VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Novela zákona o zdravotních sestrách moc nevyřeší

Liberec – O nás bez nás, tak by se daly lapidárně shrnout reakce většiny zúčastněných na novelu zákona o vzdělávání sester.

9.7.2016 AKTUALIZOVÁNO 11.7.2016
SDÍLEJ:

Zdravotní sestra. Ilustrační snímekFoto: Deník

Zatímco dříve se o pacienty mohla na odděleních starat sestra, která maturovala na střední zdravotnické škole, nyní se taková absolventka stává „pouze" zdravotnickým asistentem. Takový může pracovat jen pod dohledem všeobecné sestry, absolventky střední školy a bakalářského oboru na vysoké škole nebo tříletého studia na vyšší odborné škole. Podle novely, která by měla platit od 1. září 2017 (pokud ji schválí poslanci, senát
a podepíše prezident) bude k vyšší odbornosti stačit čtyřleté studium na zdravotní škole a rok vyšší odborné školy. Od toho je odvozen i pracovní název novely 4 + 1.

Podle oslovených odborníků jde ale jen o kosmetickou úpravu, která tristní nedostatek sester v českých nemocnicích, zejména v náročnějších oborech, nevyřeší.
„Všeobecná sestra bude mít dokončené studium ne po sedmi letech, ale po pěti letech, ušetří tím tedy dva roky, ale nemyslím si, že jich tím pádem bude více," vysvětlila ředitelka ošetřovatelské péče Krajské nemocnice v Liberci a zkušená sálová sestra Marie Fryaufová. Sestry totiž podle ní od této profese neodrazuje ani tak délka studia, jako platy neúměrné náročnosti a zodpovědnosti, stres a vysoké pracovní nasazení.

„Pro všeobecnou sestru stačí, když si udělá střední školu plus jeden rok, ale pokud by chtěla být specialistka, musí mít po roce praxe další dvou až tříleté specializované vzdělání ukončené atestací," snaží se vysvětlit systém, v němž pracují zdravotnické asistentky (absolventky zdravotní školy s maturitou), všeobecné sestry (Bc. nebo Dis.) a sestry specialistky ( sálové sestry, sestry na intenzivních odděleních, dětské sestry či porodní asistentky.

Zásadní obrat nebude mít novela zákona ani podle ředitelky Střední zdravotnické školy a VOŠ v Liberci Jany Urbanové. „Myslím, že přinejmenším do pěti let změna nenastane," domnívá se. Než se totiž novela odrazí
v praxi, musí ministerstvo školství zpracovat nové studijní programy. Podle ní by ale úplně stačilo zvýšit kompetence absolventkám středních odborných škol tak, aby mohly pracovat samostatně a bez dohledu vysokoškolsky vzdělaných sester. Navíc podle ní není nedostatek zdravotních sester v nízkém zájmu
o studium. „Nemohu říct, že by byl malý, alespoň tady
v regionu zájem je," říká. Jenže většina sester jde buď rovnou studovat dál na bakalářském oboru a nebo odchází ze lepším platem 
a podmínkami do některé ze sousedních zemí.

Podle ní se novela snaží napravit kiksy z 90. let, kdy samy sestry a jejich odborné asociace volaly po vysokoškolském vzdělávání úzké vrstvy sester, které by fungovaly jako mezičlánek mezi lékaři a středním odborným personálem. Tuto kompetenci ale paradoxně nemají vysokoškolačky, ale diplomované sestry specializací.

Kritiku novely zákona vyjádřily už oborové a vzdělávací asociace. Dotkne se pochopitelně i škol, které bakalářské obory pro zdravotní sestry podle požadavků na vzdělání provozují. Jednou z nich je i Technická univerzita v Liberci, která
v rámci Ústavu zdravotnických studií vzdělává bakalářky v oboru všeobecná sestra.

„Považuji tento krok ze strany vlády vysloveně za špatný. Sestry nezískají potřebné kompetence vzdělání a sestoupí v pracovním zařazení o stupeň dolů. Samozřejmě, že to bude mít negativní dopad na všechny vysoké školy, které obor zdravotní sestra nabízejí," říká rektor TUL Zdeněk Kůs.

AUTORIZOVANÝ ROZHOVOR:

Sester v nemocnicích je stále míň. Proč?

Jak dostat sestry zpátky na oddělení? Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka snížením náročnosti na vzdělání. Je však vzdělávací systém tím, co tuto profesi dělá tak málo atraktivní?

