Vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci (TUL) Roman Křížek vyvinul technologii, která bude součástí bund a kalhot českých olympijských reprezentantů. Nanomembránu přirovnal k velmi jemnému sítu, kterým snadno projde vodní pára, ale kapka vody nikoliv. „Proto se v oděvu s touto funkční membránou sportovci nebudou tolik potit a zároveň nepromoknou a oblečení jim neprofoukne,“ popsal výhody autor patentované technologie laminování nanomebrány pro využití v oděvech. 

Nanomembrána bude v bundě a kalhotách, na hlavě budou mít čeští reprezentanti čepici raškovku druhé generace, jejíž produkce zabere šest měsíců. Jak oděvy s nanomembránou, tak čepice jsou českým nápadem vyráběným u nás a tvoří tak koncept letošní kolekce pro olympioniky s titulem Made in Czech Republic.  

„Je to poprvé od roku 1968, co budou čeští sportovci na olympiádě nosit české oblečení. Jedeme hrdě reprezentovat Českou republiku, český sport a historii českého průmyslu,“ sdělil předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval s tím, že český národ je národem průmyslníků. 

Bývalá textilka v obci Andělská Hora nedaleko Liberce.
Za Kittelem nebo na Andělskou horu. Liberecký kraj ukáže obnovené brownfieldy

Funkční oděvy už stihli otestovat sami sportovci, mezi nimi i dvojnásobný mistr světa ve skikrosu Tomáš Kraus. „Testoval jsem oblečení při stání pod kopcem, při chůzi do kopce se skialpovými lyžemi na zádech i při alpském lyžování, běhal jsem v tom také v dešti. Sledoval jsem přitom prodyšnost a to, jak oděv odolává mokru a větru. Výsledek byl vždy perfektní, byl jsem s tím moc spokojený,“ popsal své zkušenosti sportovec. Funkční vrstvy oděvů představují jednu z cest, kde uplatnit nanomateriály.  

„Princip je jednoduchý, ale vyrobit nanovlákennou membránu, která si i po mnoha vypráních zachová vysokou paropropustnost a větruodolnost a přitom nepropustí ani silný liják, byl oříšek, na jehož rozlousknutí jsem pracoval mnoho let,“ svěřil se Knížek. Nanovlákna nachází uplatnění vedle oděvnictví i v oblasti filtrace či zdravotnictví. „Pokud nyní bundu s naší nanomembránou obléknou i čeští olympionici, nemůže být mé nadšení větší,“ doplnil. 

Brouk a Babka v ulici Pražská.
Nostalgie i pragmatičnost. Modelář se inspiroval legendárními domy v Liberci

Liberecká univerzita je kolébkou světové výroby nanovláken v průmyslovém měřítku, technologii vyvinul a patentoval profesor Oldřich Jirsák z fakulty textilní v roce 2005. „Vyvinout nanomembránu, kterou si olympionici vyberou jako erbovní produkt pro oblečení české reprezentace, je pro libereckou univerzitu velká čest. Výrobu nanovláken ve velkém jsme na univerzitě vyvinuli před více jak 15 lety a hned několik našich týmů pracuje na tom, aby nanovlákna nebyla jen hezkým suvenýrem ve vědecké vitrínce, ale aby se dostala k lidem a pomáhala jim,“ zdůraznil mluvčí univerzity Radek Pirkl. Podle něj se univerzitě s nanovlákny daří natolik, že trochu zastiňují další úspěchy jejich jiných oborů a specializací, ve kterých rovněž vynikají. „Vývoj v oblasti nanovláken holt staví i dalším oborům laťku vysoko a je to určitě dobře,“ podotkl.  

TUL se nebrání další spolupráci v oblasti oděvnictví. Nabízí se spolupráce s Českým olympijským výborem při řešení dalších oděvních kolekcí určených pro olympiádu. „Textilní fakulta jako jediná v zemi a ve střední Evropě dokáže šíří svého záběru pokrýt textil z hlediska materiálových vlastností a technologie výroby, tak z hlediska jeho komfortu, jakosti i celkového designu,“ dodal Radek Pirkl.