Na jednu stranu snižuje Teplárna Liberec pro rok 2017 cenu za gigajoul, na druhou hrozí městu soudním sporem. Podle místopředsedkyně představenstva Jitky Holčákové jiná cesta v tuto chvíli pro Teplárnu není.

Co způsobilo tento rozkol?

Rozjeli jsme tu projekt Levnější teplo. Díky němu se nám podařilo pro letošní rok udržet cenu pro naše zákazníky za jeden gigajoul pod 700 Kč. Zákazník je pro nás prioritou, tím nejzásadnějším. Proto jsme také pro nadcházející rok 2017 připravili další zlevnění ceny o 4 %. Pro odběratele to představuje roční úsporu skoro 700 Kč. V součtu s výhodami věrnostního programu to představuje meziroční snížení téměř o 20 %. Jenže současný postoj města dlouhodobé snížení cen ohrožuje. Jednoduše řečeno, město odmítá splnit svoji část dohody, kterou jsme uzavřeli v říjnu 2015 a kterou schválilo zastupitelstvo.

Jakým způsobem ohrožuje? Vedení města přeci vloni projekt Levnější teplo obhajovalo a prosadilo ho i přes odpor opozice.

Ano, v říjnu 2015 byla jasná dohoda s jasně vymezenými podmínkami. V případě města to znamená, že má vložit svůj majetek, za který mu nyní platíme pronájem, do Teplárny Liberec. Stejně tak svůj majetek vloží do Teplárny i většinový akcionář, Energie Holding ze skupiny MVV Energie. Podle dohody se tak mělo stát k 1. říjnu 2016. Jenže město teď tento krok zpochybňuje a hledá různé záminky, jak svoji část dohody nesplnit. My jsme ze smlouvy splnili vše, co jsme měli. A totéž očekáváme od města. Stát a veřejná správa či samospráva by přeci měly jít příkladem při plnění smluv. Tím, že město odmítá svůj majetek do Teplárny vložit, ohrožuje nejen snižování cen pro zákazníky, ale i další následné věci s tím spojené.

Jak tohle vložení majetku ovlivňuje?

To je jednoduché. Za majetek, který si od města pronajímáme, platíme ročně téměř 10 milionů korun. Za pronajímaný majetek platíme Energii Holding 30 milionů. To všechno se logicky promítá do ceny tepla. Tím, že se nájemné sníží, můžeme svým zákazníkům garantovat i požadované nižší ceny tepla. Právě s ohledem na naše zákazníky se tohle všechno dělo, abychom zastavili jejich odliv. Dělali jsme si teď zákaznický průzkum, ze kterého vyšlo, že lidé samozřejmě sledují, kolik za teplo platí, ale je tu oproti minulosti výrazný posun spokojenosti k lepšímu.

Město ale argumentuje tím, že podmínky pro vklad ještě nenastaly. Jak to tedy je?

To je tvrzení města. My naopak říkáme, že podmínky, které jsou ve smlouvě, nastaly. Podmínkou pro vklad majetku obou akcionářů je moment, kdy dojde k poklesu našich volných peněžních prostředků pod 20 milionů Kč. Město říká, že tato podmínka ještě splněna nebyla, my tvrdíme opak a můžeme to doložit i odbornými posudky. Cash flow prokazatelně klesá, potvrzuje to i náš auditor společnost PricewaterhouseCoopers, stejně jako konzultant města společnost KPMG. Nechceme se dostat do situace, že naše finanční stabilita bude natolik ohrožena, že už nebudeme moci financovat chod Teplárny. To všechno hrozí, pokud město svůj majetek do Teplárny nyní nevloží. Za fiskální rok 2015/2016 vykazujeme po snížení cen ztrátu 16 milionů, která by se v příštím roce pohybovala už kolem 30 milionů.

Nehrozí tedy, že se vaše dohady s městem negativně promítnou u koncového zákazníka? Že teplo zdraží?

Tímto směrem rozhodně nechceme jít. V žádném případě nechceme dělat z našich zákazníků rukojmí. Lidé nic nepoznají, zákazník je pro nás prioritou. Veškeré škody, respektive ztráty, které by tímto vznikly, budeme uplatňovat po městě a to i soudní cestou. A jen pro ilustraci uvedu, že takový dvouletý soudní spor by mohl Liberec stát na způsobených škodách až 140 milionů korun.

