Skoro tři miliony korun se podařilo vloni rozdělit Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody na projekty v kraji. Za 28 let od svého založení nadace podpořila už stovky projektů více jak 27 miliony korun. Rozšířila také pole své působnosti, když se z původně regionálně působící nadace stala celostátní a s některými projekty přesahuje až do zahraničí. Letošní příspěvky putovaly na ochranářské, výzkumné i publikační aktivity, které se věnují nejen oblasti Jizerských hor. „Tento rok jsme přispěli částkou přesahující 2,7 milionů korun, což je o 800 tisíc korun více než loni, za což vděčíme všem našim dárcům,“ řekl ředitel nadace Ondřej Petrovský. 

Jedním z podpořených projektů byla záchrana rašeliniště v samém srdci Jizerských hor, kterému se věnuje Jizersko-ještědský horský spolek. Lokalita byla v minulosti necitlivě odvodňována, spolek se proto snaží budovat přehrážky, které vodu zadrží v době dešťů, a naopak ji postupně uvolní, když je sucho. Navíc se podařilo vysadit 14 100 geneticky původních dřevin do okolí. „Tím se naplnil cíl, kterým bylo vrátit místním lesům jejich přirozenou a zdravou podobu a zároveň pomoci se zadržením vody v místních cenných rašeliništích. Lokality v okolí Čihadel, Klečových louček nebo Černé hory patří k přírodně unikátním místům s podmáčenými smrčinami v samém srdci Jizerských hor,“ vysvětlil Petrovský. V příštím roce plánuje nadace podpořit podobný projekt spolku, který se bude věnovat zadržování vody v nejcennější části hor – národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery. 

47. ročník Novoročního výstupu na Ještěd
Tradice se mají dodržovat. Lidé zdolali dominantu Liberce

Nadace podpořila i záchranu Sedmihorských mokřadů u Turnova, kde vzniká 14 nových tůní. Poskytnou tím ještě lepší prostředí pro značné množství vzácných ptáků, kteří zde hnízdí. Včetně ohroženého jeřába popelavého. V minulosti zde byly pozemky rozsáhle odvodňovány sítí melioračních trubek a příkopů, přesto toto místo zůstalo i nadále částečně podmáčené a pro zemědělství nevyužitelné. Snahou aktivistů je vrátit mokřadům jejich přirozenou přírodní funkci zadržovaní vody v krajině a zlepšit biotop pro zdejší rostliny a živočichy. Hlavním iniciátorem transformace této lokality je Vojtěch Šťastný, díky jehož práci se podařilo odkoupit pozemky či vyjednat souhlasy s realizací projektu s desítkami vlastníků. Letos byla zahájena samotná realizace, která spočívá ve vybudování 14 mělkých vhodně tvarovaných tůní různých rozměrů, přerušování odvodňovacích trubek a zasypávání melioračních příkopů. Časem bude doplněna i drobná návštěvnická infrastruktura včetně ptačí pozorovatelny. „Celá lokalita se tak stane pestrým a přirozeným biotopem pro další druhy živočichů, ale zároveň zde budeme moci ukázat veřejnosti, proč je dobré takováto místa chránit. Díky našim dárcům jsme prozatím pomohli částkou 218 tisíc korun,“ doplnil Petrovský. 

Vojtěch Šťastný, který se lokalitě věnuje dlouhodobě, na mokřadech sledoval zpočátku jen ptáky, postupně ale začal vnímat Sedmihorské mokřady celistvě. „Začal jsem si uvědomovat, že jim člověk v minulosti hodně ublížil, když se opakovaně pokoušel celé území měnit. A tak jsem se rozhodl, že se území pokusím pomoct,“ vysvětlil před časem Deníku Šťastný, který byl dokonce nominován na Cenu Josefa Vavrouška, která se udílí za přínos k ochraně životního prostředí a přírody. Podle Šťastného slov měl k Sedmihorským mokřadům vždy blízko a navštěvuje je od svých šestnácti let. „Mokřady fungují i jako klimatizace v krajině. Při dopadu slunečního záření na mokřad dochází k výparu vody a tím ochlazování vzduchu,“ dodal Šťastný. 

Ilustrační foto
Policie vyjížděla na silvestra k desítkám incidentů, napilno měli i hasiči

Na Liberecku nadace pokračovala s výsadbami sazenic převážně jedlí, buků a dubů. „Těch je letos nově v zemi 70 100 a díky ochraně před zvěří, která je v současné době nezbytností, věříme, že jsme tímto připravili odkaz krásných a zdravých lesů pro budoucí generaci. Ještě počátkem roku jsme plánovali vysázet 35 tisíc stromků, ale díky štědré podpoře našich dárců jsme s odborným lesním hospodářem Janem Dudou projekt zdvojnásobili. Lesy na Liberecku budou opět o něco rozmanitější, zdravější, přirozenější a stabilnější,“ doplnil Petrovský z Nadace Ivana Dejmala. Druhovou i věkovou rozmanitost místních lesů obohatilo 46 010 mladých buků, 7 175 dubů, 6 240 jedlí a dále pak i sazenice modřínů, olší, smrků, lip či třešní. Nejdříve však bylo potřeba lokality vytipovat a navrhnout vhodné stromky pro dané stanoviště. Během léta a hlavně podzimu bylo postupně postaveno téměř 3,6 km oplocenek, které sazenice chrání před přemnoženou zvěří. 

Každým rokem nadace vydává kalendář Zaostřeno na Jizerky, který je sestaven z nejlepších fotografií v rámci fotosoutěže. Výtěžek z prodeje kalendáře putuje na pomoc přírodě. „Mám obrovskou radost, že je o něj takový zájem a děkuji veřejnosti, že nám tímto způsobem pomáhá,“ dodal Petrovský s tím, že kalendář vloni vyšel v rekordním množství dvou tisíc kusů a podařilo se ho rozprodat ještě před koncem roku.