Kliknutím zvětšíte„Liberecký kraj. Místo, kde máte nebe na dosah a zimu která vám nedá nic zadarmo. A proto se tu rodí lidé, s velkými sny a ještě větším odhodláním. Poznejte jejich příběhy a nechte se inspirovat k vlastní cestě. Příště už může být pódium vaše,“ zve návštěvníky organizátor konference Matěj Krejčí.
Jak se vůbec zrodil nápad na zorganizování takové konference?
Pracuji jako osobní a firemní terapeut. Řeším oblasti spokojenosti a motivace. Při své práci jsem zjistil, že lidé se ve velkém množství inspirují a motivují zahraničními lidmi. S tím, že zapomínají na českou hrdost, kterou nám záviděl svět. Konferencí chci ukázat, že se můžeme inspirovat a motivovat u lidí, kteří často bydlí vedle nás a zároveň tak oprášit hrdost na Liberecký kraj a na Českou republiku.
Proč jste zrovna ke konání konference vybral Liberecký kraj? Čím je ojedinělý?
V Libereckém kraji jsem se narodil a zároveň k němu mám velmi blízko. Jsem vděčný za příležitost, kterou mi dává. Chci mu i něco vrátit. Proto jsem zjistil, že z našeho kraje pochází velké množství zajímavých lidí ze současnosti i minulosti a to chci připomínat, aby se nezapomnělo na tak schopné osobnosti, jako byl např. Vlasta Burian a další.
Proč vlastně byla potřeba založit tuto konkrétní konferenci? Přijde mi, že poslední dobou se s nimi roztrhl pytel. V čem je zrovna ta Vaše unikátní a neměl bych si ji nechat ujít?
Liberecký kraj je jen jeden a proč neoslavit projekty, lidi a možnosti, které zde máme.
Mohl byste představit hlavní myšlenku a cíl konference?
Konference Svět patří smělým - LBC, si klade za smysl inspirovat příběhy regionálních osobností, které se díky svému myšlení a přístupu nebojí měnit své okolí. Součástí je poukázat na osobnosti Libereckého kraje, které mezi námi bohužel už nejsou. Např. Vlasta Burian, F. X. Šalda, František Peterka a další. Pro sebe tomu říkám Liberečáci - Liberečákům.
Na co se může návštěvník těšit? Co vlastně dostane za 450 Kč?
Množství inspirace a možnost setkat se s lidmi, kteří se zajímají o to samé. Zároveň s tím získají lehké občerstvení a program s hudebním doprovodem.
Na koho se mohou těšit?
Na konferenci vystoupí: neurochirurg Pavel Buchvald, majitel Bunkr Rock club Tomáš Hájíček, ředitel Zoo Liberec David Nejedlo, zakladatelka Lepší senior Klára Mlýnková, nožíř Milan Pokorný, Architekti Mjölk a Ivana Plechatá z Centra Vlasty Buriana,
S jakým ohlasem se setkal 1. ročník?
Zpětná vazba od lidí byla velmi příjemná, proto jsem se rozhodl vzít riziko a jít do všeho znova.
Co finanční otázka? Přednášející dostávají honorář nebo vystupují zdarma? A s tím se pojí i otázka na průběh organizace, co vše se musí zajistit, kdy se začíná plánovat atd.
Konferenci se snažíme dělat dostupnou pro každého, proto držíme finanční náročnost na co nejnižší úrovni. Konference si žádá velké množství času, zajištění prostor, řečníků, doprovodného programu. Zajistit je potřeba vše do posledního detailu a i tak se stane něco, s čím se nepočítá. Bohužel dnes je i velmi těžké sehnat finančního partnera na takové akce a tak většinou musí vzít riziko na sebe organizátor, že když se to nepovede, tak vše zaplatí ze svého.
Jak se vybírají přednášející? Jaké kvality musí splnit?
Přednášející vybírám sám z doporučení od lidí a kamarádů. Chci, aby přednášející pocházel z Libereckého kraje nebo se zasloužil o to, že si ho v Libereckém kraji lidé velmi váží. S tím se pojí, že nezáleží na oboru, který dělá. Loni vystupovali např. královna twerku v České republice Mgr. Aneta Antošová, trenér Bílých Tygrů Filip Pešán, knihkupec Martin Fryč či vedoucí pobytových služeb a osobní asistence Jedličkův ústav Liberec Alena Horáková.
Pokryli jste prostřednictvím vystupujících docela široký rozsah oborů. Byl to hlavní cíl?
Ano, protože si myslím, že inspirovat se z různých oborů a aplikovat to do toho svého je kouzlo kreativity
Zatím mně osobně mezi lidmi chybí influencer (YouTube, Instagram). Je to tím, že Liberecký kraj takovou osobu nemá?
A jak obecně se stavíte k tomuto fenoménu?
Liberecký kraj má jednu z nejvýraznějších osob na internetovém světě, a to Českou Miss World 2016 Natálii Kotkovou. Určitě jsou i další, které zatím neznám a rád poznám. Tento fenomén je obraz dnešní doby a způsob vyjadřovací svobody. Osobně si této platformy vážím, ale je potřeba přistupovat k prezentaci jednotlivců nebo skupin s kritickým myšlením.
