Už 46 let se věnuje sportu, který v našich luzích a hájích není úplně rozvinutý. Ploutvové plavání sice nepatří mezi hojně medializované odvětví, ovšem i zde lze dosáhnout na řadu mezinárodních úspěchů. Své by o tom mohl vyprávět Vladimír Beneš, který k tomuto sportu přičichl už v 16 letech. K tomu navíc vyučuje na jedné liberecké střední škole.

Kromě juniorské reprezentace vykonává funkci trenéra také v Aqua klubu Liberec. „Rád bych pozdravil všechny vyznavače našeho sportu, a popřál jim to, co je v této době nejhlavnější hodně zdraví,“ říká Vladimír Beneš.

Proč jste se rozhodl věnovat se právě ploutvovému plavání?
Já jsem byl původně klasický plavec, ale v 16 letech jsem přešel k ploutvovému plavání. Po sportovní kariéře jsem se pak vydal na trenérskou dráhu.

Už dva měsíce nemůžete trénovat v bazénu, jak jste strávil karanténu a pobyt doma?
V karanténě jsem být nemusel, ale rychlý nástup všech opatření mě hodně zaskočil. Jak ve sportu, tak i v zaměstnání, protože nejsem jenom trenér, ale i učitel. Ze začátku jsem vymýšlel různé možnosti tréninků, ale nařízení byla silnější.

Na jaké škole a jaké předměty učíte?
Učím na střední škole Na Bojišti odborný výcvik. Mám pod sebou celou partu mistrů, kteří dohlíží na žáky.

Jaká jste zvládal výuka na dálku?
Vzhledem k tomu, že u nás mají žáci také praxi, byla situace jednodušší v tom, že výuka probíhala jen na teoretické úrovni. Dalo se to zvládnout.

Jak byste charakterizoval současné děti?
To je těžká otázka, která by se dala rozškatulkovat do několika fází. U nás ve škole je zájem ze strany žáků asi jiný než jinde. Někteří studenti ani neví, proč tu jsou. Je to dáno asi dobou nebo možná i sociálním zázemím, z kterého pochází.

Jak se klub Aqua klub Liberec, kde působíte, věnoval v nynější situaci tréninku svých mladých svěřenců?
Jsem trenér nejstarší skupiny sportovců Aqua Klubu. Máme svoji skupinu na Facebooku, která funguje již několik let. Tímto způsobem jsem jim přeposílal různé druhy cvičení, ale i doporučení k běžeckým tréninkům. Situace se po prvním rozvolnění zlepšila natolik, že jsme mohli začít se suchými tréninky už ve skupině. Výjezdy na kolech, kruhové tréninky na venkovních posilovnách a běžecké tréninky v okolí liberecké přehrady, kde mi hodně pomáhá Jakub Němeček. Co se týká mladších sportovců, nedovedu upřesnit, z jakého důvodu se v těchto skupinách nepodařilo trénovat. Zřejmě důvod spočíval z obavy rodičů a vytížení domácího učení.

Vaše role ale nekončí v Aqua klubu Liberec. Jste také trenérem juniorské reprezentace ploutvového plavání. Jak se cítíte v této roli?
Na začátku letošního roku jsem prodloužil smlouvu u juniorky ČR o tři roky. Bohužel, situace se nám kvůli pandemii hodně zkomplikovala. V lednu proběhlo první soustředění širšího výběru. Druhé soustředění bylo plánované na velikonoční prázdniny, což jsme museli na poslední chvíli zrušit. Pocit se nemění, jsem pátým rokem ve funkci a užívám si to.

Jaká je vaše vize na letošní sezónu a kolik je nyní v aktivní přípravě reprezentantů?
V tuto chvíli je vrchol sezóny pro juniory neznámý. Termín evropského šampionátu je v současné době pozastaven a je zatím ve hvězdách, zda se vůbec uskuteční. Já bych byl samozřejmě rád, kdyby se uskutečnil, a to z důvodu nejstarších juniorských ročníků, které by přešly bez vrcholu do seniorské kategorie. V tuto chvíli je v širším výběru 26 sportovců. Jsou to sportovci, kteří jsou už zběhlí na mezinárodní scéně, ale i talentovaní plavci pro další léta.

Kolik reprezentantů má již splněný limit a myslíte si, že bude ještě další příležitost, jak ho případně splnit pro ty, kteří zatím kvůli pozastaveným soutěžím nestihli?
V tuto chvíli limit na mistrovství Evropy juniorů má splněna trojice chlapců Matyáš Kubíček, Tomáš Pilný, Matěj Novotný a jedna dívka, Kateřina Padalíková. Další možnosti na splnění limitů se budou těžko hledat. Několik sportovců má do limitu jen kousek. Nyní mám představu o doplnění týmu pro ME, ale bude záležet na tom, zda se šampionát vůbec uskuteční.

Dá se podle vás v nynější situaci připravit na výkon maximálně kvalitně?
Určitě ano. Pokud se otevřou bazény, neměla by být příprava na maximální výkony problém. Chce to jenom dostatek času, sportovcům chybí voda již dva měsíce. V případě otevření bazénů do konce května by bylo potřeba posunout termín šampionátu na konec prázdnin. Doufám, že bychom nezačínali z nuly, že v nich přece jenom něco zůstalo. Tři měsíce by měly na přípravu stačit.

Kladete si jako trenér před šampionáty vysoké cíle?
Nevím, jak vysoké cíle myslíte. Za dobu, kterou jsem u týmu, jsem si zvykl na medaile i na tituly. Jsem trochu ambiciózní trenér, tak tohle bude můj cíl vždy.

Co považujete za klíčové v přípravě juniorů?
Samozřejmě příprava v mateřských klubech je základem úspěchu. Rád spolupracuji s osobními trenéry reprezentantů, konzultuji s nimi přípravu, ale i zdravotní stav a psychiku. Všichni nemají stejné tréninkové možnosti, ale ani morálku. Díky soustředěním je možno toto manko dohonit. Stmelí se kolektiv, přejí jeden druhému.

Je možné, že se bude dát z nynější situace něco dobrého i vytěžit? Může být pro vás ukazatelem osobní motivace svěřenců?
Uvidíme zřejmě později. Možná, že někdo přípravu na suchu podcenil, a nevěnoval jí dostatek času jako ostatní. Individuální trénink je psychicky náročná záležitost, sám jsem to zažil v určitém období na vlastní kůži. V kolektivu se přece jenom trénuje snadněji. Kdo chce být úspěšný, musí ale trénovat víc. To znamená sám.

Kde vidíte juniorskou reprezentaci v dalších letech vašeho působení?
Další období je v délce dvou let. U juniorky je to hodně generační záležitost. Nejstarší ročníky odcházejí do seniorské kategorie. Po nich žezlo úspěchu přebírají ti mladí. Nerad se každý rok loučím s těmi odcházejícími, ale vždy říkám, máme dost talentů, kteří je nahradí. A zatím se to daří.

Vladimír Beneš
narozen: 8. ledna 1958 v Pardubicích
profese: středoškolský učitel
další aktivity: trenér juniorské reprezentace ploutvového plavání, působí také v Aqua klubu Liberec.