VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nechceme tu budovat žádné Chicago Hope, říká nový ředitel frýdlantské nemocnice

Frýdlant - Přesně před třemi měsíci nastoupil do funkce ředitele Nemocnice Frýdlant Jan Rais. 41letý technický ředitel Krajské nemocnice v Liberci.

4.12.2017
SDÍLEJ:

Jan Rais, ředitel nemocnice ve Frýdlantu.Foto: Deník / Zbranek Petr

Jak se mu podařilo splnit nelehký úkol narovnat vztahy mezi oběma zařízeními, ale i s městem Frýdlant, které je majitelem areálu, a které nemocnici, patřící do zdravotnické skupiny EUC opakovaně kritizuje za zrušení interního oddělení?

V KNL stále působíte na částečný úvazek jako technický ředitel. Je to z vašeho pohledu výhoda nebo naopak nevýhoda, sedět na dvou židlích ve dvou „znepřátelených“ nemocnicích?

Z osobního hlediska určitě nevýhoda, protože jde o opravdu velkou pracovní zátěž, ale z pohledu soužití obou nemocnic bezesporu výhoda. Doufám, že jsme nastartovali vztahy, ve kterých se pojem „znepřátelené“ nemocnice zcela z našich slovníků vytratí.

Jak se vám daří naplnit úkoly a vize, se kterými jste nastupoval do funkce ředitele, tedy narovnání vztahů s Krajskou nemocnicí v Liberci a městem Frýdlant?

Vztahy s nemocnicí se  relativně narovnaly, alespoň do té míry,  že si neděláme schválnosti, protože v minulosti byla situace vyhrocená až do roviny osobních antipatií. To se podařilo stabilizovat a alespoň tam, kde je to možné, jsme začali spolupracovat. To, co bylo hlavním jablkem sváru, tedy uzavření interny, ovšem zůstává. Je to nevratný krok.

Ty důvody, které k tomu nemocnici vedly, jsou zejména personální?

Ano. Jednali jsme s lékařským ředitelem i přednostou liberecké interny KNL, ale internistů je všude málo. Liberec je rád, že si zabezpečí své vlastní oddělení a nemocnici v Turnově, která pod něj spadá a další volné kapacity už nemá. My sami nejsme schopni lékaře získat. Lékaři chybí i tam, kde mají dobré profesní i technické zázemí, natož u nás. Otázka obnovy interny tedy rozhodně není na pořadu dne.

Vy sám žijete v Raspenavě, jste tedy „místní“. Dokážete lépe pochopit obavy lidí z Frýdlantského výběžku o ztrátu lékařské péče?

Ten problém jsem z pohledu obyvatele vnímal ještě před tím, než jsem nastoupil. Je to pochopitelné. Člověk chce mít doktora blízko. Probírala to se mnou i spousta známých, ale je třeba říct, že vnímání veřejnosti  je trochu nereálné. Lidé stále berou zdravotnictví z pohledu minulosti, kdy se sice neposkytovala špičková péče, ale nemocnice byly v každém menším městě. Jenže medicína se dnes výrazně modernizovala a posunula kupředu  a  v malých nemocnicích není možné poskytovat takový rozsah péče, který dnešní medicína nabízí. 

Jan Rais, ředitel nemocnice ve Frýdlantu.

Není to jen problém Frýdlantu, ale i jiných menších měst. Další věc je, že dnes už se i samotný obor interny velmi úzce specializuje. Doba, kdy byl jeden univerzální doktor, je pryč. Dnes nejdete na „internu“ ale je tu diabetologie, revmatologie, nefrologie…. Jsou tu nové přístroje. Nestačí se to jen naučit, dobrá diagnostika vyžaduje hodně zkušeností a cviku. To samé se týká zákroků. Je obrovský rozdíl v tom,  jestli něco děláte pětkrát do týdne nebo pětkrát do roka.

To je sice pravda, na druhou stranu to velmi zatěžuje libereckou nemocnici počtem pacientů, kteří nepotřebují úzce specializovanou péči…

Ano, je pravda, že interní příjem v KNL je kriticky přetížen a to je ostatně i jeden z důvodů proč se tam musí vybudovat nový centrální příjem urgentní medicíny. Ale není to jen naše vina. Dobře to ilustruje řeč čísel. Dlouhodobě sledujeme, kolik lidí přijde na pohotovost a kolik je jich případně dále směřováno do KNL. Maximálně mimo pracovní dobu přijde do frýdlantské nemocnice 10 lidí denně, což podle mého názoru neohrozí libereckou nemocnici tak, že by se pod takovým náporem zhroutila.

