Můžeme stavět jen to, na co skutečně máme

V minulých dnech proběhly v tisku informace o snižování platů v Krajské nemocnici v Liberci. Ta se svými dvěma tisícovkami lidí patří k největším zaměstnavatelům v kraji. Jak si nemocnice stojí ekonomicky, proč za těchto okolností uvažuje o podpoře nemocnice v Semilech a jak to vypadá s projektem modernizace areálu? Bude se pokračovat? To jsou otázky pro generálního ředitele Krajské nemocnice v Liberci MUDr. Luďka Nečesaného. Odpovídal na ně při středečním slavnostním otevření nového centrálního příjmu interních oborů.

Proběhly informace, že ekonomická situace není právě růžová, proto se sahalo na platy. Přesto investujete. Jak je na tom nemocnice skutečně?

Nyní po pěti měsících od začátku roku jsme nějakých dvacet, pětadvacet milionů korun v plusu, nikoliv kvůli úsporám, ale opět díky schopnosti vedení nemocnice vyjednat nadstandardní podmínky se zdravotními pojišťovnami. Loňské hospodaření končilo ziskem asi 33 miliony, nemáme žádné neuhrazené faktury po splatnosti a ani korunu úvěru, finančně dobré.

V čem byla tedy příčina zmiňovaných finančních potíží?

Jde o to, že se v letošním roce změnila úhradová vyhláška, která přináší jiné podmínky, než jaké byly v roce 2014. Na úhradách od pojišťoven za ceny specializované péče jsme přišli o nějakých 70 až 80 milionů korun a proto jsme museli někde ušetřit, abychom udrželi vyrovnané nebo ziskové hospodaření. Za první čtyři měsíce jsme se sice do ztráty nedostali, ale náš rozpočet byl spíše vyrovnaný.

Abychom udrželi plánované investice, museli jsme přistoupit k úpravě mzdové politiky. Šlo o snížení tarifního příplatku o 2,8 procenta. V celkovém objemu 110 milionů, které jdou měsíčně na mzdy, šlo o úsporu zhruba tři miliony. I po této úpravě jsou mzdy personálu liberecké nemocnice nad průměrem českého zdravotnictví a pokud se bude hospodaření nemocnice vyvíjet dobře, tak bychom rádi, stejně jako v prosinci loňského roku, vyplatili motivační odměny.

Nesouviselo to i s pětiprocentním navýšením mezd, které stanovil zákon?

Nejsme příspěvkovou organizací, takže zákon o platech se nás netýkal, ale i tak jsme na zvýšení přistoupili, jako projev vstřícnosti k zaměstnancům, ne protože se těch pět procent nakonec stalo politikem, nikoliv reálnou cenou. Čekali jsme ovšem, že dojde k nějakému navýšení peněz z úhradové vyhlášky. Představenstvo schválilo navýšení v lednu, pojišťovny ale znění vyhlášky zveřejnily až v únoru. V průběhu března a dubna jsme museli zaměstnancům vysvětlit, co je třeba, abychom udrželi rozpočet vyrovnaný. Bohužel se to nedařilo, výkony se dále navyšovaly, proto jsme museli sáhnout k úsporám. Teď se začíná nemocnici opět dařit, dostáváme se do zisku, uvidíme jak představenstvo rozhodne o navrácení mezd na původní výši, i když já osobně bych byl proti plošnému navýšení. Než plnit nějaké politické sliby, jsem spíš pro, v rámci výkonnostních odměn, v klidu dorovnat to, co jsme teď sebrali.

Stále se jedná o budoucnosti semilské nemocnice. Pomoc už kvůli její tristní ekonomické situaci odmítl Jablonec, který původně o spojení uvažoval. Teď jste do hry vstoupili vy. Není to přeci jen trochu velké sousto, byť jak říkáte, ekonomika krajské nemocnice začíná posilovat?

Nechci komentovat, proč od toho někdo ustoupil. Že jde o velký manažerský oříšek, je bez diskuze. Nejde jen o to prohlásit, že s někým budeme spolupracovat, ale také tu spolupráci realizovat. Máme za sebou zkušenost se spojením s nemocnicí v Turnově, takže víme, o čem je řeč. Situaci v Semilech máme dobře zmapovanou, takže víme, za jakých podmínek můžeme spolupracovat, tak aby to krajskou nemocnici nestálo ani korunu. Náklady na samotnou transformaci jsou předmětem dohody mezi námi a vedením semilské radnice, tak aby je nesla ona jako zřizovatel. Obava, že bychom na spolupráci měli doplácet není na místě, tak karty rozehrané nejsou. A pokud má někdo z veřejnoprávní sféry v regionu na to, aby pomohl, ať to dělá, a ať jen o tom nemluví.

