VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na území Liberce žili lidé již před pěti tisíci lety

Z HISTORIE - Nálezy v Liberci – Růžodole I znamenají přítomnost lidí již v mladší době kamenné tj. asi před 5 000 lety. Tehdejšího člověka sem lákala hojnost zvěře. Na počátku letopočtu už existuje spojovací cesta z Čech do Slezska. Nasvědčují tomu nálezy římských mincí.

14.2.2009 1
SDÍLEJ:

Náměstí Dr. E. Beneše v Liberci. Ilustrační fotoFoto: Deník/Petr Šimr

Hornatá území byla těžko přístupná a tak stezky procházely údolím řek Jizery, Mohelky a Nisy. Území Liberce však nebylo trvale obydleno. V okolí Liberce se usídlovali v průběhu dějin různé kmeny od Keltů , Slovanů – Charvátů až po Lužické Srby.

První zprávy o Liberci

První zprávu máme z roku 1352 z latinských pramenů. V záznamech o placení papežského desátku je pod jménem Richenburc. Při vzniku Liberce, Rochlice, Vesce a Doubí hrála významnou úlohu zemská cesta Čechy – Lužice. Do Liberce vstupovala tato cesta v oblasti brodu přes Harcovský potok tj. místo nynějšího terminálu MHD. Město mělo vlastní kovárnu a hostinec, ale kvůli záplavám bylo později posunuto výše – středem města se stalo dnešní Benešovo náměstí. V Liberci se zemská cesta rozdělovala a dále vedla do Frýdlantu a do Žitavy.

Udělení městského znaku

Pokles ceny stříbra na přelomu patnáctého a šestnáctého století způsobil výrazně menší používání zemské stezky do Lužice a tím i pokles významu Liberce. Šlechta a řemeslníci byli nuceni zvýšit výrobu a kvalitu produktů, v té době se jednalo hlavně o látky – plátno. V rámci boje šlechty o privilegia získalo město v roce 1560 právo vařit pivo a 11. dubna 1577 i vlastní městský znak.

16. století

V druhé polovině 16. století se díky zásahům hejtmana Ulricha začal měnit vzhled města. Byly založeny ulice Mlýnská (nyní Pražská), Žitavská, Česká (nyní Moskevská) a další. V letech 1579 – 1581 byla postavena první zděná stavba , kterou se stal farní chrám sv. Antonína. Kolem roku 1583 byl Rederny založen panský dvůr a vedle něho později postaven zámek. V letech 1599 až 1603 byla postavena první radnice v pozdně renesančním slohu. Její někdejší poloha je „vydlážděna“ v prostoru před nynější radnicí.

17. a 18. století

Po bitvě na Bílé hoře musí Redernové opustit svá panství a Liberec se tak stává majetkem Albrechta z Valdštejna. V té době měl Liberec asi 1700 obyvatel. Albrecht dal založit špitál, ale hlavně Nové Město (okolo nynějšího Sokolovského náměstí), protože potřeboval ubytovat nově příchozí soukeníky. Z Liberce se stalo centrum výroby plátna pro potřeby jeho vojska. Albrecht nechal postavit nový vodovod, který používal vodu z ruprechtických pramenů. Původní redernovský využíval prameny pod Libereckou výšinou.

Při výstavbě města se použilo typizovaného domu, který se opakoval jen s menšími obměnami. Dům byl nejdříve postaven a teprve poté prodán zájemci za 400 dukátů. Po smrti vévody, vydání obnoveného zřízení zemského, začátku protireformace a začátku působení jezuitů uteklo mnoho obyvatel do Saska, v Liberci zůstalo asi 1160 obyvatel, v Růžodole jen 96 z 304. Začaly vznikat první velkovýrobny látek – manufaktury. Upadá plátenictví a zlepšuje se situace soukenického cechu, protože bavlněné látky vytlačují plátno.

Na počátku 18. století má Liberec asi 370 domů a 3000 obyvatel. Bohatí měšťané si mohou dovolit postavit si nové honosné domy, které se většinou zachovaly dodnes. Založeno bylo Filipovo města (kolem Nerudova náměstí) a Kristiánovo město (kolem ulice 8. března). Napoleonské války znamenaly blokádu Anglie a větší potřebu látek, což znamenalo rozvoj soukenictví.

19.století

V roce 1801 je v Liberci 858 soukenických mistrů. V roce 1850 měl Liberec 18 854 obyvatel, avšak přírůstek obyvatel byl neekvivalentní stavební činnosti a tak chyběla ubytovací kapacita.

Proto muselo být mnoho domů adaptováno přestavbami a přístavky. Mnoho domů se tak změnilo z dřevěných – valdštejnského typu, na čistě zděné. V roce 1859 dosáhlo spojení přes Pardubice s Vídní a přes Žitavu s Berlínem. To znamenalo nebývalý rozmach a Liberec se stal druhým největším městem v Čechách. Byly zde 3 konzuláty, 50 textilních továren, 60 továren zaměřených na kovoprůmysl, mimo jiné i na výrobu automobilů RAF.

Doprava

Trať z Pardubic do Liberce, dlouhá 160 km, byla vystavěna za pouhých 28 měsíců. Na stavbě v letech 1856 – 1859 pracovalo 17 000 dělníků. Po dlouhých jednáních bylo rozhodnuto o umístění nádraží Na jeřábu, kde bylo možno propojit pardubickou a žitavskou trať. Trať do Žitavy byla dokončena o několik měsíců dříve než trať do Pardubic. V roce 1875 byla dostavěna trať zhořelecká (směr Frýdlant), v roce 1888 trať do Jablonce n/N a v roce 1903 trať českolipská.

zdroj: http://d-tajms.czweb.org

14.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava Metznerbund v Oblastní galerii.
9

Metznerbund v Oblastní galerii překvapuje porcí pestrého umění českých Němců

JAKUB ROSSMANN Narodil se 16. října v liberecké porodnici mamince Michaele Hesové z Liberce. Vážil 3,81 kg a měřil 52 cm.
8

Hlasujte pro nejhezčí miminko 42. týdne roku 2017

Kraj ušetřil na veřejných zakázkách miliony

Liberec – Od začátku letošního roku do konce září Liberecký kraj vyhodnotil celkem 135 veřejných zakázek za předpokládanou hodnotu 827.497.297 Kč.

Byl to dříč, vzpomíná na atleta Karla Koláře jeho trenér Vladimír Zelin

Úspěšný, nedávno zesnulý, jablonecký atlet, Karel Kolář, strávil nejdelší a také nejúspěšnější sportovní období v jablonecké TJ Liaz. Tam jej v letech 1977 až 1982 trénoval Vladimír Zelinka.

ON-LINE: Odvolili političtí lídři, hokejista i 103letá Českolipanka Anna Hejná

Liberecký kraj /FOTOGALERIE/ – Ve 14.00 hodin se otevřely dveře 583 volebních místností v kraji. Po čtyřech letech opět mohou plnoletí občané ČR volit své zástupce v Parlamentu ČR. Bojuje se o 8 poslaneckých míst v Libereckém kraji. 

Derby mělo říz! Liberec obrat dokonal v nájezdech, Litvínov nasadil posily

Litvínov – Osmý pokus libereckým vicemistrům vyšel a konečně slaví první venkovní výhru v sezoně. Dočkal se v jednom ze šlágrů 15. extraligového kola v Litvínově, kde díky trefě Michala Bulíře vyhrál 3:2 po samostatných nájezdech. Bílí Tygři dvakrát prohrávali, avšak vždy dokázali srovnat krok a obrat nakonec v nájezdech dokonali.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení