Osamu Okamura se stal novým děkanem Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Svůj čas tak dělí mezi pracovní povinnosti v Praze a Liberci. V rozhovoru pro Týdeník Liberecko nastínil plány pro rozvoj fakulty a prozradil i to, zdali příjmení Okamura je spíš výhoda nebo překážka.

Proč jste se rozhodl přijít do Liberce?'
Fakulta architektury v Liberci byla od svého založení naprostým fenoménem v celém Česku. Od začátku se profilovala jako velmi progresivní a otevřená do budoucnosti, to znamená s využitím nejnovějších technologií. Já jsem tady byl poprvé na návštěvě před 20 lety ještě jako student AVU s profesorem Emilem Přikrylem. On byl jedním z těch lidí, kteří tady v podstatě v lese komunitním způsobem obývali tzv.školku a vytvořili tady uprostřed komunismu jakýsi ostrůvek svobody, svobodného navrhování a přemýšlení. Nově vzniklá fakulta ještě sídlila v malém podkroví na budově A. Ale už tenkrát se tam děly takové sci-fi projekty.

To je přesné pojmenování, když vezeme v úvahu, že dominantou celého Liberecka je Ještěd, který byl v době svého vzniku považovaný za futuristickou stavbu.
Ano, i náš hlavní ateliér se jmenuje podle autora Ještědu, Karla Hubáčka. On a celý SIAL tvoří přímou linku na zmiňované progresivní tendence. A to je to, co mě v architektuře velmi zajímá. Kontakt jsem se školou udržoval během těch 20 let. Byl jsem v porotě různých studentských soutěží, když moji přátelé tady vedli ateliér, tak mě pozvali na kritiky atd. takže jsem školu průběžně sledoval a navštěvoval. Když jsem byl inaugurován rektorem, tak jsem měl takový malý projev, ve kterém jsem zmínil, že na libereckou školu nepřicházím, ale vlastně se na ni vracím.

Jak jste se vlastně dostal do výběrového řízení na nového děkana fakulty?
Můj kolega Radek Suchánek, vedoucí katedry urbanismu, za mnou přišel a požádala mě, jestli se nechci přihlásit. Samotného by mě to nenapadlo, ani bych se o tom pravděpodobně nedozvěděl.

Budete na fakultě i učit?
Doufám, že ano. Učení mě hodně baví. Nastoupil jsem ale do rozjetého vlaku, v půlce akademického roku, kdy už všechny předměty běží a všechny pozice jsou obsazené. Těším se tedy na příští rok.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Liberecko, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase v úterý.