Z pohledu krajského zdravotnictví jako celku jsou pochopitelné snahy o zachování semilské nemocnice. Ovšem vy jako dobrý manažer a hospodář nemůžete jít do věci z čistě altruistického důvodu, takže poplynou z toho naopak pro krajskou nemocnici, která se svými specializovanými centry poskytuje péči pacientům z celého regionu, i určité výhody?

Z pozice ředitele krajské nemocnice vykonávám pouze to, k čemu dostanu mandát. Spolupráce na úrovni nemocnic je na dozorčí radě, která mi ho už dvakrát změnila. Primárně mi byl mandát kvůli silným slovům Jablonce a Jilemnice udělen jen pro nadstavbu jejich spolupráce, za měsíc ale přišla ředitelka semilské nemocnice požádat dozorčí radu o změnu, protože spolupráce ani s jednou ze zmíněných nemocnic se nepohnula z místa. Dostal jsem za úkol vytvořit projekt, který by stabilizoval semilskou nemocnici a šel ke schválení krajského zastupitelstva. Ten jsem vytvořil. Jsem přesvědčen, že v malé nemocnici v Semilech by šel zefektivnit provoz a v klidu a pohodě vygenerovat úspory na to, aby mohla i nadále sloužit pro spádovou oblast.

A ten případný profit nebo dejme tomu motivace?

Motivace z našeho pohledu, přesněji z pohledu našich primářů spočívá v tom, že se zatím neobjevil žádný jiný subjekt z veřejnoprávního sektoru, který by pomohl a kolegové se tím pádem bojí, aby nemocnici někdo nekoupil. Tím by se zásadně změnilo poskytování péče v regionu. Zatím není nic rozhodnuto, ale když nedojde k politické dohodě na podzim, tak se zcela jasně otevírá cesta soukromému subjektu, protože Semily bez pomoci strategického partnera nemocnici neudrží.

Vyřešila by KNL případným propojením i současný nedostatek operačních sálů?

Určitě. V semilské nemocnici jsou stejně jako v Turnově velmi dobře vybavené sály, ale jejich kapacita je pro spádovou oblast nadbytečná, takže by se tam mohly přesunout z Liberce některé plánované operace, aby se pro pacienty zkrátily čekací doby. Těžko předjímat, jak to bude v příštím roce s úhradou. V každém případě by však stálo za to, aby se semilská nemocnice stabilizovala a vydala jasný signál, že pro tamní obyvatele bude i nadále fungovat. Jestli tam bude ještě nějaký užitek navíc, v podobě zkrácení čekacích dob, je jenom přidaná hodnota.

Při středečním otevření nového centrálního příjmu interních oborů jste zmínil i budoucí propojení odborných týmů s novou emergency v připravovaném pavilonu urgentní medicíny. Jak to vůbec vypadá s projektem modernizace nemocnice? Objevují se obavy, že by projekt mohl být zabrzděn nebo dokonce úplně zastaven. Je to reálná obava?

Rok a půl intenzivně pracujeme s odborným týmem na modernizaci nemocnice v areálu, tak aby to bylo nejrozumnější, ale do budoucna i koncepční řešení. Za tu dobu se ovšem několikrát změnily podmínky. Ukázalo se, že v žádném případě nemůžeme počítat s evropskými fondy. Ty jsou nyní v posledním rozpočtovém období, kdy je ČR může čerpat, v tom příštím už budou velmi restriktivní. Bohužel ani ve stávajícím období není žádný dotační titul, z něhož by bylo na nemocnici možné čerpat. Proto je potřeba namalovat a realizovat něco, co se postaví z peněz, které jsou reálné. Dnes znovu zazněl z vedení kraje příslib nějakých 50 milionů ročně. My k tomu můžeme přidat ročně dalších dvacet po dobu dvaceti let. V souhrnu to vychází na 1,5 miliardy z vlastních zdrojů. Pokud budeme uvažovat takto hospodárně, můžeme investovat do něčeho, co krajskou nemocnici posune z medicínského pohledu o hodný kus dál a přitom ji ekonomicky nijak nezatíží.

A v jaké fázi je projekt teď?