Městu už jste zaslali předžalobní výzvu, takže to zřejmě tímto směrem spěje…

Nemáme z tohoto kroku žádnou radost. Osobně považuji předžalobní výzvu za velmi nestandardní způsob, který se pochopitelně může negativně odrazit na našich vzájemných vztazích. Jenže my jsme v poněkud schizofrenní situaci a moc jiných možností, jak přimět město k tomu, aby plnilo své závazky, nemáme.

Teď jste poslali i otevřený dopis všem zastupitelům. Co si od toho slibujete, když už i koalice, která původně tuto nastavenou cestu obhajovala, bere zpátečku a opozice byla od počátku proti?

Máme za to, že zastupitelé nemají dostatek relevantních informací. Nedávno jsme se proto sešli i se zástupci zastupitelských klubů, abychom jim vysvětlili, o co vlastně jde. Vložení majetku je vázáno na další následné kroky, na projekt GreenNet, který je tímto také v ohrožení. GreenNet počítá s výměnou ztrátových parovodů a jejich vymístění z koryta Nisy. Bez možnosti finanční spoluúčasti nebudeme moci uzavřít dotační smlouvu na první etapu modernizace první ze tří parovodních větví. Získat přitom můžeme až 90 milionů. Celkové náklady na první etapu přitom činí 320 milionů Kč, modernizace všech tří větví pak přesahuje jednu miliardu. GreenNet by se přitom měl spustit za pár měsíců a vložení majetku je s tím provázané.

Jenže vedení města zpochybňuje i ocenění majetku. Říká, že majetek byl nadhodnocen a nechává si teď zpracovat i posudek na ocenění výše nájemného za pronájem distribuční soustavy.

Musím říct, že některé kroky ze strany města jsou pro nás poněkud nepochopitelné. K čemu potřebují posudek na ocenění výše nájmu, když tento nájem se má zrušit? Tomu opravdu nerozumím. A pokud jde o ocenění vkládaného majetku, tak tam máme dva znalecké posudky, které výši ocenění potvrzují. První odhad majetku, který je i zakotven ve smlouvě, byl zpracován v roce 2015 a oba akcionáři, to znamená i město, ho odsouhlasili. Pak proběhla v dubnu 2016 aktualizace tohoto odhadu, která jeho závěry potvrdila. Teprve až v červnu město obrátilo. Proto jsme nechali v září udělat další posudek renomovanou společností Deloitte, která ale jen potvrdila původní odhad. Pokud chce město tyto závěry zpochybňovat, tak podle našich právníků má jen velmi malou šanci, protože argumenty na naší straně jsou jednoznačně prokazatelné a doložitelné.

Není to spíš o tom, že město má svůj majetek v hodnotě zhruba 35 milionů do Teplárny pouze vložit a nic za to nedostat, zatímco Energie Holding má vložit majetek v hodnotě 82 milionů, ale má za to dostat 120 milionů?

Tuhle kritiku teď slyšíme pořád, ale přijde mi to, jako kdyby někdo najednou objevil Ameriku. Tohle všechno je zakotveno ve smlouvě, kterou město podepsalo v říjnu 2015 a najednou ji začíná zpochybňovat? Tady je třeba pochopit, že oba akcionáři mají vložit majetek, který odpovídá výši jejich podílů ve firmě. Město má v Teplárně 30%, Energie Holding 70%. Jenže celková hodnota infrastruktury vlastněné druhým akcionářem činí bezmála 200 milionů Kč. Čili pokud majetek města v hodnotě 35 milionů představuje třicetiprocentní podíl, pak musí MVV vložit to, co odpovídá jejímu sedmdesátiprocentnímu zastoupení. Proto musíme rozdíl mezi 200 a 82 miliony vypořádat, jinak by se zákonitě změnily akcionářské podíly v Teplárně a podíl města by byl zcela marginalizován. Proto také musí oba tyto vklady nastat najednou, ve stejný okamžik, aby poměr zůstal zachován.

O jakém majetku se vlastně bavíme? Co si má pod ním zákazník představit?