Stalo se, že jste měli vyhlédnutého spíkra a ten odmítl? Nebo naopak jsou poctěni a jdou do toho?
Je velmi těžké najít časovou shodu s tak vytíženými lidmi, takže samozřejmě je to o tom mít vyhlídnutou větší zásobu lidí. Naštěstí v Libereckém kraji je tolik lidí, že v tuto chvíli vím, že mohu konferenci pořádat i minimálně 3 roky za sebou a stále to bude pro diváka velmi zajímavé.
O čem vlastně spíkři mluví? Představují svůj životní příběh?
Povídají o tom, proč dělají to, co dělají, co je u toho drží a co je inspiruje. Zároveň povídají o tom, co dělal, když se jim nedařilo nebo přemýšleli, že skončí. Řečníci jsou vedeni, aby popsali svoji cestu tak, aby divák viděl, že úspěch je o odvaze, houževnatosti a trpělivosti. Na konci každé přednášky pak řečník pronáší svůj pohled na další kroky a vizi do budoucnosti.
Chápu to správně, že se publikum aktivně zapojuje?
Během konference se mohou potkat s řečníky a zároveň jim mohou pokládat otázky.
Je součástí konference i doprovodný program?
Snažíme se ukázat organizace nebo skupiny, které se aktivně podílejí na rozvoji Libereckého kraje.
Vy sám jste přímo organizátor. Jak jste se k této práci dostal? Co jste vystudoval a čím se živíte?
Jsem vděčný GrowJOB Institute, což je vzdělávací institut, který pomocí vědeckých výzkumů dělá vše pro zlepšení nás a našeho okolí v oblasti motivace, time-managementu, leadershipu a spokojenosti. Živím se jako osobní konzultant a firemní terapeut v oblastech motivace a spokojenosti. Vystudoval jsem Vysokou školu - bezpečnostně právní činnost a dodělal si terapeutický výcvik.
Myslíte si, že dnešní doba umožňuje plnění snů nebo spíše většinou uspěje 1 z 10? Čím si vysvětlujete, že stále dost lidí nakonec neuspěje?
Dnešní doba je jednou z nejlepších v naší historii. Dneska můžeme prakticky cokoliv a to je často problém. Můžete mluvit s kýmkoliv na světě, cestovat po světě, vybírat si jakoukoliv práci atd. S tím se pojí, že čím více máme variant, tím hůře se nám rozhoduje - je to definované jako rozhodovací paralýza. Proč často lidé neuspějí? Osobně si to vysvětluji tím, že dělají činnosti, aby se zavděčili ostatním nebo vydělali co nejvíce peněz, získali co nejvíce obdivu nebo se mohli chlubit úspěchy.
To však nese rizika, protože když se nedaří nebo když to nepřichází hned, tak raději zkoušíme něco nového a tak se to opakuje a opakuje a my stále nevíme, co nás udělá šťastnými. Když se bavím s úspěšnými, tak si všímám, že ti lidé by tu svoji činnost klidně dělali i zadarmo nebo bez slávy a zároveň často ve svých činnostech vidí přesah pro sebe a své okolí. Úspěšný člověk totiž není ten, který nepadá, ale ten který se umí ponaučit z chyb a jít stále dál.
Co by měl udělat člověk pro to, aby teda šel za svým snem a uspěl?
Zaměřit se na to proč dělá to, co dělá. Je to pro peníze nebo pro činnost samotnou? Baví ho to nebo to dělá kvůli tomu, že to dělají ostatní? Může dělat sen i zadarmo? V naší době se o snech mluví velmi často, ale musíme si uvědomit, že naše sny či to, co nás baví, tak nás nemusí uživit. Představte si, že vás baví sbírání zátek od piva, myslíte si, že byste se tím uživili? Možná ano, ale zajistilo by to vaše potřeby? Lidé touží se živit tím, co je baví, ale neuvědomují si, že jakmile si budou muset říct o peníze či něco jiného, tak se můžou poté stát otroky té činnosti a tak je činnost přestane bavit. Není to škoda? Proto se rozmyslete nad svým snem, zda ho nedělat jen pro zábavu a když se tím budete chtít živit, tak zda vás nepřestane bavit, když si budete muset říct o peníze nebo činnosti dělat protože si vás někdo zaplatil a vám se zrovna nechce, ale musíte.
Vy sám jste si sen splnil?
Já si svůj sen žiji. Bohužel musím uznat, že je to i prokletí. Miluji svoji práci a stále se v ní zlepšuji. Dokážu činností trávit 24 hodin, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, ale uvědomuji si, že musím i odpočívat a objevovat nové možnosti. Proto se nutím do aktivního odpočinku, abych přišel i na něco jiného. Tancuji, medituji a snažím se i nedělat vůbec nic. Jsem velice aktivní člověk a to pro mnoho lidí může být nepříjemné. Chci však dělat vše proto, abych na konci života mohl sám sobě říct, že jsem se snažil co, to šlo a že jsem nepřežíval, ale žil.
Proč si myslíte, že vlastně lidé potřebují ten návod na život? Hraje zde třeba roli rozdíl generací?
Lidé nepotřebují návod na život, ale důvěru v sebe a touhu ve zlepšení a konání. Každá generace chtěla to samé. Žít spokojený život a tvořit něco co má smysl pro jejich generaci a generaci po nich.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