Problém je spíš ve zneužívání systému. Spousta lidí dorazí na pohotovost s bolením břicha nebo hlavy. Samozřejmě ani tyto symptomy nelze podcenit, ale jde o běžné potíže, které by měl člověk většinou řešit nejprve svépomocí či počkat do druhého dne na praktického lékaře. Jenže, proč bych si nezašel do nemocnice, když ta možnost tady je? Do vzdálenějšího Liberce by se hned tak nevydali. Současný téměř socialistický systém zdravotnictví  vede k jeho zneužívání. To samé je i se záchrankou, tam vám to ostatně mohou sami potvrdit.

Vylepšilo by situaci obou nemocnic, kdyby se podařilo rozšířit síť a hlavně rozsah služeb praktických lékařů, aby se lidé v první řadě obraceli na ně?

To je jistě cesta, ale k tomu nemá nemocnice ani zřizovatel žádné páky, to může změnit jen legislativa a sama jistě víte, na jaký odpor některých lékařů, kteří si odvykli sloužit odpoledne či dokonce večer, to narazí. Takže pohotovost suplují nemocnice odbornými lékaři. Tady jsou to třeba anesteziologové, což  jsou jedni z nejodbornějších, ale také nejdražších lékařů, kterých je navíc velký nedostatek.

Když zmiňujete finance, před rokem jste slibovali, že do nemocnice budete investovat zhruba 4 miliony. Kolik se už podařilo proinvestovat a v čem to pocítili pacienti?

Nemocnice investuje kontinuálně, letos to bylo přes 2,5 mil Kč, z největších investic můžu jmenovat například nový anesteziologický přístroj či ultrazvuk na gynekologii. Druhou stránkou jsou investice do nemovitostí, což je problém, který před námi teprve stojí a který musím vysvětlit trochu zeširoka. Nemocnice Frýdlant, to není areál, tedy budovy a pozemky, které patří městu. Nemocnice Frýdlant, to jsou lékařské služby, personál, vztahy s pojišťovnami. A v tomto ohledu se zástupci města zcela nepotkáváme.

Areál nemocnice ve Frýdlantu.

Nemocnice sice vypadá z venku dobře, vevnitř už to ale taková sláva není. A nejde jen o samotný stav budov. Potřebovali bychom i změnit provoz jednotlivých oddělení, který je nelogický a neutěšený jak pro lékaře, tak hlavně pro pacienty. Například oddělení následné péče jsou ve dvou budovách, takže doktor při vizitě přebíhá mezi pavilony. Oddělení chirurgie je v jednom objektu, gynekologie v druhém, a  pokud stav pacientky vyžaduje větší zákrok, tak ji musíme naložit a převážet přes areál  a zpět. A mezi domy přebíhá i personál.

Úplnou perlou je, že v jednom domě je JIP, ale už se tam nevešly lékařské pokoje specialistů, takže ti také přebíhají přes celý areál. Rekonstrukci potřebují i operační sály, protože se během let velmi změnily hygienické standardy. Gynekologii bychom pak chtěli přestěhovat na chirurgii, aby to mělo logiku.  Sjednotili bychom také ambulantní příjem, aby  byl pro pacienta přehlednější.

Následnou péči bychom soustředili do jednoho objektu a budovu gynekologie bychom mohli vrátit městu, které by v ní mohlo nabídnout prostory praktickým lékařům. Pacienti by pak měli blíže k dalším vyšetřením. Ale k tomu bychom právě potřebovali dohodu s městem.

Kolik byste do projektu chtěli investovat?

Chceme nabídnout městu 70 milionů do obnovy a modernizace areálu, který je v jeho vlastnictví. Dalších až 30 milionů bude postupně vyžadovat přístrojové vybavení a opravy. Jsou to investice, na kterých chceme založit náš budoucí nájemní vztah a jedná se o peníze navíc oproti současnému nájemnímu vztahu, tak věříme, že je to nabídka, která se neodmítá. V současné smlouvě jsou bohužel takové podmínky, které nemůžeme splnit. Například nejsme schopni zajistit nepřetržitou přítomnost čtyř atestovaných lékařů z oblasti chirurgie, interny, gynekologie a anesteziologie.  

Nemůžeme se ani zavazovat k určitému typu péče, protože by to byl prázdný slib. Nikdo neví, co bude za tři, pět let, jaké budou úhradové vyhlášky, jak se posune medicína. Navíc rámcové smlouvy se zdravotními pojišťovnami končí na konci roku 2018 a my budeme muset nově nasmlouvat rozsah zdravotní péče.  Zkrátka se teď nemůžeme zavázat k něčemu, co tady budeme provozovat za dvacet let. To je z našeho pohledu požadavek, který by nás srážel na kolena.

