VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Novela zákona o zdravotních sestrách moc nevyřeší

Liberec – O nás bez nás, tak by se daly lapidárně shrnout reakce většiny zúčastněných na novelu zákona o vzdělávání sester.

9.7.2016 AKTUALIZOVÁNO 11.7.2016
SDÍLEJ:

Zdravotní sestra. Ilustrační snímekFoto: Deník

Zatímco dříve se o pacienty mohla na odděleních starat sestra, která maturovala na střední zdravotnické škole, nyní se taková absolventka stává „pouze" zdravotnickým asistentem. Takový může pracovat jen pod dohledem všeobecné sestry, absolventky střední školy a bakalářského oboru na vysoké škole nebo tříletého studia na vyšší odborné škole. Podle novely, která by měla platit od 1. září 2017 (pokud ji schválí poslanci, senát
a podepíše prezident) bude k vyšší odbornosti stačit čtyřleté studium na zdravotní škole a rok vyšší odborné školy. Od toho je odvozen i pracovní název novely 4 + 1.

Podle oslovených odborníků jde ale jen o kosmetickou úpravu, která tristní nedostatek sester v českých nemocnicích, zejména v náročnějších oborech, nevyřeší.
„Všeobecná sestra bude mít dokončené studium ne po sedmi letech, ale po pěti letech, ušetří tím tedy dva roky, ale nemyslím si, že jich tím pádem bude více," vysvětlila ředitelka ošetřovatelské péče Krajské nemocnice v Liberci a zkušená sálová sestra Marie Fryaufová. Sestry totiž podle ní od této profese neodrazuje ani tak délka studia, jako platy neúměrné náročnosti a zodpovědnosti, stres a vysoké pracovní nasazení.

„Pro všeobecnou sestru stačí, když si udělá střední školu plus jeden rok, ale pokud by chtěla být specialistka, musí mít po roce praxe další dvou až tříleté specializované vzdělání ukončené atestací," snaží se vysvětlit systém, v němž pracují zdravotnické asistentky (absolventky zdravotní školy s maturitou), všeobecné sestry (Bc. nebo Dis.) a sestry specialistky ( sálové sestry, sestry na intenzivních odděleních, dětské sestry či porodní asistentky.

Zásadní obrat nebude mít novela zákona ani podle ředitelky Střední zdravotnické školy a VOŠ v Liberci Jany Urbanové. „Myslím, že přinejmenším do pěti let změna nenastane," domnívá se. Než se totiž novela odrazí
v praxi, musí ministerstvo školství zpracovat nové studijní programy. Podle ní by ale úplně stačilo zvýšit kompetence absolventkám středních odborných škol tak, aby mohly pracovat samostatně a bez dohledu vysokoškolsky vzdělaných sester. Navíc podle ní není nedostatek zdravotních sester v nízkém zájmu
o studium. „Nemohu říct, že by byl malý, alespoň tady
v regionu zájem je," říká. Jenže většina sester jde buď rovnou studovat dál na bakalářském oboru a nebo odchází ze lepším platem 
a podmínkami do některé ze sousedních zemí.

Podle ní se novela snaží napravit kiksy z 90. let, kdy samy sestry a jejich odborné asociace volaly po vysokoškolském vzdělávání úzké vrstvy sester, které by fungovaly jako mezičlánek mezi lékaři a středním odborným personálem. Tuto kompetenci ale paradoxně nemají vysokoškolačky, ale diplomované sestry specializací.

Kritiku novely zákona vyjádřily už oborové a vzdělávací asociace. Dotkne se pochopitelně i škol, které bakalářské obory pro zdravotní sestry podle požadavků na vzdělání provozují. Jednou z nich je i Technická univerzita v Liberci, která
v rámci Ústavu zdravotnických studií vzdělává bakalářky v oboru všeobecná sestra.

„Považuji tento krok ze strany vlády vysloveně za špatný. Sestry nezískají potřebné kompetence vzdělání a sestoupí v pracovním zařazení o stupeň dolů. Samozřejmě, že to bude mít negativní dopad na všechny vysoké školy, které obor zdravotní sestra nabízejí," říká rektor TUL Zdeněk Kůs.

