V někdejším okrese Liberec si přišlo vybrat své zástupce do Evropského parlamentu o něco více lidí, než v ostatních regionech Libereckého kraje. Volilo zde 27,68 procent oprávněných voličů, platných hlasů bylo odevzdáno 36 890.

Pořadí stran, které ve volbách uspěly, bylo na Liberecku stejné jako v celém kraji. Výsledky se zde liší jen nepatrně. První Občanská demokratická strana dosáhla na Liberecku 31,20 procent, druhá ČSSD 21.50 procent a třetí KSČM 12,42 procent.

Voliči se odklonili hlavně od zelených

Největší propad voličské přízně nastal při volbách do Evropského parlamentu u Strany zelených. Zelení získali na Liberecku 2,39 procent hlasů, což představuje pouhých 883 platných hlasů. Přitom při svém raketovém vzestupu v předchozích volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vybojovali ve stejném regionu 12,48 procent, což znamenalo 6 648 hlasů.

„Dopadli jsme špatně. Nemá cenu si něco nalhávat. Pro mne osobně je výsledek voleb velkým zklamáním, takhle špatný jsem jej nečekala,“ povzdechla si známá odpůrkyně plánované čtyřproudové silnice přes Český ráj, členka Krajské rady Libereckého kraje Strany zelených, Martina Pokorná.

Jak ale upozornila, žalostného výsledku sice strana dosáhla především na Liberecku a v celém kraji, ale v některých menších obcích kraje se hlasy blížily k pětiprocentní hranici. To je podle Martiny Pokorné dobrým znamením do budoucna.

„Myslím si, že komunální volby by mohly dopadnout lépe, tam se ostatně lidé rozhodují pro osobnosti. Jsem přesvědčená, že komunální politiku po příštích volbách neopustíme,“ podotkla. „Za neúspěchem zelených vidím několik příčin. Měli jsme mnohem méně peněz na kampaň, a k tomu dvě nejsilnější strany vedly předvolební kampaň tak, jakoby chtěly přesvědčit voliče, že jde o souboj jen mezi nimi. Jako by zde jiné strany neexistovaly. Neházeli jsme po nikom vajíčky,“ doplnila.

Martina Pokorná současně připustila, že za nelichotivým volebním výsledkem zelených mohou stát i rozkoly ve straně. K rozštěpení zelených došlo nejen na celorepublikové úrovni. Personální bouři, boj bursíkovského křídla s protibursíkovským, zažili i zelení v Libereckém kraji.

Takový výsledek jsme si zasloužili

Liberecký městský zastupitel Jan Korytář patří mezi kritiky předsedy Martina Bursíka v kraji. Od posledního personálního zemětřesení ve straně už není krajským předsedou, ale jen řadovým členem. „To, jak dopadly volby, se nám stalo po právu. Výsledek je zasloužený. Stali jsme se nedůvěryhodnou stranou s nedůvěryhodným předsedou,“ zdůraznil Jan Korytář.

Letos vybírali lidé své europoslance už podruhé. O přízeň voličů se v tuzemsku ucházelo dohromady 32 politických stran a hnutí, a na jejich kandidátkách přes 700 kandidátů. Zvolení poslanci zasednou do Evropského parlamentu na pět let.

Letošní volby zatím bez stížnosti

Podle Pavlíny Kroupové z Krajského úřadu Libereckého kraje proběhly volby v klidu, žádné větší problémy nebo komplikace se neobjevily. Podobně zhodnotila volby také Jitka Štíchová, vedoucí odboru správního a živnostenského Magistrátu města Liberce. „Nevyskytl se žádný problém. Případnou stížnost mohou lidé nebo strany podat do deseti dnů od zveřejnění výsledků voleb státní volební komisí,“ doplnila.

Čtvrté místo u voličů na Liberecku vybojovala podobně jako v celém kraji Suverenita, která zde dostala 2 359 hlasů, což představuje 6,39 procent. Na pátém místě se umístili Starostové a nezávislí – Vaše alternativa, kteří získali 1 633 hlasů, což jsou 4,42 procenta.

Europoslanci by měli nastoupit do Bruselu v průběhu léta. Členy Evropského parlamentu se stanou poté, co složí poslanecký slib. „Datum poslaneckého slibu ještě není určené, takže v tuto chvíli nevím, kdy do Evropského parlamentu nastoupím,“ podotkl čerstvý europoslanec Robert Dušek.

Podívejte se také na podrobné výsledky voleb v Libereckém kraji