Nepatrný zájem o studium zaznamenala Technická univerzita v Liberci v letošním akademickém roce. Zatímco loni počet studentů mírně převyšoval číslo šest tisíc, letos jich tu studuje 6 398, tedy o zhruba tři stovky více. Necelou polovinu přitom tvoří studenti prvních ročníků. I tak býval v minulosti zájem téměř dvojnásobný. To má ale podle současného rektora Miroslava Brzeziny svůj důvod. „Chceme jít cestou kvality. Není naším zájmem nabrat co nejvíc studentů, kteří se tu jen ohřejí a pak zjistí, že na to nemají,“ vysvětlil.

Paradoxem je, že největší zájem o studium na Technické univerzitě je o měkké, tedy humanitní předměty na fakultě přírodovědně humanitní a pedagogické. Ta podle rektora Brzeziny překročila nastavené kvóty. Stejně jako třeba fakulta ekonomická nebo fakulta umění a architektury.

Ilustrační foto
V Libereckém kraji řádí žloutenka typu A. Ohnisko nemoci je v Turnově

Poměrně velkému zájmu se těší i nejmladší fakulta liberecké univerzity - zdravotnických studií, kde se na budoucí profese připravují nejen zdravotní sestry a záchranáři, ale také biomedicínští technici a inženýři. „Jestli lze čekat v budoucnu velký potenciál z hlediska uplatnění, tak je to díky demografické situaci právě v těchto oborech,“ podotkl děkan fakulty Karel Cvachovec.

Nastavené kvóty jen zlehka překročily i tradiční fakulty. Strojní a textilní. První jmenovaná rozšířila pole působnosti ze strojařiny do oblasti plastů, konkrétně polymerů. V novém roce otevřela dokonce nový obor s názvem Technologie plastů a kompozitů. Podle děkana strojní fakulty Petra Lenfelda jde o vůbec první takto koncipovaný obor na strojní fakultě v ČR.

Plasty od výroby po likvidaci

„Studenti se tu seznámí prakticky se vším, co se plastů týká. Jak se vyrábějí a z čeho, jakou mají strukturu a vlastnosti, čím se dají zlepšit jejich vlastnosti, co se s nimi děje během procesu zpracování, jak degradují a jak je lze zlikvidovat,“ uvedl. Není žádným tajemstvím, že škola připravuje odborníky zejména pro oblast automobilové výroby v regionu.

Další z dvojice zakládajících fakult školy, fakulta textilní, si i nadále vydobývá pozornost mezi zahraničními studenty. Zejména pak mezi doktorandy. „Ze zhruba šedesáti doktorandů jich je víc než polovina ze zahraničí. Přicházejí sem už se vzděláním v oboru a hlásí se na konkrétní vědecká témata,“ popsala děkanka Jana Drašarová.

Radek Musil na Světových policejních a hasičských hrách v Číně
O radost z vítězství jsem se neměl s kým podělit, říká hasič po hrách v Číně

Za největší úspěch své fakulty, potažmo liberecké univerzity, kde probíhá výzkum v oblasti tkáňového inženýrství, pak označila účast dvou studentů, Jakuba Erbena a Markéty Klíčové, na půlroční stáži na Harvardu. Na prestižní americké univerzitě se budou vzdělávat zdarma. „O jejich téma, které se týká tkáňového inženýrství, je zájem, takže nemusejí ani platit školné,“ zdůraznila Drašarová.

Téma tkáňového inženýrství bylo i předmětem Letní školy, která na Technickou univerzitu v Liberci přilákala studenty z dvanácti zemí světa, včetně Japonska, USA nebo Kanady.

Chybí kvalifikovaní učitelé

Zmíněné úspěchy, které mají základ v nanotechnologiích, jsou špičkou ledovce úspěchu liberecké univerzity. Kdo má schopnosti a hluboký zájem, dokáže na něj vyšplhat. Ti ostatní se topí v technických předmětech, které mají základ ve fyzice, částečně chemii, ale především v matematice. A to je podle rektora Miroslava Brzeziny kámen úrazu českého školství. Problémy přitom začínají už na základních a středních školách, odkud vycházejí studenti ne vždy dobře vybaveni.

„Problémem je nedostatek kvalifikovaných učitelů. Ten je doslova kritický. Právě kvůli tomu dnes učí předměty jako matematika či fyzika učitelé s humanitní aprobací. Výuka tedy asi nebude tak kvalitní, jako kdyby ji učil někdo, kdo to má vystudováno,“ prohlásil.

Se stejným problémem, tedy malými znalostmi středoškoláků v oblasti matematiky a fyziky, se potýkají i ostatní technické školy u nás, ČVUT nebo VUT nevyjímaje. Nedostatek středoškolských učitelů matematiky je podle Brzeziny i důvodem, proč se má znovu odložit povinná maturita z matematiky.

Evropský den jazyků proběhl v liberecké knihovně.
FOTO: V liberecké knihovně proběhl Evropský den jazyků

Přitom sama liberecká univerzita by měla na své pedagogické fakultě budoucí učitele matematiky a fyziky připravovat. A na nezájem naráží už tady. „Máme vypsaný doktorský program v oblasti aplikované matematiky a fyziky, ale i tam je zájem nevalný,“ konstatoval Brzezina.

Řešení problémů by on osobně hledal u zřizovatelů škol, tedy obcí a měst, a budoucích zaměstnavatelů zastřešených pod Svazem průmyslu a dopravy. „Jeden z mých návrhů je, aby všichni nositelé vzdělávání založili nadaci, z nichž by na studium přispívali těm, kteří by chtěli učit matematiku, fyziku či chemii se závazkem, že nějakou dobu zůstanou ve školství. Podle mě by mělo jít o měsíční stipendium kolem pěti tisíc korun měsíčně,“ dodal rektor.