To je specifický majetek, který slouží k výrobě a k distribuci tepla. Parovody, teplovodní přípojky, předávací stanice, budovy, pozemky, železniční vlečka a podobně. V podstatě jde o majetek, který město samo nevyužije, ten je potřebný pouze pro teplárnu.

Kde chcete vzít těch 120 milionů na vyplacení Energie Holding, když teď jste ve ztrátě 16 milionů?

Samozřejmě, že akcionář ví, že jednorázové vyplacení 120 milionů je nereálné. Takže jsme dohodnuti na splátkách po dobu deseti let.

Pokud jde o vaše dohody s Energie Holding, potažmo s MVV, tak město kritizuje, že nemá možnost nahlédnout do smluv, které máte s většinovým akcionářem uzavřeny. Je proto připraveno vymáhat je soudní cestou…

Ano, tím neustále operuje pan náměstek Korytář. My se ale přesně držíme zákonů. Město má v představenstvu své dva zástupce, a to jsou pro nás jediné oprávněné osoby, kterým můžeme tyto obchodní informace podat. Když o ně požádají, dostanou je. Město k nám dokonce vyslalo poradce z firmy BDO, kteří také chtěli předložit veškeré smlouvy, které se skupinou MVV máme. Řekli jsme dobře, podívejte se do nich. Jenže oni je chtěli jen zkopírovat a odnést. To ale nejde, to jsou věci, které se týkají i obchodního tajemství, není možné je vynášet jen tak ven.

Zřejmě si chce město ověřit, zda tu nedochází či nedocházelo k tomu, že MVV odváděla z Teplárny nepřiměřené zisky… Toto podezření zaznělo od zástupce města na poslední valné hromadě. Ale není to pravda. Město ani nijak toto tvrzení, že se vlastníci v minulosti obohatili na úkor Teplárny, nedoložilo. Znovu opakuji, město má své zástupce v představenstvu a ti mají ke všem informacím, na které mají ze zákona právo, přístup.

Co tedy bude dál? Město chce svolat v lednu mimořádnou valnou hromadu, na které chce představit svoji vlastní koncepci hospodaření Teplárny.

Ano, koncepce města o té slyšíme už rok a pořád nic. My jsme původně předložili sedm variant, vybrána byla varianta s názvem GreenNet. Tady teď velikou a podstatnou roli hraje čas. De facto se dostáváme do časové nouze. Jak už jsem říkala, pokud urychleně nedojde ze strany města ke splnění toho, k čemu se ve smlouvě zavázalo, tedy ke vložení majetku, tak se tím ohrožuje dotace na projekt GreenNet. My si spolupráce a dobrých vztahů s městem vážíme, ale naprostou prioritou je pro nás dostát závazkům vůči zákazníkům. Těm jsme slíbili snížit cenu tepla, ale bez toho, aniž by město splnilo svoji část dohody, to nejde.

Vedení města říká, že pokud ke vzájemné dohodě nedojde nejpozději v prvním čtvrtletí 2017, vydá se jinou cestou. Máte náznaky, že by třeba město chtělo Teplárnu odkoupit, jako to udělali v Jablonci nebo něco podobného?

Ne, takové informace nemám. Navíc je ta problematika mnohem širší. Souvisí to i s budoucností ekologické likvidace komunálního odpadu. Na Teplárnu je navázána spalovna, která nám dodává podstatnou část tepla. Kdyby se teoreticky nahradilo centrální zásobování teplem jednotlivými menšími kotelnami, tak ty stejně budou muset vyrobit stejný objem tepla, jaký teď vyrábí spalovna, která by to teplo pak jen tak pouštěla do vzduchu. A jak by se to promítlo do cen za likvidaci odpadu? Centrální zásobování teplem v Liberci je komplexní záležitost, nelze jen tak vytrhávat jednotlivé věci. Stejně tak nepovažuji za adekvátní všechny námitky, které nesouvisejí s uzavřenou dohodou. Jen odvádějí pozornost od toho, co je důležité. A důležité je mít tu čisté ovzduší za konkurenceschopnou cenu tepla, zbavit se ztrátových parovodů a mít vyřešené odpadové hospodářství. Proto doufám, že zastupitelé teď naše argumenty vyslyší a pomohou nám prosadit splnění závazků ze strany města.