Zatím jsou v improvizovaných prostorách bývalých garáží, ale rozměry a uspořádání odpovídají budoucí realitě. Personál si tak ve skutečnosti, nikoli na maketě či na papíru, bude moci osahat, v jakých prostorách bude pracovat. „Chtěli jsme ukázat reálné prostory, aby ošetřovatelský personál zjistil, jestli nebudou mít v praxi problém s umístěním některých přístrojů a zda budou mít dostatek prostoru pro manipulaci s pacientem,“ vysvětlil náměstek pro koordinaci výstavby nového pavilonu Petr Moos. Zdůraznil, že potřeba konzultace s ošetřovatelským personálem je důležitá pro konečné detailní dokončení projektu tak, aby v něm mohli zohlednit případné požadavky.

Krajská nemocnice Liberec.
Krajská nemocnice v Liberci bude mít svou mateřskou školu

OPADNOU PROBLÉMY

S navrženým řešením je spokojená i ředitelka ošetřovatelské péče Krajské nemocnice Liberec Marie Fryaufová. „Zjistili jsme, že vzorový pokoj je velice dobře uzpůsobený. Je tu dostatek prostoru. Nebudou potíže, které řešíme nyní, kdy musíme například jednoho pacienta vystěhovat, když potřebujeme jiného přeložit,“ dotkla se jednoho z problémů.

V případě potřeby umožní větší prostory také bezproblémové vyšetření mobilními přístroji přímo na pokoji, jako třeba ultrazvukem. Lůžka se pro větší pocit soukromí dají také oddělit zástěnou, což dosavadní uspořádání neumožňovalo. Pokoje v novém pavilonu budou maximálně dvoulůžkové, zatímco dosud byly nejmenší se třemi lůžky. Celkem jich tu bude 132 standardních a 60 pro intenzivní péči.

Peníze - ilustrační foto.
Silnice, muzeum či nemocnice. Kraj chce utratit 3,4 miliardy

Vybaveny budou vlastním sociálním zařízením, aby odpovídaly běžným evropským standardům. Stejně jako celé uspořádání nového urgentního centra.

Snaha o naplnění evropských standardů vedla i ke zvětšení pětipodlažní budovy dlouhé 120 metrů. Původní projekt počítal s objemem 90 tisíc metrů kubických, po konzultaci s lékaři je to téměř 120 tisíc metrů kubických. „Vycházíme z toho, že pokud má nemocnice sloužit dalších 50 a více let, tak bychom neměli dopustit, aby nové řešení bylo horší než to současné,“ vysvětlil Petr Moos.

MYSLÍ NA BUDOUCNOST

Ukázkové bude v novém pavilonu i řešení vzduchotechniky, která je právě pro zdravotnická zařízení klíčová, nebo síťových rozvodů, jež povedou v jednom podzemním kolektoru a budou mít návaznost i na plánovanou druhou etapu modernizace. „Kdybychom to nezohlednili nyní, v budoucnu by se další úpravy několikanásobně prodražily,“ upozornil Moos.

V libereckém bazénu se uskutečnilo symbolické přeplavání kanálu La Manche. Akci pro seniory uspořádalo komunitní středisko Kontakt Liberec ve spolupráci s Nadací Charty 77 a projektem Sen Sen.
FOTO: Kanál La Manche pokořen. Senioři uplavali 37 kilometrů

Naplnění současných technických standardů, stejně jako nárůst cen stavebních prací, zvedne náklady na stavbu z původního odhadu 1,4 až 1,7 miliardy na 1,9 miliardy. Za to ale krajské město získá kromě zoufale chybějícího „urgentu“ budovu, která nahradí současný brownfield ve spodní části areálu a navíc bude napojena na parkovací dům. Ten bude dosahovat až k Jablonecké ulici.

ÚSKALÍ POMINULA

Podle Petra Moose jsou už s novým vedením města překonány nekonečné průtahy kolem územního plánu, které se staly překážkou pro budování nových parkovacích míst v nemocnici. „Stále běží jednání o územním plánu, ale myslím, že úskalí už jsou zažehnána. Připravili jsme podklady pro územní rozhodnutí a čekáme, že v létě bychom ho od města měli získat. Pak bychom mohli urychlit práce na dokumentaci ke stavebnímu povolení a následně soutěžit dodavatelskou firmu,“ doplnil Petr Moos. Projektu nového krajského centra urgentní medicíny jsou věnovány i speciální webové stránky Krajské nemocnice Liberec.

Místo, na kterém plánuje soukromý investor vybudovat areál, tvořený především sklady.
Vedení Hodkovic chce kvůli skladům proces EIA, svolalo mimořádné zastupitelstvo