Lidí na neschopence v Libereckém kraji ubývá, s horečkou, bolestí v krku či kašlem jdou raději do práce. Když už to nejde jinak řešit a dostaví se vážnější komplikace, marodí podle statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pak delší dobu.

Tlak na práci i mzdu

Pracovních neschopností sice ubývá, nemusí to ale znamenat, že lidé jsou méně nemocní. Někteří je odmítají, protože první tři dny nemocenské nejsou placené. „Nemůžu si dovolit nebrat tři dny plat. Když jsem nemocná, raději si vezmu dovolenou," podotýká Tereza Mazanová.

Věděli jste že: ženy dostávají neschopenku pro nemoci dýchací soustavy o 20 procent častěji než muži. Ti zase častěji marodí s nemocemi oběhové soustavy a navíc podstupují čtyřikrát více jakýchkoliv operací než ženy.

Až 28 procent lidí podle loňského průzkumu serveru Práce.cz tvrdí, že jejich práci za ně nikdo neudělá. Skoro 10 procent zaměstnanců se naopak bojí, že kvůli marodění přijdou o místo. Jiné od nemocenské odrazuje tlak zaměstnavatele, blížící se uzávěrka úkolů či termín plnění zakázek.

Přecházení nemoci však může mít vážný dopad na zdraví člověka. Lékaři varují, že nemoc se může vrátit i v několikanásobně horší podobě. Lidé, kteří místo odpočinku v posteli jdou do práce, navíc přispívají k šíření infekce mezi kolegy. I z tohoto důvodu už některé firmy motivují své pracovníky, aby nemocenskou neodmítali.

„Od roku 2008 vyplácíme zaměstnancům v prvních třech kalendářních dnech pracovní neschopnosti příspěvek ve výši 200 korun za každý den. Má především sociální charakter," říká Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

Rozhoduje ochota zaměstnavatele

Někteří lidé mohou při výjimečných případech, jako je nemoc, pracovat z domova. Pozice, u kterých lidé nemusí vůbec docházet na pracoviště, ale mohou fungovat v režimu home office, v kraji nabízí jen hrstka firem.

„Takové nabídky se objevují zhruba třikrát do roka. Podobně je to i s hledáním zaměstnanců za dlouhodobé pracovní neschopnosti. S tím se setkáváme asi pětkrát ročně," přibližuje Jana Krupičková z krajské pobočky Úřadu práce v Liberci.

Někteří zaměstnavatelé lidem vychází vstříc díky možnosti čerpat indispoziční volno. „Využívají ho převážně tradiční společnosti, u nichž například působí odborová organizace. Je to benefit, který pomáhá eliminovat zdravotní komplikace zaměstnanců, lidé ho vždy ocení a pro zaměstnavatele přitom není až tak finančně náročný," vysvětluje Michal Tuček, analytik trhu práce z krajské pobočky Úřadu práce v Ústí nad Labem.

Nevelká část firem proti nemocnosti bojuje i příspěvky na prevenci či různá očkování. „Nejvíce benefitů nabízí národní a nadnárodní společnosti, které mají propracovaný personální systém inspirovaný v zahraničí. Drobní podnikatelé a živnostníci podobných výhod prakticky nevyužívají," dodává Tuček.

Polepší si marodi?

Už od příštího roku by si ale nemocní zaměstnanci mohli přilepšit. Vládní ČSSD chce obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech. Musí s tím ale souhlasit tripartita a návrh schválit parlament.

Premiér Bohuslav Sobotka se přiklání k tomu, aby dávka byla o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci. Není podle něj spravedlivé, že zaměstnanci, kteří si platí zdravotní pojištění, na začátku nemoci nic nedostávají.

Odbory s návrhem souhlasí, proti jsou zaměstnavatelé. Dávky by totiž museli vyplácet z vlastní kapsy. Místo toho požadují, aby je hradil stát.

Neschopnost průměrně 42 dnů

Podle statistik ČSSZ napsali loni lékaři v Libereckém kraji nemocenskou ve více než 60 tisících případech. V roce 2013 jich ale nařídili o 1 224 víc. Nejvíce lidí přitom loni marodilo kvůli respiračním potížím, právě u nich byla doba léčení nejkratší.

„Akutní infekce dýchacích cest odezněly v průměru za 15 dní, chřipka za dva týdny," uvádí mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. Lidé v Libereckém kraji trávili loni na neschopence průměrně 42 dnů.

Nemocenská v roce 2014

Nejvíce nemocných bylo v roce 2014 v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji. ČSSZ tam zaznamenala přes 140 tisíc případů pracovní neschopnosti.

Návrat do práce trval nejdéle lidem ve Zlínském kraji. Jejich nemocenská byla o 10 dní delší než ve zbytku republiky. Průměrně lidé marodili 44,76 dne, což je o den a půl víc než v roce 2013.

Podle údajů ČSSZ marodí ženy o pět dnů déle než muži.

Časově nejnáročnější byla léčba tuberkulózy. Ta lidi vyřadí z práce na půl roku. Jen o pár dní kratší léčení vyžadují onkologická onemocnění.

Nejčastější příčinou pracovních neschopností byly respirační potíže, na druhém místě skončily nemoci pohybové soustavy a páteře.

Jak je to s nemocenskou?

První tři dny nemoci nemají zaměstnanci nárok na mzdu.

Od čtvrtého do čtrnáctého dne dostávají od zaměstnavatele za každý pracovní den náhradu mzdy.

Až od patnáctého dne přechází povinnost vyplácet nemocenskou na Českou správu sociálního zabezpečení. Její výše činí 60 procent hrubé mzdy, případně hrubé mzdy ponížené podle takzvaných redukčních hranic.

ČSSZ vyplácí nemocenskou nejdéle do 380. dne od vypuknutí choroby.