Překvapení se nakonec nekonalo – popelnice v sobě neskrývala kalhotky Adiny Mandlové, jak lidé obeznámení s nálezem v žertu doufali, ale obyčejný popel. Nejcennější tak nakonec je popelnice samotná, prý poslední existující exemplář ve městě.

Popelnice jakožto zdroj informací informací o našich předcích zajímají archeology už odnepaměti. Často ukrývají zbytky šatstva, předmětů denní potřeby nebo jídla. Popelnice, která se našla vrostlá do živého plotu u domu v liberecké Klostermannově ulici ale obsahovala pouze popel z kamen.

Svědčí to o tom, že lidé dříve nic nevyhodili, vše zužitkovali. Popel ukrýval pouze střepy z lahve od oleje, štítek z krabičky od léků na bolest hlavy a kousek krejčovského metru. Dům, u něhož byla popelnice nalezena, sliboval mnohem větší poklady, než jaké se v ní našly. Jde o známou libereckou vilu židovského lékaře Konrada Perutze, již navrhl legendární architekt Max Kühn.

Dokumentarista muzea Ivan Rous (vlevo) a archeolog Petr Brestovanský museli konstatovat, že cennější než obsah nádoby je popelnice sama, žádná taková se totiž na území Liberce nezachovala. Muzeum ji vyčistí a zakonzervuje.