Nová rajonizace policejních okrsků pobouřila některé starosty ve Frýdlantském výběžku. Konkrétně v Oldřichově a Hejnicích. Nejen o tom hovořil policejní ředitel krajského ředitelství Policie ČR v Liberci.

Starostové si stěžovali, že se o změně nedozvěděli. Co je za celým problémem?

Rajonizace je tématem letošního roku. Nejde o žádnou izolovanou věc. Krajské ředitelství má 31 základních útvarů, s tím nehnu. Jejich dosavadní rozdělení je dáno historicky a neměnilo se řekněme od 50. let. Jenže od té doby se změnilo společenské uspořádání, sociální složení obyvatel, osídlenost. Změnily se poměry, ale útvary zůstaly. A my začínáme mít problémy, že třeba Liberec má určitý počet útvarů, a musí zpracovávat 40 procent veškeré trestné činnosti. Zbytek je rozdělen do celého kraje. To znamená, že někde jsou stejně vybavené a placené útvary, ale vytíženost je podstatně nižší. Jestliže nechceme rušit útvary nebo přemisťovat lidi, pak nezbývá nic jiného, než malinko změnit území současných obvodů. Tam kde je větší vytíženost, tam jim území trochu zmenšíme a naopak. Také dostupnost by se měla zlepšit, stejně jako logické uspořádání. Dnes například řeší policie z Tanvaldu problémy v Kořenově, což je nějakých 20 kilometrů, zatímco z Harrachova je to jen sedm…

Jestliže nechceme rušit útvary nebo přemisťovat lidi, pak nezbývá nic jiného, než malinko změnit území současných obvodů. Dnes například řeší policie z Tanvaldu problémy v Kořenově, což je nějakých 20 kilometrů, zatímco z Harrachova je to jen sedm…

Ta panika vznikla kolem Oldřichova, který nyní spadá pod Chrastavu, nově by měl přejít pod Hejnice. Zvlášť teď , v důsledku dopravních komplikací se starostové bojí, že situace nebude příznivá…

Tomu já rozumím, a rád bych to uvedl na pravou míru. Situace je následující: my jsme udělali určité analýzy, připravili pilotní model, který bychom chtěli spustit od 1. května. Do té doby chceme s analýzou a s návrhem seznámit starosty obcí , jednotlivá místa, kterých se to týká, vysvětlit své argumenty a říci takhle to vidíme my a chtěli bychom s tím něco udělat. Oni jsou naši partneři, se kterými komunikujeme ve věcech bezpečnostních a chceme s nimi komunikovat dál. Rozhodně to není otázka nějakého sporu nebo měření si síly. To v žádném případě ne.

Na vyladění celého projektu máme čas do konce roku, to je od května sedm měsíců. Věřím, že se do té doby vše podaří vyladit tak, aby byl nový systém efektivní.

Kraj dostal od prezidenta republiky příslib, že tu letos konečně vznikne samostatný krajský soud a že Liberec už nebude jen pobočkou Krajského soudu v Ústí nad Labem. Co to znamená pro vás, jako policii, a co pro občana? Zrychlí se tím třeba některá procesní řízení?

To je spíš otázka na justici, ale nemyslím si, že by ti samí lidé, kteří nyní pracují v pobočce, pracovali jinak když se stanou svébytnou, organizačně samostatnou jednotkou. Z praktického pohledu se nezmění nic. Jiná věc je krajské státní zastupitelství, které je také ústeckou pobočkou, ale o tom řeč nebyla.

Prožili jste teď poměrně rušné dny. Vaši lidé museli dohlížet nejen na bezpečný průběh návštěvy prezidenta republiky Miloše Zemana, ale i na bezproblémový průjezd konvoje americké armády. Kolik lidí bylo v terénu a kolik to stálo?

Celé tři dny včetně plánování jsme zvládali vlastními silami, nepotřebovali jsme posily. To plánování je velmi detailní a probíhá podle zásady: Dobrá příprava, excelentní průběh. To říkám v souvislosti s dotazem na finance, protože, pokud je to dobře připraveno, tak práci vykonávají policisté v rámci své pracovní doby a počet přesčasů není tak zásadní. Příklad: Víme, že máme hlídat nějaký objekt tři hodiny, tak v rámci plánování pracovní doby, tedy běžného platu tam ty lidi nasadíme. Opticky to vypadá, že je tam víc policistů a že to logicky víc stojí, ale není to tak. Prostě se jen policisté přesunou z jednoho místa na druhé. U konvoje to bylo trochu něco jiného, protože tam bylo velké množství lidí, v Harrachově se musely vyřešit i problém s parkováním, bezpečnost přihlížejících, protože silnice lemovaly stovky lidí, včetně dětí a šíře konvoje byla nestandardní. V některých místech museli policisté stát blízko sebe, i přes tu „sibérii" od rána, kdy se příjezd očekával až do večera, kdy projela poslední část konvoje. Tak tam nám pomáhaly dvě pořádkové jednotky z Ústí nad Labem. V terénu bylo celkem asi 70 lidí. Připraveny byly i speciální antikonfliktní týmy, jako třeba při fotbalových zápasech pro případ, že by se do sebe pustili příznivci a odpůrci konvoje. Ale k tomu nedošlo, protože převažovala síla pozitivně naladěných lidí.

Ve funkci krajského ředitele jste zhruba rok a půl, předpokládám, že došlo na nějaké bilancování. Jaké byly vaše priority? Podařilo se vám jich dosáhnout, nebo vnímáte určité resty?

Loni pro nás byl prioritou tým na drogovou kriminalitu, tzv. TOXI. Do roku 2013 tu bylo 5 nebo 6 lidí, my zvýšili jejich počet na 16 a izolovali jsme je pouze pro tuto problematiku. Před tím dělali všechno a drogy k tomu. To přineslo okamžitě efekt, protože lidé měli víc informací a uměli s nimi pracovat.

Kolik případů se podařilo díky reorganizaci vyřešit?

Od vzniku týmu se nám podařilo odhalit celkem 15 pěstíren a 22 varen pervitinu! Jeden z posledních a zatím největších případů byl nedávno na Semilsku, kde jsme odhalili Holanďana, který se tímto způsobem řešil dluhy. Pro příští rok bychom tým ještě rádi posílili.

Naopak jsme opustili boj s autokriminalitou. Ne že by se auta nekradla, ale trend je sestupný.

Mám radost i z toho, že se daří zajistit výnosy z trestné činnosti. My nějakého zloděje chytíme, dostane trest, ale už nemůžeme k jeho majetku. Teď se to daří zlepšovat a dovedl bych si představit, že ten efekt bude ještě větší.

Co dopravní policie?

Loňský rok nebyl zrovna dobrý, ale víc mrtvých na silnici není samozřejmě vina policistů. Nicméně v prevenci bychom chtěli posílit a nejbližší dopravní opatření chystáme třeba právě teď o Velikonocích. Represe budou větší a to by mělo přispět k vyšší bezpečnosti.

Prezident při setkání s krajskými zastupiteli doporučil, že by se tu mohl zřídit třeba Policejní klub…Co vy na to?

To se ale netýká přímo kavárny, ale bývalého klubu Postilion v suterénu, protože pan prezident se zajímal o celý objekt. A tam jsme v situaci, že nevíme, co s tím. Tehdy padlo, že vojsko má kluby a já zmínil, že by se mi líbilo zřídit tu klub policejní. Panu prezidentovi se ten nápad moc zalíbil. Nedalo by to takovou práci, protože tam k takové devastaci nedošlo. Postilion skončil před nějakými 15 lety. Nikudy tam nezatékalo, stačilo by vymalovat, uklidit, vyměnit nábytek.

Jenže náš rozpočet je určen primárně pro práci policie, takže bych nerad čelil kritice, že nemáme na auta, na vybavení služeben, ale klidně si tu děláme vlastní restaurace.