Areál nemocnice ve Frýdlantu.

To je naprosto legitimní, na druhou stranu je třeba chápat i obavy města o zachování základní péče. Jak se tedy chcete z této patové situace dostat?

Rozumnou komunikací. Lidé vidí v soukromých klinikách zbytečného strašáka. Soukromá klinika se přeci nerovná drahá klinika „pro Pražáky,“ kde se platí za hotové. Za naší péčí mohou jezdit lidé z celé republiky, ale hlavně ji zde dostanou ve stejné kvalitě místní obyvatelé.

Nepramení ty obavy z toho, že se tu bude dělat jen určitý typ zákroků a že se tu už lidově řečeno nebudou operovat slepá střeva ani ošetřovat zlomené nohy?

Rozsah výkonů bude  určitě jiný, protože chirurgie tady a v Liberci je rozdíl. A zase - záleží kolik lidí sem na určité zákroky poputuje. Bylo by nezodpovědné chtít po zdejších chirurzích, aby poskytovali stejný rozsah služeb, protože bychom je nutili k něčemu, v čem nebudou mít dostatečnou erudici. Nejde jen o zlomený kotník. Pokud je důsledkem třeba autonehody nebo pádu z výšky, pak je indikován k vyšetření na traumatologii, která má přesné standardy péče. Předepisuje, kdy se může úraz ošetřit běžně, kdy už musí proběhnout vyšetření ve specializovaném centru, s pomocí CT, atp. Takže to, co bylo v minulosti běžné, je dnes díky vysoké kvalitě medicíny minulostí.

Takže čím chcete argumentovat, které výkony tu můžete slíbit?

To teď neumím říct po diagnózách, ale je potřeba říct, že  akutní péče poskytovaná v každé malé nemocnici se pomalu stává minulostí.  Umíme pacienta ošetřit, jen když si budeme jisti, že je to pro něj bezpečné a že jsme nezanedbali nic jen proto, že mu tady nemůžeme poskytnout všechna potřebná specializovaná vyšetření. Ano, určitě budou výkony, které tu budeme odmítat, protože je nechceme poskytovat špatně. Na druhou stranu můžeme nabídnout specializace nebo typy zákroků, které naopak velké nemocnici odlehčí a tato koexistence může být oboustranně výhodná.

Nemohou pramenit obavy z toho, že lidé si často zaměňují pojem soukromý za placený? Dnes je přeci každý ambulantní specialista soukromý lékař. Přesto u něj neplatíme, protože máme jeho péči hrazenou z veřejného pojištění…

Přesně tak, my tu nechceme vybudovat nějaké Chicago Hope, neplánujeme žádné zařízení, kde si boháči nechají vyoperovat žlučník a zaplatí za to „cash“. My tu rozhodně chceme i nadále poskytovat služby v rámci veřejného zdravotního pojištění, tedy zdarma. Jediné, za co by si pak měl člověk připlatit, je nějaký nadstandardní pokoj, ale to funguje i ve státních nemocnicích.

 

 



Autor: Jana Švecová

4.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ani zákaz vstupu neodrazuje některé chodce od vstupu na havarijní lávku, která spojuje libereckou ulici U Nisy a park u krajského úřadu.

K úřadu se už nepůjde na vlastní nebezpečí

Silnice. Ilustrační snímek.

Jedna z největších investic Libereckého kraje do silnic bude na Železnobrodsku

Raspenava zažila výjimečný koncert se sólistkou DFXŠ

Raspenava – Adventní premiéru zažila letos Raspenava. Vůbec poprvé se tu na začátku adventu konal koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

V multikině Cinestar to žije! Výjimkou nebyla Mikulášská jízda

Liberec – Minulý týden proběhla další vydařená dámská jízda v kině. Tentokrát Mikulášská…

Lepší tramvaj do Jablonce má zpoždění

Liberec – Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou zmítají spory o vedení.

V noci na čtvrtek lze pozorovat meteorologický roj Geminidy, bude vrcholit

Severní Čechy - V noci na čtvrtek máte možnost sledovat na obloze meteorický roj Geminidy, který bude vrcholit. Pozorovací podmínky mají být podle astronomů příznivé. Měsíc totiž bude před novem a na oblohu se bude coby úzký couvající srpek dostávat až v závěru noci.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT