Posilování druhové rozmanitosti lesů, podpora zadržování vody v krajině či programy ekologické výchovy dětí patří k činnosti Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Své aktivity postupně rozšířila na celé Česko, ale Jizerské hory a jejich nejbližší okolí pro ni stále představují srdeční záležitost.

Loni pomohla nadace krajině a přírodě více než 1,5 milionem korun. Usiluje o nápravu napáchaných škod na přírodě, zvýšení její stability a zachování pro budoucí generace. „V roce 2019 jsme navázali na naši dlouhodobou činnost a vstoupili jsme do 27. roku našeho fungování. Z kdysi malé regionální nadace jsme vyrostli do finančně stabilní organizace, která má dosah na celostátní úrovni. Náš záběr se tedy rozšířil a jsem přesvědčený, že nabité zkušenosti z našeho regionu dobře uplatňujeme i na dalších místech,“ řekl předseda správní rady nadace František Pelc.

Trubky jako šrámy

Jedním z aktuálních cílů je pomoc s obnovou mokřadů, kterou realizuje Společnost pro Jizerské hory a Český svaz ochránců přírody, Bukovina Mezi obcemi Turnov, Pelešany a Karlovice leží jedinečná lokalita, která v minulosti trpěla necitlivým odvodňováním. Sedmihorské mokřady navíc slouží jako biotop řady vzácných rostlin i živočichů včetně unikátního hnízdiště ptáků, například ohroženého jeřába popelavého. „Šrámy v podobě melioračních trubek a příkopů zde však zůstaly a bez pomoci člověka se v dohledné době přírodní stav nevrátí. Naším cílem je ochrana přirozeného vodního režimu krajiny a zachování mokřadů jako cenného ekosystému. Voda je to nejcennější, co v přírodě máme,“ řekl ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Vodní nádrž Josefův Důl.
FINÁLE: Zaostřeno na krásu Jizerských hor. Pomozte vybrat tu nejlepší fotografii

Loni se Vojtěchu Šťastnému ze ZO ČSOP Bukovina podařilo získat souhlasy vlastníků pozemků s realizací projektu či jejich odkupy a letos zaměří pozornost na tvorbu projektové dokumentace a žádosti o dotaci z evropských fondů. Vznikne zde 14 tůní, které zvýší schopnost udržování vody. Ta se v posledních letech ukazuje jako čím dál potřebnější nejen při dlouhotrvajícím suchu, ale i během přívalových dešťů. „Chceme zajistit, aby Sedmihorské mokřady byly skutečně hodnotné v celé své rozloze, dávaly okolní krajině vláhu a byly tak přínosem pro nás pro všechny,“ zdůraznil Petrovský.

Mělké a vhodně tvarované tůně tak nahradí odvodňovací trubky a meliorační příkopy. Vysázeny budou nové dřeviny a časem bude doplněna i drobná návštěvnická infrastruktura včetně ptačí pozorovatelny. „Celá lokalita se tak stane pestrým a přirozeným biotopem pro další druhy živočichů, ale zároveň zde budeme moci ukázat veřejnosti, proč je dobré takováto místa chránit,“ upřesnil vedoucí kanceláře Jakub Trsek. Finanční náklady celého projektu se vyšplhaly na 1,8 milionu korun s tím, že větší část by měla být hrazena z dotace.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody na facebooku

Obnovou procházejí i Jizerské smrčiny, kde se vyskytuje řada zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Současný nepříznivý stav je výsledkem dlouhého období pěstování stejnověkých monokulturních lesních porostů, které podlehly v minulém období kalamitě. Se záchranou rašelinišť v Jizerských horách začal Jizersko-ještědský horský spolek už před více než deseti lety a za tu dobu vybudoval stovky dřevěných přehrážek, které dokážou zachytit vodu v místech, kam přirozeně patří. „Rašeliniště představují unikátní lokality, ke kterým se lidé v minulosti nechovali příliš ohleduplně. Napravujeme tyto chyby a vracíme jim jejich přirozenou funkci,“ podotkl Trsek.

Respekt k přírodě

Nadace Ivana Dejmala mimo jiné spustila kampaň na ochranu tetřívka obecného, který patří k nejohroženějším druhům. V Jizerských horách podle posledního sčítání žije 30 kohoutků a 30 slepiček. „Chceme upozornit na fakt, že hory nejsou přírodní tělocvična a člověk by se měl chovat ohleduplně a mít respekt k přírodě a jejím obyvatelům,“ řekl Petrovský.

Nejvíce tetřívků se v Jizerkách vyskytovalo v 90. letech minulého století. Rozsáhlá pásma hor bez lesů, které zničil spad s německých a polských elektráren, a poměrně malá návštěvnost představovala pro tetřívka paradoxně ideální podmínky. Lesníci proto na více než 40 hektarech vytvořili tetřívčí centra, speciální plochy s velmi řídkým porostem stromů, vhodné k toku i hnízdění.

„K omezení vlivu extrémní návštěvnosti náhorní plošiny, kde dnes není potřebný klid v zimě, v létě, ve dne ani v noci, budeme potřebovat spolupráci nejen lesních hospodářů, ale především všech rozumných návštěvníků,“ doplnil Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny. Člověk by se měl chovat ohleduplně k místům, která jsou domovem tetřívků. Dále je zbytečně neplašit pohybem mimo turistické trasy, mít psa na vodítku a nedělat zbytečný ruch.

Tis červený.
Čmelák chce v Libereckém kraji vysadit tisíc tisů. Pomůžete?

V Libereckém kraji se nejedná o jedinou organizaci, která se snaží pomoci přírodě. Další z nich je Společnost přátel přírody – Čmelák. Ten plánuje přeměnit opuštěnou a zanedbanou lokalitu v údolí říčky Šporky v mokřadní park. „Místo často slouží jako odkladiště odpadků či úschovna kradených věcí. Avšak přes veškeré problémy má podmáčené území obrovský přírodní potenciál,“ řekla odbornice na ochranu přírody ze Čmeláka Dagmar Najmanová.

Samotná přeměna vyjde na 3,6 milionu korun, většinu této částky by měly pokrýt fondy Evropské unie. Čmelák uspěl i na webu Startovač, kde vybíral 80 000 korun na vykoupení pozemků na břehu Panenského potoka, aby mohl rozšířit mokřadní ráj v Jablonném v Podještědí. „Dárci mohli získat vstupenky do ekocenter či si užít například den s ornitologem přímo v mokřadech. V rámci nejvyšší odměny jsme nabídli možnost pojmenovat si budoucí tůň. Máme přispěvatele, který toho využil už pro dvě tůně,“ doplnil Tomáš Kolečář ze Společnosti přátel přírody.