Informační tabule mají upozornit návštěvníky hor, aby se drželi jen na turistických cestách a nedělali hluk, který by zvířata rušil. „Zejména v zimě může totiž vyplašení pro tyto ptáky znamenat fatální následky,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář.

Na Střední odborné škole v Jablonecké ulici v Liberci se uskutečnil Den mexické kuchyně.
FOTO: Mexická velvyslankyně v Liberci ochutnala menu a předala vysvědčení

Mimořádně otužilý tetřívek je schopen na pupenech kosodřeviny, letorostech borůvky a jehličí smrku úspěšně přežít dlouhou jizerskohorskou zimu. „K tomu nepotřebuje žádnou aktivní pomoc člověka, pouze jeho ohleduplnost a respekt,“ doplňuje Markéta Kavková z Lesů ČR.Podobně se k ochraně vzácného ptáka staví i Krkonošský národní park. Propojení s Krkonošemi není náhodné. Pro přežití tetřívků v Jizerských horách je důležitá výměna genetické informace s jedinci z Krkonoš.

14. Benefiční ples hejtmana Libereckého kraje.
FOTO: Hejtmanský ples se konal v knihovně

Nejvíce tetřívků se v Jizerkách vyskytovalo v 90. letech minulého století. Rozsáhlá pásma hor bez lesů, které zničil spad s německých a polských elektráren, a poměrně malá návštěvnost představovala pro tetřívka paradoxně ideální podmínky. Pro tyto ptáky je totiž ideálním prostředím pásmo bezlesí, rašelinišť a lesních porostů různého stáří. Lesníci proto na více než 40 hektarech vytvořili tetřívčí centra, speciální plochy s velmi řídkým porostem stromů, vhodné k toku i hnízdění.

Oblastní galerie pořádala jako odměnu za pololetní vysvědčení jednodenní příměstský tábor.
FOTO: Za vysvědčení mohly děti tvořit

„K omezení vlivu extrémní návštěvnosti náhorní plošiny, kde dnes není potřebný klid v zimě, v létě, ve dne ani v noci, budeme potřebovat spolupráci nejen lesních hospodářů, ale především všech rozumných návštěvníků,“ doplnil Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny. Lokalitami tetřívků bychom proto měli procházet s maximálním respektem nehlučet a nevstupovat mimo značené cesty a svého psa mít na vodítku.