Hejnice na jejich nátlak nechaly provést hydrogeologický průzkum, který stavbu v původně plánovaném rozsahu vyloučil. Vedení města tak přišlo s kompromisním řešením. Postaví se tam pouze 5 až 7 domů a zbytek pozemku se upraví na přírodní oblast s tůněmi. Aktivisté s tím však nesouhlasí a chtějí dál bojovat proti zástavbě.

„Považuji to za kompromis. Nás původní návrh není zhacený. Část domů tam zůstane. Hlavní je ale, že se něco udělá s tím neudržovaným pozemkem. Přiznávám, že jsme si s ním nevěděli rady,“ okomentoval situaci starosta Hejnic Jaroslav Demčák. Dodal, že je potřeba říct, že jde stále jenom o návrh zástavbové studie. „Neznamená to, že tam takhle ty domy budou stát a budou takhle vypadat,“ vysvětlil starosta.

Podle něj se teď bude pracovat na úpravě studie podle hydrogeologického průzkumu, který pak předloží pověřeným orgánům k připomínkám. „Shodli jsme se na tom, že ho upravíme tak, aby se na západní straně, která je sušší, stavělo a všechno ostatní se nechalo přírodě. Já si myslím, že v řádů týdnů bychom mohli mít upravený návrh, do půl roku by to mohlo být k projednání na CHKO, v druhé polovině roku bychom mohli mít jejich stanovisko,“ řekl Deníku Demčák. Současnou zástavbu na Skalním městě by tak mohlo doplnit 5 až 7 domů. Město tam původně chtělo 13 domů, pak 10 a teď to vypadá, že jich tam bude ještě méně.

Vizualizace nových domů v Hejnicích

Gabriela Hankeová, která spolu s dalšími obyvateli iniciovala petici za zachování mokřadu, ale s tím, že by šlo o kompromis, nesouhlasí. „Nejsme s tím spokojeni. Nechceme tam žádnou výstavbu. Stavět na místě pět domů nám přijde zbytečné. Město zatím ani neřeklo, kolik to bude stát,“ reagovala Hankeová. Dodala, že by byla nejraději, aby se louka rekultivovala a vznikl tam mokřadní park. „Ten by sloužil pro všechny. Udržela by se v místě voda a vzácní živočichové a rostliny, které se tam nacházejí, by měli vhodné podmínky k životu,“ podotkla.

Už v minulosti Hankeová a ostatní, kterým se zástavba nelíbí, říkali, že nechtějí bránit rodinám ve stavbách domů. „Myslíme si ale, že je toto místo důležité zachovat. Město má další pozemky, na kterých by se dalo stavět,“ zmínila Hankeová. Ta společně s dalšími lidmi zakládá registrovaný spolek, aby se mohli účastnit i dalšího řízení a měli přístup k informacím. „Jako spolek budeme mít větší šanci do zástavby mluvit,“ dodala.

S jejich angažováním už počítá i starosta města. „Bude to znamenat, že do toho procesu budou moci vstupovat, takže se může stát, že se tady 10 let nic nebude stavět,“ poznamenal Demčák. Dodal, že další nejistotu představuje způsob, jakým by došlo k prodeji stavebních parcel. Původní plán počítal s tím, že by je město nabídlo mladým rodinám z Hejnic, které chtějí vlastní bydlení. „Zjistili jsme, že se změnila nařízení a my už to nemůžeme prodávat stejným způsobem, jako jsme to dělali před 10 lety. Budeme tak muset zjistit, jaké zkušenosti mají ostatní starostové s prodejem pozemků tak, aby to šlo primárně místním,“ uvedl Demčák.

Podle něj staré domy v Hejnicích a okolí už teď skupují lidé, kteří tam nemají trvalé bydliště. „Liberečáci i Pražáci pak domy užívají jako chalupy nebo druhé domovy. Neříkám, že je to špatné, ale neřeší to náš problém, kdy se na nás obrací místní, že chtějí vlastní bydlení. Minimálně dva lidi týdně volají na úřad a ptají se, jestli nemáme nějaké pozemky na prodej, že by tady chtěli stavět,“ vysvětlil starosta. Jako příklad velkého zájmu o bydlení v Hejnicích uvedl, že když před Vánoci prodávali dva pozemky, tak se jejich cena dostala až na 450 korun za metr čtvereční. „To je na Hejnice docela hodně. Je vidět, že lidé zájem mají,“ doplnil starosta.