Nikoliv náhodou. Právě Liberec se totiž do historie nanotechnologií zapsal objevem celosvětového významu patentem profesora Jirsáka z liberecké Technické univerzity. Jde o slavný „nanospider". Zařízení na výrobu vláken, tisíckrát tenčí než lidský vlas. Nanotechnologie totiž pracují s částicemi o velikosti miliardtiny metru.

Kolébka a inkubátor

„Kolébkou nanotechnologií jsou USA, kde se začaly jako první využívat v elektronice," vysvětlil předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR (ANP) Jiří Kůs. Česká republika se k výzkumu zařadila o pouhých 7 let později, v roce 2004 se zaměřením na nanovlákna. Ta se využívají nejen v textilním průmyslu, ale i ve zdravotnictví.

„Pokud jsou Spojené státy považovány za kolébku nanotechnologií, je Česká republika jedním ze světových inkubátorů," zdůraznil české zásluhy Jiří Kůs.

Historie nanotechnologií je však mnohem starší. Už v roce 1959 přišel s vizí využívat nejmenších struktur materiálu slavný americký fyzik, nositel Nobelovy ceny Richard Feynman. V roce 1981 zkonstruovali Američané první speciální mikroskop, kterým bylo možné nanočástice pozorovat. „Nanotechnologie se vlastně začaly používat už před stovkami let, kdy se například do skla začal přidávat zlatý prach," upozornil profesor Miroslav Černík, vedoucí Ústavu pro nanomateriály a pokročilé technologie při Technické univerzitě v Liberci. Právě tam se zaměřují na výzkum nejen pro využití v oděvním a textilním průmyslu, ale i biomedicíně. V budoucnu bychom tak mohli mít třeba kloubní náhradu z vlastních kmenových buněk, které vytvoří strukturu kosti nebo tkáně pomocí příslušně vytvarované nanomřížky.

Na první český nanoden přišly stovky lidí

S prvními „Nanodny" přišli před více než deseti lety veSpojených státech. Nápad představit široké veřejnosti nejen samotnou technologii, která pracuje s materiálem na bázi molekul, ale zároveň konkrétní výrobky, inspiroval i české vědce a firmy, které se nanotechnologiemi v praxi zabývají. V České republice jich jsou už desítky. Na bázi nanostruktur vyrábějí nejen lůžkoviny, které díky mikroskopické struktuře vláken nepropustí roztoče ani další alergeny, ale i speciální prádlo, ponožky i vložky do bot. „Překvapilo mě, že jsou za normální cenu, něco přes stovku," říká překvapeně jedna z návštěvnic. Další si objednává „zázračnou kravatu". Vyjde na šest stovek.

Na první český Nanoden v Liberci zamířily stovky lidí, kteří se zájmem vyslechly krátké přednášky. Lidé se tu mohli dozvědět třeba to, že česká technologie čištění vody pomocí nanomembrán slaví úspěchy v pouštních státech, jiný český patent se týká samočistících nátěrů. Ochraňuje památky, ale dá se využít i uvnitř budov, kde snižuje výskyt bakterií a odstraňuje zápach. „Nátěry na bázi nanočástic jsou vhodné například v nemocnicích, kde se sice desinfikují podlahy, ale nikoliv už stěny a stropy. Tam se drží bakterie, které mohou být zdrojem nebezpečných infekcí. Využívají se i v mateřských školkách. Zatím jsme je vyzkoušeli u deseti a nemocnost klesla o třicet procent," popisuje Pavel Šefl, zástupce jedné z firem. Vysvětlil i samočistící princip, kdy se špína na fasádě rozloží na páru a kysličník uhličitý. „Kdyby se všechny zdejší domy natřely tímto nátěrem, byl by Liberec nejčistším městem planety," říká a dodává, že nátěry prošly zátěžovým testem ve smogem zamořeném Pekingu. Lidé pozorně naslouchají, vyptávají se. Odborníci jsou zájmem potěšeni. „Jsme sice malá „nanozemě", ale z hlediska potenciálu máme šanci stát se jednou „nanovelmocí"," uzavírá první český Nanoden Jiří Kůs. Z Liberce se Nanodny postupně přestěhují i do dalších krajských měst.