AUTORIZOVANÝ ROZHOVOR:

Sester v nemocnicích je stále míň. Proč?

Jak dostat sestry zpátky na oddělení? Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka snížením náročnosti na vzdělání. Je však vzdělávací systém tím, co tuto profesi dělá tak málo atraktivní?

Náročný vzdělávací systém, kdy se sestra dostane na pomyslný vrchol až po devíti letech (!) soustavného vzdělávání je podle ředitelky ošetřovatelské péče a členky představenstva Krajské nemocnice v Liberci Marie Fryaufové jen jednou z mnoha překážek, které způsobují nedostatek kvalifikovaných sester na odděleních nemocnice. Těmi dalšími jsou stres, velké pracovní vypětí, nízké finanční i společenské ohodnocení. Není divu, že buď odcházejí ze zdravotnictví vůbec nebo hledají práci v zahraničí. Po českých sestrách je totiž poptávka.

MGR. MARIE FRYAUFOVÁ

Čím to podle vás je?
Naše sestry jsou v zahraničí velice úspěšné a pokud zvládnou jazyk, což je často kámen úrazu, jsou velmi uznávané. Naše mentalita je jiná, jsme velice adaptabilní, flexibilní a učenlivé. Dokážeme skvěle improvizovat, se vším si poradíme.

Jak se liší práce zdravotní sestry tady a v zahraničí?
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je současné vzdělávání všeobecné sestry v České republice srovnatelné. I v ostatních zemích EU jsou činnosti a kompetence nižšího zdravotnického pracovníka, tedy zdravotnického asistenta nebo ošetřovatele jasně odlišeny od činnosti sestry. V zahraničí mají ovšem vysokoškolské sestry vyšší kompetence a jsou lékaři velmi uznávané a ceněné. V našich podmínkách je situace taková, že sestry s VŠ vzděláváním mají stejné kompetence jako středoškolsky vzdělaná sestra. V praxi tedy často nastávají situace, kdy ošetřovatelský personál stanovené kompetence z personálních důvodů překračuje. V zahraničí jsou to navíc profese s vyšším platem. Pracovní dobu mají bez přesčasů, případně velmi dobře uhrazených, dodržují zákoník práce, v nepřetržitém provozu mají často méně hodin, vyšší počet pracovníků na pracovištích, různé benefity a preventivní programy, které zabraňují syndromu vyhoření. Ale v zásadě se práce samotná příliš neliší, je to systém od systému.

Vraťme se k novele zákona, který velmi všeobecně řečeno, nebude v budoucnu nutit sestry, aby studovaly vysokou. Jak teď funguje celý systém?
Všeobecnou sestrou se nyní stává absolvent vyšší odborné školy zdravotnické v oboru diplomovaná všeobecná sestra (DiS) nebo absolvent bakalářského studia na vysoké škole. Vystudováním čtyřletého studia na střední zdravotnické školy se absolvent stává „pouze" zdravotnickým asistentem" , který pracuje pod dohledem všeobecné sestry. Zdravotnický asistent může podávat léky, aplikovat injekce, mimo intravenozních. Nejvýše v celé hirearchii jsou pak sestry specialistky, což jsou absolventky pomaturitního specializačního studia v různých oborech (dětská sestra, intenzivní sestry - ARO, JIP, sálová sestra..). Po dvou až třech letech studia získávají specializované vzdělání ukončené atestační zkouškou. Mají tedy nejvyšší možné kompetence, ale studium zatím u většiny oborů není vysokoškolské. Větší smysl by dávalo, aby specializační studium probíhalo na vysokých školách. Aby tedy mohl zdravotník sloužit na operačním sále nebo na odděleních JIP nebo ARO musí mít maturitu, tři roky vyšší odborné nebo vysoké školy a další dva až tři roky specializačního vzdělání k získání atestace, tedy nějakých 9 - 10 let. Po schválení novelizace to bude „jen" za 7 až 8 let.

Proč chodí sestry studovat vysokou, když jim stačí nástavba a atestace?
Protože chtějí mít vysokoškolský titul. Často je to přání rodičů, kteří je na studiích podporují. Hodí se jim, když pak chtějí odejít ze zdravotnictví úplně nebo do příbuzného oboru. Například jako výživové poradkyně nebo v kosmetickém salonu. Vysokoškolský titul je stále zatím v naší společnosti hodnocen jako známka „lepšího" vzdělání.

