Starostové pohraničních obcí si několika pietními akty připomněli události 21. září roku 1938. Dusivá atmosféra tehdy panovala v celém pohraničí. Na Frýdlantsku si ozbrojené střety mezi henleinovci, Sudetoněmeckým Freikorpsem a českými pohraničníky vyžádaly i několik lidských životů. Freikorps vznikl na rozkaz Hitlera 17. září 1938 a v jeho čele stál Konrad Henlein.

„Úkolem organizace bylo teroristickými útoky destabilizovat situaci v pohraničí a vytvořit vhodné podmínky pro jeho obsazení říšskoněmeckou armádou,“ napsal Jan Hnělička z Krajské vědecké knihovny v brožuře Bránili republiku, která je jakýmsi průvodcem po památných místech bojů na Liberecku a Frýdlantsku v roce 1938.

Právě historik Hnělička se včera spolu se starostou obce Stanislavem Briestenským účastnil vzpomínkového aktu v Habarticích, kde u tehdejší celnice proběhl asi největší otevřený ozbrojený konflikt. „V ranních hodinách zaútočily na sídlo celní stráže bojůvky fašistického Německa. Hrdinní obránci uchránili hranici i tuto budovu, i když s velkou újmou na zdraví. Jeden z obránců totiž přišel o zrak,“ popsal začátek konfliktu starosta Briestenský.

Doplnil ho Hnělička, kterému se během letošního roku podařilo získat úplně nové informace o tehdejších událostech. „Kvůli jarní karanténě jsem měl možnost zpracovat materiály a informace, které dokreslují složitost života v československém pohraničí za první republiky,“ vysvětlil Hnělička.

Podle něj dobývala celnici v Habarticích 21. září 1938 asi stovka mužů ze Sudetoněmeckého Freikorpsu.

„Boje trvaly čtyři až pět hodin a probíhaly asi ve čtyřech různých vlnách. Jejich velitel byl místní hostinský, který den před útokem naléval a bavil se s lidmi, proti kterým pak velel. Moc dobře tak věděl, co se chystá. Všichni se vzájemně znali už několik let. Můžeme říct, že soused proti sousedu obrátil zbraň,“ popsal Hnělička a dodal, že tento hostinský byl v minulosti veden jako agent u československé rozvědky. „Československá finanční stráž se dobře znala s jejich německými kolegy, kteří měli na hranicích stanice jen několik metrů od nich. Dalo by se říci, že měli i přátelské vztahy. Díky tomu se jeden z československých finančních strážců dozvěděl při obhlídce od svého německého kolegy, že se chystá útok,“ doplnil Hnělička.

Boj v Habarticích probíhal za použití dynamitu, desítek granátů a podle některých informací byl použit i minomet. „Ze třech míst, kde probíhají pietní akce, byly největší boje právě o celnici v Habarticích. Navzdory tomu ale nebyl nikdo smrtelně zraněn. Dozorce finanční stráže Ladislav Krásný nicméně přišel o zrak. Mrtví ale zůstali po bojích v Srbské a Heřmanicích,“ uvedl Hnělička před položením kytic u památní tabule na budově bývalé celnice.

Pietní akce na Frýdlantsku letos proběhly kvůli koronaviru bez účasti veřejnosti. Starosta Habartic Stanislav Briestenský si přesto myslí, že je potřeba si hrdinské činy obránců české hranice připomínat. „Vždycky se této akce účastní místní děti, aby znaly naší historii a věděly, co se v jejich obci dělo,“ dodal starosta.