Ukončili jsme projekt z pohledu lékařů, jaké jsou potřeby z medicínského pohledu a rychlého vývoje medicíny. Ovšem ukázalo se, že cena vycházející z jejich požadavků by byla vyšší, než na co máme. Proto jsme trochu přibrzdili a snažíme se nový pavilon urgentní medicíny konfigurovat tak, abychom se vešli do částky, která je k dispozici. Věřím, že do měsíce, do dvou budou věci doladěné tak, abychom v září, nejpozději v říjnu, mohli krajským zastupitelům představit smysluplný projekt, který dává vítr do plachet liberecké nemocnici, je ufinancovatelný a nad kterým budou moci zastupitelé vzít míru odpovědnosti a záštity na nějakých pět let.

Přestože se stále mluví o ufinancovatelném projektu, který se bude moci z pavilonu urgentní medicíny podle možností rozrůstat dál, ale nezůstane kvůli penězům ve fázi nedokončeného pohrobku, jak tomu bylo před téměř dvaceti lety u velikášského projektu nové úrazové nemocnice v Kunraticích, objevují se hlasy, že novou nemocnici tady a teď, nejlépe na zelené louce…

Ve velmi kvalitně obsazené skupině odborníků se rozhodlo o lokalitě. Původní návrhy v bývalé Textilaně nebo na letišti se ukázaly jako nereálné. Na tom jsme se shodli téměř všichni. Ukázalo se, že nejlepší variantou je výstavba uvnitř areálu, i s ohledem na budoucí možné postupné rozšíření. Nicméně, máte pravdu, paralelně s rozumnou představou postavit něco, nač máme, se začínají objevovat názory typu: Postavme celou nemocnici, protože to ve finále bude levnější. Pokud bychom na to měli, já sám bych ji preferoval také, ale nemáme.

Nový pavilon, který vyřeší urgentní medicínu může stát za dva roky, nová nemocnice může trvat třeba 10 let a během toho období se musí z něčeho zaplatit!

To, že by ve finále mohla být levnější svým provozem, nikdo z nás nezpochybňuje, ale není to reálné, protože není zajištěné financování během výstavby. Nemůžeme jako dobří hospodáři začít stavět zcela novou nemocnici, která sice něco za deset let uspoří, a přitom žít každý rok v nejistotě. Taková myšlenka nemá naději na úspěch.

Ten nově navrhovaný projekt by měl stát na zelené louce nebo také v areálu?

Pavilon urgentní medicíny by měl stát na místě nynější staré interny až k Jablonecké ulici. Proto jsme koupili budovu VZP, aby se tam přestěhovaly administrativní provozy z několika starých budov. Vznikne tak poměrně prostorné místo a jestli bude o něco menší nebo větší, ukáže rozpočet.

Myšlenka zcela nové nemocnice směřuje také do tohoto prostoru, ale znovu říkám, naše představa vychází z rozumné ekonomiky, kdy můžeme bez rizik pořídit budovu s centrálním příjmem, sály a jednotkami intenzivní péče. Představa zcela nové nemocnice je zdánlivě komplexnější, ale vyjde na tři miliardy, které by musely být v momentě, kdy se začne stavět. A nejsou.

Co se stane, když podobné nerealistické záměry zpochybní, nabourají a nakonec zastaví rozumný projekt modernizace, jak je nastaven a zabrzdí ho úplně?

Nestane se nic. Budeme dál pracovat v těch hrozných objektech, které máme a budeme řešit se zřizovatelem nějaké dílčí úpravy, jako tomu je dosud. Modernizace by nemocnici posunula dál, ale pokud se to nestane, nestavěl bych to jako nevyhnutelné zlo. To je podle mě špatná rétorika, protože to opravdu nemusí dopadnout. Liberecký kraj přes svoji ochotu poskytnout peníze může narazit na to, že ostatní akcionáři (město Liberec a Turnov, pozn. redakce) to neodsouhlasí.

Kdyby přeci jen došlo k tomuto scénáři, může se stát, že lepší služby budou nabízet modernější pracoviště v Praze, Ústí a bude to znamenat odliv jak pacientů, tak těch nejkvalitnějších lékařů?

Já doufám, že ne. Péče je kapacitně vyřešená, ale přirozeně by k tomu mohlo docházet kvůli lepšímu komfortu a čekacím dobám. Pokud by v budoucnu šly peníze za pacientem, úhradou za diagnózu, tak aby fungovaly ty nemocnice, o jejichž služby je zájem, byli bychom dobře připraveni tak velkou konkurenci ustát. Čím více péče při nízkých nákladech znamená jednoznačně vyšší profit.