Pánská část redakce si půjčila od té žensképlatební karu a vyrazila do obchodů nakupovat. Pro jistotu si však s sevou vzali i hotovost, a dobře udělali. Ani v jednom z testovaných obchodů totiž nepochodili.

„Promiňte, nedáváte mi špatnou kartu?“ zeptala se pokladní v prvním obchodě, který redaktoři navštívili. Byla v domnění, že zákazník omylem předložil platební kartu své manželky. Redaktor s povděkem nabízené vysvětlení odkýval a zaplatil nákup v hodnotě přibližně čtyř stovek hotově.

S tušením, že zaplatit cizí platební kartou nebude tak jednoduché, byli redaktoři v dalším z testovaných obchodů v centru města již s nákupem opatrnější. Tentokrát nakoupili za necelou stovku. Kromě snahy ušetřit své peníze se i domnívali, že pokud suma za nákup nebude velká, prodavači nebudou tak pozorní. I tady se však spletli.

„Touto platební kartou nemůžete zaplatit, je na ženské jméno. A vy se ženě příliš nepodobáte,“ vrátila kartu redaktorovi usměvavá prodavačka v drogerii v centru Liberce. Tentokrát při vysvětlování vytasil redaktor historku o tom, jak si jeho sestra u něj v autě zapomněla platební kartu a on ji sestře zrovna veze. Aby byla výmluva věrohodná, z téže kapsy, odkud vyndal zapůjčenou kartu, vytáhl i předem připravenou svou kartu.

V jednom z testovaných obchodů pak museli redaktoři přiznat pravdu o prováděném testu a předložit novinářský průkaz. Pokladní totiž po zjištění, že nejde o majitele platební karty, trvala na skutečnosti, že kartu zadrží a zpět nevrátí. Nakonec ji však redaktoři zpět dostali a více obchodů již nezkoušeli.

Odborníci: Platební karta je také zodpovědnost

Praha/ Obezřetnost při placení kartou je namístě. Stačí nepozornost a výhoda, kterou platební karty poskytují, se může proměnit v noční můru. „Jako majitelé platební karty se u své banky informujte o postupu při její ztrátě. Každá banka má jiné podmínky a totéž platí i o samotných kartách. Neexistuje jednotný postup,“ radí provozovatel serveru bankovnipoplatky.com Patrik Nacher.

Jak se námi oslovené banky shodují, zodpovědnost za zneužití karty je z převážné většiny na jejím držiteli, a to do doby, než oznámí ztrátu a nechá ji zablokovat. Výhodou může být pojištění karty, u níž je naděje, že se klientovi vrátí zpět peníze, o které přišel. „Česká spořitelna ručí za neoprávněné transakce ztracenou nebo odcizenou platební kartou přesahující částku 4 500 korun ve lhůtě 48 hodin před blokací karty,“ uvedla Pavla Plachá z firemní komunikace České spořitelny.

Klient by si měl také dát pozor na to, kolik stojí blokace karty. Tyto operace jsou podle druhu karty a úkonu zpoplatněny v řádech stovek korun. „Ihned po zjištění musí klient bance nahlásit ztrátu karty a to na klientskou linku či speciální call centrum. Číslo call centra je uvedeno na zadní straně karty, a proto je nezbytné si jej opsat, protože při ztrátě karty ztratíte i zmiňované číslo,“ radí Patrik Nacher. Základním pravidlem je nezapisovat si PIN na platební kartu, pro zloděje pak není nic snazšího než zaběhnout do bankomatu a udělat na účtu okradeného pořádný průvan. Například podle finančního arbitra Františka Klufy psaní PIN přímo na kartu není jen českým nešvarem. Jak uvedl, podobné chyby se objevují i v tak vyspělé zemi, jako je Velká Británie. (kli)