Podle Jaromíra Baxy analýza především ukazuje, jak byly nepřímo ovlivňovány podmínky, za kterých firma nakonec získala své zakázky. „Studie nenaznačuje korupci,“ zdůraznil Jaromír Baxa, „ale to, že propojení politiky a byznysu už bylo příliš výrazné, dá se říci na hraně.“
A o jakých zakázkách je řeč? Nejen o těch přímo pro město, protože ty už Syner od roku 2007 prakticky nedostává. Do studie byly zahrnuty i zakázky od kraje, příspěvkových organizací, městských společností, stejně jako ty zakázky pro soukromé klienty, ke kterým město svým rozhodnutím nějakým způsobem vytvořilo podmínky.
Zóna Sever byla ušita na míru?
Za jednu z těch, která o nestandardním propojení špiček města a firmy Syner vypovídá nejprůkazněji, považuje Baxa případ průmyslové zóny Sever. V letech 2006 – 2010 její výstavbu realizoval Syner, stejně tak jako obchodních domů v ní. Pozemky však město podle Baxy prodalo nevýhodně, navíc ve prospěch obchodních domů „vymyslelo“ do územního plánu novou kategorii tzv. „obchodně průmyslové plochy“.
Politici seděli v dozorčích radách
Další zakázky, které cituje studie, jsou od Severočeské vodárenské společnosti. Pro Syner znamenaly v letech 2006 – 2008 prostavěných asi 600 milionů Kč. Vlastníky SVS jsou přitom města a obce bývalého Severočeského kraje a například bývalý primátor Kittner byl řadu let v její dozorčí radě. Podle obsazení představenstva a dozorčí rady je pravděpodobné, že SVS je úzce personálně spojena s ODS.
Co se studií dál?
Studie měla podle Baxy především ukázat na změnu způsobu vzájemného ovlivňování politiky a byznysu. Co s ní bude dál? „Nic. Ten materiál takhle zůstane, možná v budoucnu to někdo prověří, třeba vznikne na radnici protikorupční komise. My s tím momentálně nebudeme dělat nic,“ vysvětlil Baxa. Podle něj se z ní lze alespoň poučit: „Takovému propojení se dá zabránit jedině větší transparentností. Kontakty politiků s byznysem nejsou špatné, ale lobbing musí být regulovaný,“ tvrdí Baxa.
