Nyní je mohou vidět návštěvníci liberecké zoo na vlastní oči. „Nosálové bělohubí jsou teplomilná zvířata, proto jsme s jejich vypuštěním do venkovního výběhu museli čekat na vhodné klimatické podmínky a teplejší jarní počasí bez ranních mrazíků pro případ, když by nám odmítali přesunout se na noc zpět do své vyhřívané vnitřní ubikace. Přeci jen je pro ně liberecký výběh zcela nové prostředí, a tak pro nás bylo obtížné předvídat jejich chování a reakce po vypuštění ven,“ informoval zoolog Luboš Melichar.
Časem by rádi zoologové získali nepříbuznou samičku a pokusili se o odchov. Podle Melichara není snadné získat nového jedince do chovu a navíc odchov se daří pouze zřídka. „Nosálové bělohubí nahradili v kolekci chovaných druhů liberecké zoo známější nosály červené, které chovala zahrada v letech 2004–2019. Nosálové červení ale byli v roce 2016 Evropskou komisí zařazeni na seznam invazivních druhů, a tak nejen zoologické zahrady musely z legislativních a ochranářských důvodů jejich chov ukončit. V případě úniku do volné přírody by totiž mohli představovat výrazné ohrožení pro druhy původní,“ podotkla mluvčí Zoo Liberec Barbara Tesařová.
Medvídkovitá šelma nosál bělohubý obývá nejrůznější typy lesů od Arizony, Mexika, přes Střední Ameriku po západní Kolumbii, Ekvádor a Peru. Lidé zavlekli tento druh i na Floridu. Většinu dne tráví nosálové šplháním po větvích stromů nebo pobíháním a hledáním potravy na zemi. „K tomu jim slouží dlouhý a pohyblivý čenich i přední končetiny s dlouhými drápy, kterými rozhrabávají půdu, převracejí klacky a rozhrnují listí. Jedná se o všežravce, kteří nejsou příliš nároční, co se týče jejich jídelníčku. Rádi si pochutnají na bezobratlých, menších obratlovcích, ptačích vajíčkách, zdechlinách nebo hlízách a plodech rostlin,“ podotkl zoolog.
Nosál bělohubý v liberecké zoo
Přes noc nosálové odpočívají na stromech, po kterých obratně šplhají díky dlouhým ostrým drápům a také dlouhému ocasu, který jim pomáhá při držení rovnováhy.
V době rozmnožování v přírodě, mezi měsíci únor a březen, se samec připojuje ke skupině samic a postupně se se všemi páří. Poté se zase vrací do svého teritoria. Samice jsou březí necelé tři měsíce. Asi měsíc před porodem samice dočasně opouští svoji skupinu, najde si klidné místo, kde porodí 2 až 6 mláďat. Ta jsou slepá a první měsíce života zcela závislá na své matce, která je kojí přibližně 4 měsíce. Poté se s matkou vrátí do její skupiny. Mladí nosálové pohlavně dospívají ve věku 2 let. Mladé samičky mohou zůstat v rodné skupině, samečci odcházejí.
