Situace kolem soudního lékařství byla v Libereckém kraji dlouho nepřehledná. Soudní lékaři působili v nemocnici v Jablonci a v Turnově. Jenže právě jablonecké pracoviště bylo dlouho poddimenzované, mělo personální problémy a nesplňovalo současné podmínky pro činnost soudního lékařství. To přidělávalo starosti hlavně policii.

„Stávalo se, že když lékaři byli nemocní nebo měli dovolenou, tak jsme museli těla k pitvám vozit do Ústí nad Labem nebo do Brna. Nebo sem naopak jezdili znalci z Prahy, bylo to komplikované," vysvětluje náměstek krajského policejního ředitele Ondřej Musil. V Jablonci se navíc soudní pitvy prováděly jen v určité dny v týdnu. „Takže když byl nějaký urgentní případ, tak jsme se s nimi museli domlouvat, aby pitvu provedli mimo určený čas, bylo to hodně nesystémové."

„Peníze na pitvy seženeme vždycky. Jen vloni za ně krajská policie dala 2,35 milionu korun." Policejní prezident Vladislav Husák

S řešením teď přišla Krajská nemocnice Liberec, která od začátku února vytvořila jedno jediné kontaktní místo, které práci policie ulehčí, fungovat bude 24 hodin denně. „Sloučili jsme pracoviště v Jablonci a v Turnově pod jednu střechu. Soudní lékařství přešlo pod naše oddělení patologie, na které je navázáno i oddělení soudní toxikologie. Vytvořili jsme tak model, který je v ČR ojedinělý," říká ředitel nemocnice Luděk Nečesaný. „Ve většině nemocnic funguje oddělení patologie a soudního lékařství odděleně. Nám se ale podařilo vytvořit komplexní servis poskytovaných služeb, který je i levnější, protože můžeme společně sdílet laboratoře i pitevnu," říká primář oddělení patologie Tomáš Jirásek. Policie si od nového lékařského týmu slibuje zkvalitnění práce při vyšetřování závažné kriminality jako jsou vraždy nebo těžká ublížení na zdraví. „V průměru nařídíme ročně 120 až 130 pitev," říká ředitel krajské policie Vladislav Husák. „V některých krajích se vede debata, že peníze na soudní pitvy a analýzy nestačí, a proto se pitvá málo, čímž nemusí být všechny případy podrobně vyšetřeny. U nás ale takovou debatu nepřipouštím. Výkon služby nesmí být v žádném případě limitován nějakou peněžní částkou, která je k dispozici. Peníze na pitvy seženeme vždycky," komentuje Husák fakt, že soudní pitvy si musí policie platit. Jen vloni za ně krajská policie dala 2,35 milionu korun.

Od nového lékařského týmu si slibuje hodně i liberecká nemocnice. „Máme problémy se zastupitelností na toxikologii. V současné době musí být primářka k dispozici v podstatě 24 hodin denně, a když chce dovolenou, vozí se vzorky do Prahy. Teď, když jsme získali soudní lékaře, máme šanci si je vychovat, aby toxikologie fungovala nepřetržitě," říká ředitel nemocnice Nečesaný. Primář patologie Jirásek navíc upozorňuje na to, že patologie nejsou jen pitvy. „Provádíme tu řadu vyšetření pro potřeby nemocnice, různé histologické nálezy, biopse a podobně.

Soudní pitva Soudní lékaři provádí pitvy pro potřeby policie, zároveň ale také pitvy takzvané zdravotní, tedy u zemřelých, u kterých ohledávající lékař není schopen stanovit příčinu smrti. Náklady na soudní pitvy si hradí sama policie. Jen toxikologická analýza stojí v průměru několik desítek tisíc korun. Náklady na zdravotní pitvy pak hradí pojišťovna zemřelého. Soudní pitvu policie nařizuje v případech, kdy není jasná příčina smrti, když je podezření na cizí zavinění, při násilné smrti a při dopravních nehodách. Průměrně nařídí policisté v Libereckém kraji 120 130 pitev ročně.

Patologie je velmi důležitá při onkologických onemocněních, poznatky z vyšetření postižených tkání mohou pomoci zlepšit léčbu." To potvrzuje i ředitel Nečesaný. „Pořídili jsme na patologii řadu nových přístrojů, slibujeme si od toho, že nám pomohou v léčbě nádorových onemocnění. V posledních letech byly možnosti patologie využívány jen na 45 procent . To se musí změnit, nesmíme si nechat ujet vlak. Pak by se mohlo stát, že by naše onkologické centrum přišlo o svůj statut," vyzdvihuje důležitost patologických oborů ředitel Nečesaný.