Mluví se o nízkých platech. Kolik si vydělá třeba v liberecké nemocnici specializovaná sestra a co pro to musí udělat?
Průměrný plat sester je momentálně zhruba třicet tisíc hrubého, mění se to podle výše osobního příplatku a případných odměn. Na náročnějších odděleních jsou mzdy i vyšší. Nejvíce si vydělávají právě sestry – specialistky na ARO, JIP a na operačních sálech. Nejnižší tarify jsou naopak na odděleních, kde není náročnost práce tak velká. Finanční rozdíl ohodnocené náročnosti ošetřovatelské péče může být i pět tisíc. Současný průměrný plat v ČR je teď kolem dvaceti šesti tisíc. Podle mého by sestry na nejnáročnějších odděleních měly mít alespoň dvojnásobek. Ale to je bohužel zatím utopie. Pak bychom si mohly vybírat a nemuseli být vděčni za každého, kdo tuhle práci chce ještě vůbec dělat.

Sestry ale nikdy neměly příliš vysoké platy, přesto tuhle práci dělaly. V čem je podle vás ještě problém?
Je to o personálu, bylo by potřeba mít tolik zdravotnických asistentů jako všeobecných sester a takový počet absolventů bohužel nemáme. Na každém oddělen chybí minimálně dvě sestry. Je to fyzicky i psychicky velmi náročná práce, a není to jen u nás, je to problém v celé Evropě. Dnešní generace se změnila, změnilo se 
i myšlení lidí. Společnost zhrubla, je to o slušnosti a vnímání druhého člověka. Těch důvodů je více. Rodí se méně dětí a tak je méně studentů. A ti dnešní si volí méně náročné obory, bez přesčasů a víkendů. Je víc přístrojů, víc administrativy. Na začátku mé profesní dráhy v 80. letech jsem byla sama na noční směně a měla na starost třicet pacientů. To si dnes nedovedu představit. Sestru v týmu doplňuje sanitářka nebo ošetřovatelka, v posledním roce navyšujeme personální plány tak, aby na náročných odděleních byly na noční směně vždy minimálně dvě sestry. I zdravotníci jsou jen lidé a mohou udělat při vyčerpání chybu. Je to svazující zodpovědnost, kterou neunese každý.

A co mediální obraz vaší profese? A jaká je realita?
Mediální obraz je zkreslený představou dokonalosti, realita je úplně jiná, takže mě ten pohled často rozčiluje. Zejména v českých televizních seriálech je postavy sester většinou zobrazovány nereálně a neprofesionálně. Seriály ukazují precizně nalíčené sestry, ty v životě jsou ale unavené a v časovém shonu. Realita je taková. Třeba na oddělení s dvaceti šesti pacienty se starají v denní službě dvě sestry. Ty musejí zvládnout odběry, léky, hygienu, výživu, přípravu k vyšetření a operačním výkonům. Veškeré činnosti, které provedou, musí navíc do jediné zapsat. Dokumentuje se opravdu vše: časy odjezdu a příjezdu pacienta na všechna vyšetření a operační zákroky, použití veškerých přístrojů a pomůcek, které se u pacienta použily, léčiva, která se podala a materiál, který se spotřeboval. Práce je náročná, jsou další a další nové metody, nové přístroje… To je to, co pacient neví a postřehne jen tím, že vidí sestru stále skloněnou nad dokumentací. Snažíme se proto, aby se administrativa zásadním způsobem zjednodušila a aby se stále zlepšovala komunikace. Práce je více, lidí méně. Hodně zaměstnanců odchází se syndromem vyhoření. Ale snažíme se proto o ně starat co nejlépe, aby neodcházeli a aby dělali práci, kterou si vybrali dobře a s nadšením. Což je za stávajících podmínek někdy opravdu hodně těžké.

