Výstava nese název „Chvála řemesla“ a poukazuje na to, jak je řemeslná tvorba v dnešní době důležitá a nepostradatelná.

Ve vestibulu knihovny je k vidění restaurovaný stylový historický nábytek, návrhy vybavení interiérů i ukázky soutěžních prací aranžérů a aranžérek, kteří zvítězili již v mnoha soutěžích. „Líbí se mi to, opravdu. A mě jen tak něco nezaujme,“ uvedl liberecký fotograf Karel Gracias. „Chválím nápad neoddělit exponáty od běžných návštěvníků knihovny. Nábytek si mohou přímo vyzkoušet, posadit se na něj,“ dodal.

Nábytkové sety vyrobili truhláři, umělečtí řezbáři a čalouníci. Instalaci zajišťovaly aranžérky 2. ročníku školy. Komplexní a všestranný tým žáků, který se velmi dobře doplňuje a spolupracuje na podobných instalacích již poněkolikáté. „Však jsme tentokrát museli instalovat naše exponáty v pondělí v knihovně takzvaně za pochodu,“ říká Tereza Cillerová, jedna z nich.

SOU nábytkářské je také škola, která letos v říjnu vyslala pětici oceněných žáků k převzetí diplomů Učeň 2008 z rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky a v březnu získala 1. místo na výstavě For Habitat v Praze – Letňanech za nejlepší restaurátorskou práci v rámci celostátní výstavy. Konkrétně se jednalo o secesní sofa v původním barevném provedení. „Tento úspěch není náhodný, vždyť škola má oprávnění pro restaurování uměleckých děl,“ říká ředitel školy Václav Tichý.

Obdobně jako při předchozích prezentacích se chtějí zúčastnění pochlubit i několika dalšími výraznými úspěchy poslední doby. Proto na úvodních doprovodných panelech defilují například fotografie z letošního českobudějovického mistrovství ČR Aranžér Junior 2008. Zúčastnili se a uspěli, ostatně ne poprvé. V soutěžních kategoriích maketa (autorkou byla Denisa Vonešová), plakát (soutěžící Šárka Lochmanová) a špendlení na živý model (autorka Iveta Svobodová), dívky zvítězily . Prvními místy škola získává své renomé.

O vánoční výzdobu se postarají aranžéři

Aranžéři z Kateřinek připravují každoročně také školní plesy, podílejí se na přípravě výloh obchodních center, realizují různé druhy propagačních a reklamních akcí. Ostatně hned po skončení této výstavy přislíbili vánoční výzdobu přímo krajské vědecké knihovně.

„Kdo chce vidět zajímavou výstavu prací žáků včetně restaurovaného historického nábytku, ať neváhá a navštíví včas Krajskou vědeckou knihovnu v Liberci. Budete příjemně překvapeni dovednostmi našich mladých řemeslníků,“ zve na výstavu ředitel školy Václav Tichý.

Střední odborné učiliště nábytkářské v Liberci získalo v posledních letech uznání zejména svou specializací na truhlářské a uměleckořemeslné obory zakončené výučním listem nebo maturitou. Mezi nejatraktivnější patří 3leté obory zaměřené na umělecké truhlářství a řezbářství, restaurátorské práce v čalounictví, aranžérství a nábytkové a stavební truhlářství, nástavbové studium a také 4letý maturitní obor Design interiéru.

Ve spolupráci s německou firmou zahájila škola výuku programování CNC dřevoobráběcích strojů. „O specialisty na tyto technologie je již mimořádný zájem, patří jim budoucnost, proto jsme neváhali do nich investovat,“ uvedl Václav Tichý.

Aranžérky a aranžéři se ve škole učí pracovat s grafickými programy, ovládají písmomalířství, orientují se v propagaci a reklamě. Dokážou ale také naaranžovat dárkový koš nebo suchou vazbu květin. Čalouníci se naučí zhotovovat a opravovat i moderní čalouněný nábytek. „Zvládají vysoké nároky na uměleckořemeslné ruční práce, pracují i na zakázkách pro zámky a muzea,“ uvedla vedoucí mistrová čalouníků Miroslava Dvořáková.

Závěrečné žákovské a studentské projekty škola opakovaně vystavuje v Severočeském muzeu v Liberci na výstavě Bydlení & Design. Slavnostní vernisáže se letos v červnu zúčastnil také předseda Senátu Přemysl Sobotka a první náměstkyně ministra školství Eva Bartoňová.

Při této příležitosti byl předán oběma hostům státní znak z lipového masivu, který jako dar vyrobili umělečtí truhláři a řezbáři. „Nebyl ani tak těžký, jak vypadal, dalo se s ním manipulovat docela dobře. Lipová deska byla vyschlá a silná asi patnáct centimetrů. Nejdřív jsme si přenesli požadovaný motiv šablonou na dřevo a začali s dlabáním. Dalo to docela fušku,“ řekl Michal Čumpelík ze 3. ročníku, jeden ze čtyř spoluautorů znaku.

(red)