou smlouvu, což neřeší fakt, že se výběrka zúčastnilo málo firem a že ty podmínky byly podle mého názoru diskriminační. Proto jsme dali podnět k ÚOHS, aby to prošetřil.

Co konkrétně vadí na zadávacích podmínkách?
Vypíchl bych dva detaily. Byla tam nějaká ekonomická kritéria, která ohraničovala, které firmy se vůbec mohou výběrka zúčastnit. A tato kritéria velmi úzce kopírovala situaci firmy Syner. Zároveň nikdo nedokázal říci, proč jsou nastavena tak, jak jsou. Nikdo nedokázal zdůvodnit, proč firma s o trochu vyšší zadlužeností nedokáže ten bazén dostavět.

Proč není připuštěna k soutěži. Dále tam byla likvidita, jejíž hodnota úplně přesně odpovídá likviditě Syneru. Buď je to náhoda, a já chci věřit, že to náhoda je, a nebo tam mohla být nějaká součinnost, což je předmětem našeho dalšího podání na případnou pletichu při přípravě veřejné zakázky.

Byla ta kritéria „ušita na tělo“ i firmě Chládek a Tintěra?
Ta ekonomická kritéria určitě ne.

Ani tuhle smlouvu jste ale nepodepsali. Máte i tam podezření na nějaká propojení, je také pro město nevýhodná?
Obě ty zakázky mají velmi nevýhodné smlouvy, které si jsou podobné jako vejce vejci. Obě jsou charakteristické tím, že výběrová řízení měla příliš přísné podmínky. Ani jedna zakázka nevytváří dobré podmínky pro město, a to je to klíčové.

Ve své zprávě mluvíte o personálním propojení firem a politiky. O které osoby jde?
Jedná se o Jiřího Kittnera a Tomáše Hampla, oba dva personálně figurovali buď přímo v Syneru, nebo ve firmách, které Syner vlastnil. Oba se účastnili buď vypracovávání nebo schvalování zadávacích podmínek a oba byli členy komise na otvírání obálek. Další propojení se týká toho, že smlouvy kontroloval JUDr. Zdeněk Holásek, který ve dvou firmách spojených se Synerem byl buď v představenstvu, resp. v dozorčí radě.

Co se může při otvírání obálek ovlivnit?
Otevírají se oficiálně obálky a jsou zapisovány údaje z jednotlivých nabídek. Je třeba přitom kontroloval, aby během otvírání nikdo s nabídkami nemanipuloval.

To by šlo?
Umím si to představit. Ale nejde jen o otvírání obálek. Klíčové je, že přípravu projektů měl mimo jiné na starosti pan Hampl, který předtím pracoval v Investorsko-Inženýrské, která byla dlouhou dobu Syneru a jejíž majitelé se dnes nedají dohledat. Tady vidím personální propojení. Jestli hrálo nějakou roli, to už je na dalším vyšetřování.

Soutěž sice vypsalo minulé vedení radnice, ale vy jste vybrali vítěze. Tak proč jste to nestopli dřív, proč jste s ním až potom odmítli podepsat smlouvu?
Pro zrušení výběrového řízení jsou zákonem poměrně úzce vymezené důvody, může k němu dojít, když se objeví nové skutečnosti. Novou skutečností není předložená nabídka firmy, která splňuje kritéria velmi těsně. Novou skutečností není to, že stavební dozor na obě zakázky má dělat firma Investing pana Nadrchala.

Nové skutečnosti nejsou ani samotná kvalifikační kritéria, protože to jsou věci známé, které schválilo minulé vedení. Novou skutečností v našem případě je to, že jsme zadali právní rozbor smluv, který říká: je to pro město nevýhodné a rizikové. Bylo možná naší chybou, že tento právní rozbor jsme si nezadali hned na začátku, ale děláme to poprvé.

To je právě to, nad čím se mnozí pozastavují…
Naše pochybnosti nad tím, zda je výběrové řízení v pořádku, jsme vyjadřovali prakticky od začátku, hned na prvním zasedání výběrové komise tuším v lednu.

Proč jste už tehdy nezadali ten právní rozbor?
Zkrátka nás to nenapadlo. My jsme zadali několik posouzení, absolvovali jsme několik jednání s projektanty, vyvolali jsme sérii jednání s technickým dozorem, nechali jsme si dělat právní rozbor tady na radnici, který některé nedostatky shledal, ale zdaleka ne v takovém rozsahu, jaké jsou. Navíc zákon poměrně přesně definuje termíny, v nichž je nutné některé věci dodělat, schválit. Do toho vstupují pravidla, která na radnici definují, kdy zasedá rada, aby se dodržely zákonné lhůty a byl vyhlášen vítěz.

Takže my jsme stihli zadat jen rozbor na radnici a na základě těchto informací rozhodovala rada, která vzala na vědomí závěry hodnotící komise. Pan primátor měl ale ještě pochybnosti, tak jsme si zadali další posudek. A ten posudek vytvořil tu novou skutečnost, která podle nás zakládá důvod ke zrušení obou zakázek.

Takže jediné vaše pochybení vidíte v tom, že jste právní rozbor od Transparency International měli zadat už v lednu?
Jasně. Kdybych byl expert na veřejné zakázky, tak se na to podívám a vím: jako první bod to musím nechat posoudit právní kancelář, jako druhý, pokud se mi nezdají kvalifikační kritéria, musím je poslat na ÚOHS, třetí bod – jestli máme pocit, že je tu riziko ztráty evropských dotací, rovnou se musím ptát na regionální radě, jaký máme manévrovací prostor.

A jaký ho máme?
Asi rok. Ale to jsme dojednali také až poté, co výsledky projednala rada.

Jaký bude další osud lázní a bazénu? Přijdeme o dotace?
Já jsem hlavně přesvědčen o tom, že kdyby tyto projekty někdo kontroloval zpětně, tak že by na ně ani žádné evropské peníze nepřišly. Otázka neleží tak, zda o ně můžeme přijít, ale zda můžeme udělat něco proto, abychom je vůbec získali.

Můžeme?
Můžeme dopracovat zadávací dokumentace a vypsat nové výběrové řízení, které bude splňovat všechny náležitosti, které má. A třetí věc je, že si necháme zpracovat kvalitní smlouvy. Ani bychom na to ten rok nepotřebovali, stihneme to do tří měsíců.

Syner tvrdí, že lžete, když mluvíte o 10 prostavěných miliardách. Lžete?
V naší analýze bylo u každé zakázky uvedeno, proč se na daném seznamu objevila a podle jakých kritérií. Tak bych čekal buď zpochybnění těch kritérií nebo jestli nějaká stavba dané kritérium splňuje či nikoliv. Kdybych si myslel, že lžu, tak bych se pod to nepodepsal.

Budete se zabývat i minulostí jiných firem? Těch, které stavěly v době, kdy už Syner od města přímé zakázky nedostával?
Chtěli jsme nastavit pravidla pro zadávání veřejných zakázek do budoucna. Ne se rýpat za každou cenu v minulosti. A k tomu nastavení veřejných zakázek patří i nějaký audit toho, co bylo. Aby se ukázalo, co v nich bylo špatně. Ale že bychom měli nyní za cíl dělat těžký hon na čarodějnice, to ne.

Ale vypadá to jako hon na Syner…
Spíš je to hon na jednu čarodějnici – Korytáře. Jsme v Liberci, o propojení mezi radnicí a Synerem mluvili všichni, všichni to brali jako příklad. O tom propojení se tu široce mluvilo, tak proč se na něj nepodívat. Ukázali jsme, jak to asi fungovalo.