Pokud se chcete dozvědět něco víc o dalších téměř čtyřiceti neziskovkách, pak se běžte podívat do Krajské vědecké knihovny v Liberci. Včera odpoledne tu totiž odstartovala výstava, jejímž mottem je Dobrovolnictví – motor občanské společnosti.

„Výstavu v knihovně děláme už asi podeváté. Mám radost, když vidím, jak se neziskovky rok od roku zlepšují v grafice i textech, ve své propagaci,“ vysvětlila za organizátory Květa Morávková z liberecké Armillarie. „Zvolili jsme jako hlavní téma dobrovolnictví, protože to je krev všech neziskovek. Bez dobrovolníků by to nešlo. Obvykle totiž lidé něco nejdřív udělají a až potom začnou shánět peníze,“ doplnila.

Kolem padesáti panelů s propagačními letáky organizací zaplnilo celou knihovnu, od suterénu až po třetí patro. Neziskovek se tu představuje kolem čtyřiceti.

„V civilizované společnosti by mělo být normální udělat něco pro druhé. Mrzí mne, že na výstavě chybí ty nejsilnější neziskovky, ty, co mají peněz dost. Nemají totiž zapotřebí se předvádět spolu s ostatními,“ dodala Morávková.

Je to práce, která vysává. Ale je za vámi vidět

Lidé v neziskových organizacích, které se nyní představují v liberecké knihovně, jsou oporou pro nevidomé, smrtelně nemocné, staré a nemohoucí, ale také třeba pro drogově závislé nebo lidi bez domova.

Liberec – Sama potřebovala pomoc, když se starala o zdravotně postiženého člena rodiny. Dnes sedmačtyřicetiletá Šárka z Liberce pomáhá druhým. Jako dobrovolnice. „V jedné neziskovce jsem pracovala za peníze. Vedle toho jsem se současně začala starat o zdravotně postižené, které jsem kdysi jako děti poznala v Jedličkově ústavu. Dnes jsou dospělí, žijí už mimo ústav,“ vypráví žena, která včera odpoledne nechyběla při zahájení výstavy neziskových organizací v Krajské vědecké knihovně v Liberci.

Pomáhá bývalým klientům Jedličkova ústavu řešit bydlení. Učí je jednat s úřady, občas jim obstará nákupy anebo pomůže i s umýváním. „Nemůžete dělat všechno za ně, protože to by si na to zvykli a pověsili by se vám na krk už napořád. A to nejde. Snažím se je naučit, aby toho co nejvíc zvládli sami, bez cizí pomoci,“ pokračuje dobrovolnice.

Většinou pomáhá handicapovaným zcela zdarma, někdy za symbolickou odměnu. Tak to totiž u dobrovolnické práce chodí. „Někdy mne to vysiluje, vysává energii. Na druhé straně mám radost, že je moje práce za mnou vidět. Když se lidi, o které se starám, postupně osamostatňují, tak vidím, že mé úsilí bylo k něčemu dobré,“ upozorňuje Šárka.

Právě dobrovolnictví si jako své hlavní téma vetkla výstava neziskovek v knihovně. Pomoc, vykonávaná zadarmo nebo téměř zdarma, tvoří totiž hlavní motor všech neziskových organizací.

„Knihovnou projde kolem tisícovky lidí denně. V minulých ročnících se nám stávalo, že se na výstavě mihl nějaký podnikatel, vybral si tady neziskovku a tu pak sponzoroval,“ podotýká koordinátorka akce Květa Morávková.

„Dobrovolnictví nejenže pomáhá druhým, ale vnitřně naplňuje také samotné dobrovolníky dobrým pocitem, že pomohli,“ dodává.