Od roku 1891 shlížel z věže liberecké radnice rytíř zvaný Roland. Jeho měděná plastika ale v padesátých letech ustoupila „dobovějšímu“ symbolu – pěticípé hvězdě. Ta na špici radnice vydržela přes 35 let.

V roce 1989 se stala jedním z předmětů, které ve víru revoluce musela lidem z očí. „Již od 12 hodin podupávaly v pondělí 4. prosince před libereckou radnicí hloučky lidí. Nejednalo se o předčasný příchod na odpolední manifestaci – ale přítomní sledovali „zápas“ horolezců s hvězdou na vrcholku věže radnice. Ta vzdorovala až do 15 hodin, kdy ji horolezci uřízli pilkou na železo,“ napsal tehdy regionální list Vpřed, který článek kromě fotek doplnil i karikaturou s popiskem „Hele, padá hvězda, něco si přej…“

17. listopad 1989. Shromáždění studenti a kordon policie na Národní třídě v Praze.
Vekslák jako západní turista? Mladí se v minulosti vyznají

Předloni vydaná publikace Liberec uvádí, že skupinu horolezců vedl Jan Kyncl, který už v roce 1968 na radniční věž na protest okupaci vyvěsil černou vlajku. Hvězdu na radnici nejprve vystřídal český lev, replika původního rytíře se sem vrátila až v roce 2005.

Hvězdy a další upomínky komunistického režimu mizely na přelomu dekády i odjinud. „V Chrastavě byly z podnětu veřejnosti odstraněny 20. prosince kovové poutače na náměstí a autobusovém nádraží. O den později byla odříznutá kovová pěticípá hvězda, která v noci svítila,“ uvádí například chrastavská kronika, která také připomíná, že rok nato z parku před školou zmizela i busta Julia Fučíka.

Návrat Masaryka

Naopak symboly První republiky se po sametové revoluci do měst vrátily. Třeba na náměstí do Hodkovic nad Mohelkou se v roce 1990 z libereckého depozitáře znovu vrátil pomník Tomáše Garrigue Masaryka, odstraněný v roce 1975.

Ne všechny komunisty odstraněné předměty se ale mohly po revoluci vrátit zpátky. „Sedm pamětních desek obětem libereckých událostí z 21. srpna 1968 již neexistuje. V průběhu tzv. konsolidačního procesu byly v naší slévárně roztaveny, ačkoli řada z nás byla proti tomu,“ sdělil listu Vpřed zástupce ostašovské slévárny Miloslav Landa.

Katharina se loučí s velvyslancem Huberem
Opuštěné trabanty, strach ze střelby: Cesta Němců za svobodou vedla přes Prahu