Autor: Jana Švecová

9.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Mechanici a opraváři 23 000 Kč Mechanici a opraváři ostatních strojů a zařízení (kromě přesných strojů) MECHANIK ZABEZPEČOVACÍCH ZAŘÍZENÍ (mechanická část). Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: montáže zabezpečovacího zařízení po celém území ČR, možný profesní růst, ŘP skupiny B. Pracoviště: Librax, společnost s ručením omezeným, Ještědská, č.p. 103, 460 08 Liberec 8. Informace: Karel Ruboš, +420 602 137 967. Zdravotnictví - Zdravotnictví Zdravotničtí asistenti, praktické 21 600 Kč Zdravotničtí asistenti (praktické sestry) PRAKTICKÁ SESTRA. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 21600 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: Místo výkonu práce: Husova 357/10, 460 01 Liberec 1. , Odborná způsobilost dle zákona č. 96/2004 Sb., U cizinců nutné uznání odborné způsobilosti od MZČR., Práce v nepřetržitém provozu., Výhody: 5 týdnů dovolené, podnikové stravování. , Hlásit se e-mailem nebo osobně v Oddělení lidských zdrojů, Liberec 1, Vzdušná 1360/6, budova Q, 5. patro.. Pracoviště: Krajská nemocnice liberec, a.s., Husova, č.p. 357, 460 01 Liberec 1. Informace: Martina Válková, +420 485 312 186. Výroba - Výroba Montážní dělník 16 000 Kč Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů MONTÁŽNÍ DĚLNÍK/CE. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Práce na 3 měsíce, Náplň práce: drobná montáž, obsluha stroje a kontrola výrobků, Hlásit se telefonicky, popř. osobně ve čtvrtek od 9.00 do 12.00 hod. v sídle firmy Barvířská 120/11, Liberec.. Pracoviště: Personální agentura solidex s.r.o.-005 (denso manufacturing czech s.r.o.), Heyrovského, č.p. 476, 463 12 Liberec 25. Informace: Vasyl Kanyuka, +420 702 131 688. Stavebnictví - Stavebnictví Instalatéři, potrubáři 25 000 Kč Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři TOPENÁŘ, INSTALATÉR. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 40000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Profil ideálního kandidáta:, - SOU strojírenské nebo stavební zaměření, Vhodné i pro absolventy., Hlásit se e-mailem.. Pracoviště: Pulsklima s.r.o.-001, Andělská cesta, č.p. 609, 460 01 Liberec 1. Informace: Gabriela Jahnová, .

Baletní představení Vánoční koleda poprvé uvidí diváci v pátek 16. listopadu.
14

FOTO: Duchové Vánoc tančí v libereckém divadle

Spousta čertů různých hodností, ale i andělé a Mikuláš čekají na děti v místě, kde se natáčela pohádka S čerty nejsou žerty.
26

FOTO: Čerti ožili v pekelných dolech

Poslanec Pávek skončil poslední, přesto chtěl být místostarostou

Jindřichovice pod Smrkem – Zajímavou situací se na svém ustavujícím jednání zabývali zastupitelé v Jindřichovicích na Frýdlantsku. Starostou zde byl opět zvolen Pavel Novotný (sdružení Jindřichovický patriot). Obec, kde žije asi 650 obyvatel, má však nově kromě starosty hned dva neuvolněné místostarosty – Martina Vondráčka (Společně pro Jindřichovice) a Lubomíra Ležoviče (Jindřichovický patriot).

Vlajka z tisíců klíčů a poslední služba šedesátileté tramvaje: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 17. až 18. listopadu 2018.

Krajskou psychiatrii čeká řada změn. A stěhování

Liberecký kraj – V polovině 19. století to bývala hospoda. Pak budova sloužila dlouhé roky jako plicní oddělení nemocnice. Teď se objekt na Husově třídě opravuje z evropských peněz, aby se tam už v příštím roce otevřelo zbrusu nové oddělení. Liberecká nemocnice je totiž jednou z pouhých osmi v zemi, které získaly evropskou dotaci na modernizaci psychiatrie.

FOTO: Futsalisté Zlej sen Liberec opět doplatili na tradiční chyby

Liberec – Opět smutno v řadách libereckých futsalistů. Dokázali v ryze českém měření sil sice otočit vývoj utkání čtyřmi góly v řadě na 4:3, ale dovézt zápas futsalové VARTA ligy do vítězného konce nedokázali.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT