Tmu před kostelem sv. Antonína Paduánského v Ruprechticích prozáří na Bílou sobotu světlo ohně, který se tu rozhoří jako symbol naděje, cesty a nového života. Za svitu svíček se v tiché modlitbě sejdou křesťané, kteří si připomenou zmrtvýchvstání Páně. Po skončení čtení Písma se kostel rozsvítí, zvony rozezvučí a varhany začnou hrát.

„Slavnost svěcení ohně a velikonoční vigílie začne v Ruprechticích ve 23.00 hodin v sobotu. Oheň představuje naději pro těžké chvíle našeho života,“ řekl otec Bartoloměj z Římskokatolické farnosti v Ruprechticích.

Největší křesťanský svátek, který podle liturgického kalendáře připadá na týden po prvním jarním úplňku začíná Zeleným čtvrtkem, pokračuje Velkým pátkem a vrcholí v noci ze soboty na neděli zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.

Při večeři se jí beránek a macesy

Na Zelený čtvrtek pořádají některé liberecké farnosti pesachovou večeři, kdy věřící jedí velikonočního beránka a chleby macesy. „Je to připomínka Poslední večeře Páně,“ uvedl Vítězslav Lorenovič z Církve československé husitské v Liberci.

Tradiční omývání nohou při mši svaté bude i letos na Zelený čtvrtek probíhat v bazilice Navštívení Panny Marie v Hejnicích. „Dvanáct mužů si navzájem omyje své nohy, jak to učinil Ježíš svým učedníkům. Je to výraz pokory, služby druhému,“ vysvětlila Eva Machková z Mezinárodního centra duchovní obnovy.

Na Velký pátek bude v Hejnicích křížová cesta, kdy se zástup lidí zastaví u jednotlivých motivů. Velikonoční čas je pro mnohé časem volna, osobního zamyšlení nebo světských radovánek. Tradiční velikonoční symboly jako velikonoční beránek, malovaná vejce, zdobené pomlázky, řehtačky ohlašují probouzení přírody a příchod jara. Křesťané si též o tomto největším svátku připomínají vyvedení židovského národa z egyptského otroctví, umučení, vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.