Nárůst ceny stavebních prací až o 14 procent, zařazení parkovacího domu nad rámec původního projektu a neustálé zpřísňování stavebních norem pro zdravotnická zařízení zvýšilo cenu stavby nového Centra urgentní medicíny zhruba o půl miliardy. Z plánovaných 1,4 na 1,99 miliardy. Navýšení nákladů se teď na svá bedra rozhodl vzít Liberecký kraj formou bankovního úvěru. Ten má pokrýt celkové náklady a nutné navýšení ceny pavilonu tak nezatíží menšinové akcionáře, jimiž jsou města Liberec a Turnov.

Předpokládá to však schválení záměru všemi zastupitelstvy a následná změna dohody všech tří vlastníků. Na jejím základě by města měla na výstavbu pavilonu přispívat jen do roku 2023 namísto po dobu 20 let, jak se původně zavázala. Zato se sníží jejich akcionářský podíl a také zastoupení v dozorčí radě.

Navrhovaná varianta se na základě analýzy nezávislé mezinárodní poradenské společnosti ukázala jako nejlepší možné řešení. Nemocnice si nechala posoudit několik variant. Bankovní úvěr, který by si vzal kraj, se však ukázal jako nejvýhodnější. „Další varianty byly buď právně, administrativně nebo finančně náročnější,“ zhodnotil hejtman Martin Půta. Navýšení původní částky vychází z reality a je proto podle něj oprávněné. Zdůraznil, že nový pavilon se staví pro dalších 50 let a musí proto vyhovovat nejpřísnějším nárokům. „Pavilon urgentní medicíny bude sloužit špičkovým lékařským oborům a především pak pacientům z celého Libereckého kraje, aby nemuseli za specializovanou lékařskou péčí jezdit do Prahy, Hradce Králové nebo Ústí nad Labem. Aby naše nemocnice byla na úrovni fakultního a výzkumného zařízení, musí mít moderní pracoviště, které bude vyhovovat potřebám rozvíjející se medicíny 21. století,“ zdůraznil hejtman Martin Půta.

„Nechceme nemocnici hezčí, ale potřebujeme dostát současným standardům,“ vysvětlil generální ředitel Krajské nemocnice Liberec Richard Lukáš. Zpřísněné normy požadují oproti původnímu projektu například změnit objem nebo dispozici laboratoří. „Lékaři si nevykřičeli žádný luxus, jsme finančně i objemově na minimu možného,“ zdůraznil člen řídícího výboru, profesor Petr Moos.

MENŠÍ ZÁTĚŽ PRO MĚSTA

Kraj uvedeným postupem zbaví menší akcionáře další finanční zátěže. „Vnímám to i jako vstřícný krok vůči Turnovu, pro který je investice mimořádně velká ve srovnání s jeho rozpočtem. A i vůči Liberci, který má potíže jiného charakteru, se splácením svých jiných závazků z minulosti,“ připomněl hejtman.

Například Liberec, který měl původně do nové nemocnice vložit 212 milionů, teď zaplatí 74 milionů. Předpokládanou částku tak může vložit do řešení dopravní obsluhy v okolí nemocničního areálu. V plánu je například i zastávka pro kyvadlovou dopravu z města k areálu.

Ostatně právě Liberec má na zdržení projektu a tím pádem jeho prodražení svůj podíl. Parkovací dům totiž předchozí vedení radnice slíbilo zařadit do programu evropských dotací, což se nestalo. Stejně tak slíbilo schválit změny v územním plánu, ke kterému došlo až nedávno.

Konečné slovo budou mít na svých jednáních zastupitelé. Ti krajští by o návrhu měli jednat už příští úterý. Každé další přešlapování může projekt ještě více prodražit. Kraj se totiž nemůže spoléhat na žádné státní ani evropské dotace. „Tu šanci jsme bohužel už promarnili,“ zdůraznil Petr Moos, podle kterého Česká republika do evropských programů zařadila bohužel jen požadavek na rozvoj psychiatrické a prenatální péče. Nové nemocnice se za evropské peníze v ČR stavěly před deseti lety, tehdy o to ale bývalá krajská reprezentace neusilovala.  

„JE TO HISTORICKÁ PŘÍLEŽITOST“

Podle Richarda Lukáše teď mají zastupitelé v ruce všechny karty, aby plánované a pečlivě připravované moderní centrum pro zhruba 450 tisíc obyvatel z celého kraje vzniklo. „Nezanevřete na nás,“ vzkázal politikům. „Žádná další příležitost už nepřijde, je to na nás. Myslím, že jde o historickou příležitost a také povinnost,“ upozornil ředitel nemocnice.

Schválení návrhu na změnu způsobu financování je dalším z řady nezbytných kroků, z nichž každý musí schvalovat všichni tři akcionáři, respektive jejich zastupitelstva. Nejde totiž o soukromou investici, ale o veřejnou stavbu za veřejné peníze. Cílem by mělo být zahájení stavby v roce 2021 a její dokončení o pouhé dva roky později. Stavební povolení by měla nemocnice od úředníků získat v únoru příštího roku a tím zároveň možnost odstartovat demoliční práce ve spodní části areálu.

Krajský radní pro zdravotnictví Přemysl Sobotka se proto přidává k apelům: „Moc bych prosil všechny zastupitele, aby nebránili jednotlivým krokům třeba pozdním vyřizováním. Každý měsíc zdržení hraje obrovskou roli a nemůžeme už ztrácet čas.“

Krajská nemocnice Liberec obhospodařuje celkem 38 nemovitostí, přičemž jejich průměrné stáří činí bez půl roku rovných sto let. Od roku 1978 nemocnice nepostavila žádnou novou budovu a například budova chirurgie je víc než 80 let stará.