Muž, kterému zřejmě patří sedm set let stará kostra objevená v Hrádku nad Nisou, byl podle antropologů zločinec. K této domněnce je přivedl nález starodávných mincí v okolí hrobu.

„Muž byl zřejmě penězokazec. Ukazují na to nalezené pražské groše z doby Jana Lucemburského. Jejich pravost teď zkoumají odborníci v jaderném ústavu v Reži u Prahy,“ řekl liberecký archeolog Petr Brestovanský.

Pohřbený měl tělesnou vadu

Vyzdvižení kosterních ostatků dále ukázalo, že zaťatá ruka pohřbeného neskrývala žádný předmět. Podle antropologů dotyčný trpěl anomálií pravé ruky. „Sevřená ruka zdravého člověka by se po smrti za nějaký čas uvolnila,“ vysvětlil Petr Brestovanský.

Nalezené skutečnosti by podle antropologů mohly objasnit, proč ležel pohřbený obličejem dolů. Takovým způsobem a daleko za hřbitovní zdí se totiž pohřbívali zločinci a postižení, kteří byli pro svou vadu společností odmítnuti.

Spekulaci lidí o tom, že by kostra mohla patřit muži vampírovi, archeolog Petr Brestovanský nevyvrátil. „Kostra pochází z doby, kdy vampírismus dokládají dobové kroniky. První zmínky o vampírismu pochází z Francie už z 9. století. Tradice vampírismu je tak dlouhá. Nejsou to pohádky. Obavy lidí, že je chodí zemřelý po smrti strašit, mohly být podle záznamů oprávněné,“ vysvětlil Petr Brestovanský.

Archeologové v Hrádku nad Nisou nyní objevili také pozůstatky dvou šestiměsíčních dětí. „Je tu mnoho dalších lebek a kostí,“ potvrdil Petr Brestovanský. Množství kosterních ostatků si archeologové vysvětlují nedostatkem prostoru. „Nebyla tu kostnice, a tak nebylo kosti kam ukládat,“ řekl Petr Brestovanský.
Zajímavým nálezem je také dvouramenný křížek ze 16. století, medailóny a další sakrální předměty.

Jestli skutečně patří kostra muži, zabitému penězokazci trpícímu tělesnou vadou, ukáže až analýza DNA a antropologické posudky. „Rádi se dozvíme, o jaký nález skutečně jde. Jsem velmi zvědavý,“ uvedl Josef Horinka, místostarosta Hrádku nad Nisou.