Stále častěji proto dochází například k výpovědím na základě neuspokojivých pracovních výsledků. „Zaměstnavatel prostě řekne, že pracovník neplní normu, a že na základě toho mu dá výpověď. To však není tak jednoduché, protože nesplnění normy nemusí být pouze vinou zaměstnance,“ uvedl krajský předseda Asociace samostatných odborů Milan Šubrt s tím, že příčinou nesplnění normy může být třeba nezajištěný materiál, špatně spočítaná norma, která se nedá splnit, nebo například porouchaný stroj.

Zaměstnanec má rovněž právo být na pracovní nedostatky písemně upozorněn. Firma by pak měla stanovit termín, do kterého může zaměstnanec své chyby odstranit. „Musí to být písemnou formou a musí to být natolik konkrétní, aby zaměstnanec věděl, co má napravit a v čem se má zlepšit. Pokud to bude pouze ústně nebo nekonkrétně, je to jakoby to napomenutí vůbec neproběhlo,“ vysvětlil Milan Šubrt.

Pokud zaměstnanec obdrží písemné napomenutí a nesouhlasí s ním, měl by na něj okamžitě a rovněž písemně reagovat. „Lidé jsou často naštvaní a nechtějí to napomenutí převzít. To je však jejich povinností.“

V extrémních případech se firmy snaží zbavit se „nepohodlného“ zaměstnance tak, že na něj vytvářejí takový tlak, aby dělal co nejvíce chyb. „Takové jednání pak hraničí s šikanou a systematickým vytvářením tlaku. Jedná se o takzvaný bossing, čili psychické pronásledování zaměstnance,“ uzavřel liberecký odborový předák.