Co mají společného filmy C. a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Anton Špelec, ostrostřelec a Přednosta stanice? Kromě nezapomenutelného Vlasty Buriana v titulní roli také chytlavou hudbu a skvělé písně, jejichž autorem je Jára Beneš. Tento český hudební skladatel patřil ve 30. letech 20. století k nejslavnějším a nejvyhledávanějším tvůrcům filmové hudby u nás.

K filmům hudbu nejen psal, ale v několika z nich se objevil také jako herec, většinou právě v roli skladatelů, či klavíristů – například v komedii Lelíček ve službě Sherlocka Holmese. Beneš byl také vyhledáván jako autor operet, o které se doslova přetahovala tehdejší česká divadla. Jeho prvním velkým operetním úspěchem – vyšel opět z filmu – byla opereta C. a k. polní maršálek. Z těch dalších vzpomeňme alespoň ty nejhranější: U svatého Antoníčka, Pařížanka, či Uličnice.

Na tý louce zelený

Opereta, nebo spíše hudení komedie, Na tý louce zelený, která měla premiéru 28. června 1935 v Tylově divadle v pražských Nuslích, se stala Benešovým největším úspěchem. Do roku 1945 dosáhla 2718 repríz a chodilo se na ní nejen u nás, ale také v Belgii, Rakousku, Německu nebo ve Spojených státech.

Komický příběh z venkovského prostředí pojednává o tom, co všechno se může stát, když se mladá slečna Alena Skalická rozhodne modernizovat zděděné panství podle posledních vědeckých poznatků a na pomoc si k tomu pozve profesora Václava Bulfínka. K ruce má také místní zaměstnance – především hajného Štětivce a také mladého lesního inženýra Jiřího Miláčka… Ze šlágrů „Na tý louce zelený“, „Co by bylo do myslivce“, či „Venoušku, Venoušku,“ se staly okamžitě hity a valčík „Já bych chtěl mít tvé foto“ získal dokonce v roce 1936 první cenu na festivalu valčíků v Paříži.

Hlavní role

Hlavní roli hajného Štětivce ztvárnil při premiérovém uvedení slavný Ferenc Futurista. Ve filmové verzi z roku 1936 si hajného zahrál Jára Kohout a Štětivec se poté stal baštou mnoha slavných komiků. V naší inscenaci se v roli svérázného hajného představí Josef Zíma.

„Hrál jsem několik let hlavní roli v Šamberkově a Hašlerově Podskalákovi. Jednak v Hudebním divadle Karlín, také v Kanadě s českými kolegy a v zájezdové verzi, kterou připravil a režíroval Miro Grisa. Toho pak napadlo, že bych mohl k Podskalákovi připojit další tzv. lidovou postavu, a to právě Štětivce. Dlouho jsem odmítal, neboť jeho humor je značně odlišný od podskaláckého Saturnina, který mi byl velice blízký.

Navíc Štětivce hráli takoví mistři humoru, jako Ferenc Futurista, Jára Kohout, Jaroslav Štercl, Lubomír Lipský… Nakonec jsem se nechal přemluvit a nelituji toho. Věřte mi, že to byla dlouhá cesta od prince z pohádky ke Štětivcovi,“ řekl Josef Zíma hrající hlavní roli v představení Divadla F. X. Šaldy.