Náročný vzdělávací systém, kdy se sestra dostane na pomyslný vrchol až po devíti letech (!) soustavného vzdělávání je podle ředitelky ošetřovatelské péče a členky představenstva Krajské nemocnice v Liberci Marie Fryaufové jen jednou z mnoha překážek, které způsobují nedostatek kvalifikovaných sester na odděleních nemocnice. Těmi dalšími jsou stres, velké pracovní vypětí, nízké finanční i společenské ohodnocení. Není divu, že buď odcházejí ze zdravotnictví vůbec nebo hledají práci v zahraničí. Po českých sestrách je totiž poptávka.

MGR. MARIE FRYAUFOVÁ

Čím to podle vás je?
Naše sestry jsou v zahraničí velice úspěšné a pokud zvládnou jazyk, což je často kámen úrazu, jsou velmi uznávané. Naše mentalita je jiná, jsme velice adaptabilní, flexibilní a učenlivé. Dokážeme skvěle improvizovat, se vším si poradíme.

Jak se liší práce zdravotní sestry tady a v zahraničí?
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je současné vzdělávání všeobecné sestry v České republice srovnatelné. I v ostatních zemích EU jsou činnosti a kompetence nižšího zdravotnického pracovníka, tedy zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele jasně odlišeny od činnosti sestry. V zahraničí mají ovšem vysokoškolské sestry vyšší kompetence a jsou lékaři velmi uznávané a ceněné. V našich podmínkách je situace taková, že sestry s VŠ vzděláváním mají stejné kompetence jako středoškolsky vzdělaná sestra. V praxi tedy často nastávají situace, kdy ošetřovatelský personál stanovené kompetence z personálních důvodů překračuje. V zahraničí jsou to navíc profese s vyšším platem. Pracovní dobu mají bez přesčasů, případně velmi dobře uhrazených, dodržují zákoník práce, v nepřetržitém provozu mají často méně hodin, vyšší počet pracovníků na pracovištích, různé benefity a preventivní programy, které zabraňují syndromu vyhoření. Ale v zásadě se práce samotná příliš neliší, je to systém od systému.

Vraťme se k novele zákona, který velmi všeobecně řečeno, nebude v budoucnu nutit sestry, aby studovaly vysokou. Jak teď funguje celý systém?
Všeobecnou sestrou se nyní stává absolvent vyšší odborné školy zdravotnické v oboru diplomovaná všeobecná sestra (DiS) nebo absolvent bakalářského studia na vysoké škole. Vystudováním čtyřletého studia na střední zdravotnické školy se absolvent stává „pouze" zdravotnickým asistentem" , který pracuje pod dohledem všeobecné sestry. Zdravotnický asistent může podávat léky, aplikovat injekce, mimo intravenozních. Nejvýše v celé hirearchii jsou pak sestry specialistky, což jsou absolventky pomaturitního specializačního studia v různých oborech (dětská sestra, intenzivní sestry - ARO, JIP, sálová sestra..). Po dvou až třech letech studia získávají specializované vzdělání ukončené atestační zkouškou. Mají tedy nejvyšší možné kompetence, ale studium zatím u většiny oborů není vysokoškolské. Větší smysl by dávalo, aby specializační studium probíhalo na vysokých školách. Aby tedy mohl zdravotník sloužit na operačním sále nebo na odděleních JIP nebo ARO musí mít maturitu, tři roky vyšší odborné nebo vysoké školy a další dva až tři roky specializačního vzdělání k získání atestace, tedy nějakých 9 - 10 let. Po schválení novelizace to bude „jen" za 7 až 8 let.

Proč chodí sestry studovat vysokou, když jim stačí nástavba a atestace?
Protože chtějí mít vysokoškolský titul. Často je to přání rodičů, kteří je na studiích podporují. Hodí se jim, když pak chtějí odejít ze zdravotnictví úplně nebo do příbuzného oboru. Například jako výživové poradkyně nebo v kosmetickém salonu. Vysokoškolský titul je stále zatím v naší společnosti hodnocen jako známka „lepšího" vzdělání.

Mluví se o nízkých platech. Kolik si vydělá třeba v liberecké nemocnici specializovaná sestra a co pro to musí udělat?
Průměrný plat sester je momentálně zhruba třicet tisíc hrubého, mění se to podle výše osobního příplatku a případných odměn. Na náročnějších odděleních jsou mzdy i vyšší. Nejvíce si vydělávají právě sestry – specialistky na ARO, JIP a na operačních sálech. Nejnižší tarify jsou naopak na odděleních, kde není náročnost práce tak velká. Finanční rozdíl ohodnocené náročnosti ošetřovatelské péče může být i pět tisíc. Současný průměrný plat v ČR je teď kolem dvaceti šesti tisíc. Podle mého by sestry na nejnáročnějších odděleních měly mít alespoň dvojnásobek. Ale to je bohužel zatím utopie. Pak bychom si mohly vybírat a nemuseli být vděčni za každého, kdo tuhle práci chce ještě vůbec dělat.

Sestry ale nikdy neměly příliš vysoké platy, přesto tuhle práci dělaly. V čem je podle vás ještě problém?
Je to o personálu, bylo by potřeba mít tolik zdravotnických asistentů jako všeobecných sester a takový počet absolventů bohužel nemáme. Na každém oddělen chybí minimálně dvě sestry. Je to fyzicky i psychicky velmi náročná práce, a není to jen u nás, je to problém v celé Evropě. Dnešní generace se změnila, změnilo se 
i myšlení lidí. Společnost zhrubla, je to o slušnosti a vnímání druhého člověka. Těch důvodů je více. Rodí se méně dětí a tak je méně studentů. A ti dnešní si volí méně náročné obory, bez přesčasů a víkendů. Je víc přístrojů, víc administrativy. Na začátku mé profesní dráhy v 80. letech jsem byla sama na noční směně a měla na starost třicet pacientů. To si dnes nedovedu představit. Sestru v týmu doplňuje sanitářka nebo ošetřovatelka, v posledním roce navyšujeme personální plány tak, aby na náročných odděleních byly na noční směně vždy minimálně dvě sestry. I zdravotníci jsou jen lidé a mohou udělat při vyčerpání chybu. Je to svazující zodpovědnost, kterou neunese každý.

A co mediální obraz vaší profese? A jaká je realita?
Mediální obraz je zkreslený představou dokonalosti, realita je úplně jiná, takže mě ten pohled často rozčiluje. Zejména v českých televizních seriálech je postavy sester většinou zobrazovány nereálně a neprofesionálně. Seriály ukazují precizně nalíčené sestry, ty v životě jsou ale unavené a v časovém shonu. Realita je taková. Třeba na oddělení s dvaceti šesti pacienty se starají v denní službě dvě sestry. Ty musejí zvládnout odběry, léky, hygienu, výživu, přípravu k vyšetření a operačním výkonům. Veškeré činnosti, které provedou, musí navíc do jediné zapsat. Dokumentuje se opravdu vše: časy odjezdu a příjezdu pacienta na všechna vyšetření a operační zákroky, použití veškerých přístrojů a pomůcek, které se u pacienta použily, léčiva, která se podala a materiál, který se spotřeboval. Práce je náročná, jsou další a další nové metody, nové přístroje… To je to, co pacient neví a postřehne jen tím, že vidí sestru stále skloněnou nad dokumentací. Snažíme se proto, aby se administrativa zásadním způsobem zjednodušila a aby se stále zlepšovala komunikace. Práce je více, lidí méně. Hodně zaměstnanců odchází se syndromem vyhoření. Ale snažíme se proto o ně starat co nejlépe, aby neodcházeli a aby dělali práci, kterou si vybrali dobře a s nadšením. Což je za stávajících podmínek někdy opravdu hodně těžké.

Autor: Jana Švecová

9.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ani zákaz vstupu neodrazuje některé chodce od vstupu na havarijní lávku, která spojuje libereckou ulici U Nisy a park u krajského úřadu.

K úřadu se už nepůjde na vlastní nebezpečí

Silnice. Ilustrační snímek.

Jedna z největších investic Libereckého kraje do silnic bude na Železnobrodsku

Raspenava zažila výjimečný koncert se sólistkou DFXŠ

Raspenava – Adventní premiéru zažila letos Raspenava. Vůbec poprvé se tu na začátku adventu konal koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

V multikině Cinestar to žije! Výjimkou nebyla Mikulášská jízda

Liberec – Minulý týden proběhla další vydařená dámská jízda v kině. Tentokrát Mikulášská…

Lepší tramvaj do Jablonce má zpoždění

Liberec – Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou zmítají spory o vedení.

V noci na čtvrtek lze pozorovat meteorologický roj Geminidy, bude vrcholit

Severní Čechy - V noci na čtvrtek máte možnost sledovat na obloze meteorický roj Geminidy, který bude vrcholit. Pozorovací podmínky mají být podle astronomů příznivé. Měsíc totiž bude před novem a na oblohu se bude coby úzký couvající srpek dostávat až v závěru noci.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT