Pouť vznikla původně jako reakce na dříve stále vířené otázky poválečných křivd, jako projev urovnání všech sporů. Jak vysvětlil ředitel Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích Miloš Raban, toto téma již není příliš aktuální.

"Myslím si, že pouť smíření má v dnešní době zcela jinou podstatu. Jde spíš o opětovné navázání sousedských vztahů, tak jako tomu bývalo za první republiky. Nejsou zde strany, které by bylo třeba smířit, ale cílem je se více poznat,“ vysvětlil theolog, který je zároveň zakladatelem Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích.

Administrátor ex curendo pater Miloš Raban má, stejně jako hejnické Mezinárodní centrum duchovní obnovy, zajímavou minulost. Množství jeho titulů zdaleka předčí délku jeho jména. Docent, doktor theologie, doktor filozofie a inženýr Miloš Raban odešel ještě před revolucí na studia theologie do Říma. Zde se rodák z Kryštofova Údolí již jako vysvěcený kněz potkal s tehdy novým biskupem litoměřickým Josefem Kouklem. Ten jej poslal do Hejnic.

Z budovy bývalého františkánského kláštera, která posloužila za války jako koncentrační tábor, a od války vytrvale chátrala, vybudoval Miloš Raban pomocí různých darů jak od fyzických osob, tak od nadací, organizací i států reprezentační centrum, které dnes slouží jako místo pro setkávání.

Ačkoliv je zřizovatelem Mezinárodního centra duchovní obnovy Biskupství Litoměřické, není cílem centra jen naplňování záměrů katolické církve. „Naše setkání se dějí, se konají v duchu současné církve, a to nejen církevní,“ potvrdil Miloš Raban. „V mezinárodním centru duchovní obnovy se konají koncerty, různé semináře a setkání,“ zdůraznil. Právě mezi podobná setkání zařadil Miloš Raban také o uplynulém víkendu uskutečněnou Pouť smíření.

Vedle představitelů města Hejnice či polské Lednica přijel letos na Pouť smíření i biskup Josef Koukl, který má nový duchovní i světský život v Hejnicích „na svědomí“. Ten společně s Milošem Rabanem a polskými a německými knězi celebroval poutní mši svatou v sobotu ráno.