Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) opět zabodovali na poli vědy a techniky. Multifakultní tým vyvinul první poloprovozní linku pro výrobu čisté nanovlákenné příze na světě. Ta dokáže přízi vyrábět čtyřikrát rychleji, než bylo dosud možné, a umožní výrobu nové generace textilních materiálů.

Příze najde uplatnění v medicíně či filtraci. Podle Davida Lukáše z Katedry chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL se jedná o jediné zařízení, které vyrábí pomocí střídavého elektrického proudu stoprocentně nanovlákennou přízi na poloprovozní úrovni. „Oprávněně se také domníváme, že naše metoda je velmi robustní pro tvorbu takové příze ze širokého spektra různých polymerních materiálů,“ sdělil Lukáš.

Výroba nanovlákenné příze není ve světě nic nového, unikátnost liberecké linky spočívá v její rychlosti. Zatímco většinou se jedná v rychlostech několik centimetrů za minutu, tak nové zařízení umožňuje produkci příze či niti o rychlosti 15 metrů za minutu. „Řada v literatuře popisovaných zařízení pak vůbec nevyrábí kontinuálně, takže vznikají pouze několikacentimetrové úseky přízí, kdežto my jsme nyní na Mezinárodním veletrhu textilních strojů ITMA v Miláně předváděli výrobu několik stovek metrů dlouhých vzorků,“ vyzdvihl hlavní výhodu linky vedoucí týmu vývojářů Jaroslav Beran z Katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní.

Druhý ročník Dne Vratislavické kyselky.
Povstala jako Fénix z popela. Vratislavická kyselka oslavila svůj den maracujou

Jak upozornil David Lukáš, tvorbu přízí z nanovláken pomocí dříve známých stejnosměrných metod znesnadňovaly dva znaky této technologie. Nanovlákna jsou v tomto případě nabita souhlasným nábojem, a proto se vzájemně ve zvlákňovacím prostoru odpuzují. Krom toho se nanovlákna ve formě nanovlákenné vlečky mezimolekulárními silami lepí k jakémukoliv nástroji, který se je snaží přeskupit do niťového útvaru. „Trik naší technologie spočívá v tom, že první uvedenou překážku odstraňuje přirozeně AC metoda. Druhou překážku jsme obelstili způsobem počátečního zakrucování nanovlákenné hmoty bez dotyku nástroje,“ osvětlil Beran. Liberecká linka a další představené vzorky materiálů zejména pro medicínské aplikace či pro hygienu vzbudily na milánském veletrhu rozruch. Zájem projevily firmy jako Adidas, Nike, Decathlon nebo The North Face. Upoutaly je materiály pro výrobky kombinující sportovní oblečení a hojení ran. „Jejich zástupci se zajímali o možnosti zefektivnění výroby membrán pro sportovní oblečení. Oslovily nás i firmy, které se věnují tvorbě speciálních vlákenných materiálů jako například DuPont,“ přiblížil průběh veletrhu jeho další účastníci Josef Skřivánek a Petr Žabka, oba z Katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní TUL.

Řada akademiků a studentů z celého světa projevila zájem o stáž či spolupráci při vývoji nanovlákenných materiálů ze svých polymerů či aktivních látek. „Podpořit nás přišli i zástupci českých firem, kteří nabízeli spolupráci. Potěšením bylo i setkání s mnoha absolventy TUL působících nyní po celém světě,“ dodali.