„Po zkušenostech s terénní prací, kdy jsme monitorovali zejména zdravotní stav u rizikové mládeže v problematických lokalitách Liberce, jsme se rozhodli pro sport jako nejlepší protidrogovou prevenci" potvrdil Eduard Hunka, předseda sdružení.

Takže se od září se železnou pravidelností v pondělí a ve středu schází zhruba dvacítka mladých ve věku od 10 do 18 let v tělocvičně SPŠ stavební v Liberci, která je prakticky ve středu města a pro všechny ideálně dostupná.

Sportují desítky mladých lidí

„Začátky byly krušné, protože chodilo maximálně šest dětí. Ale nyní jich máme na trénincích pravidelně kolem dvaceti, z celkového počtu třiceti. Tělocvična ve stavební průmyslovce je pro nás vyhrazena dvakrát týdně na dvě hodiny a je navíc blízko cílových lokalit, kde děti bydlí," přidává Jan Cverčko, další ze zakladatelů sdružení.

ROZCVIČKOU začínají pravidelně všechny fotbalové tréninky. Nikdo se nesmí ulejvat a všichni poctivě cvičí.

Kluci mají možnost si zatrénovat fotbal a box, ale ten jen formou rozcvičky pro zlepšení fyzické kondice. „Samotné boxování s Janem Hunkou, trenérem III. třídy, tady není, protože by ho asi zneužívali na ulici. Fotbalové tréninky jim však dají hodně," přiznává Eduard Hunka.

Fotbalové tréninky vede Roman Šotola, který pro chlapce navíc získal aktivního fotbalistu Pavla Bínu, kmenového hráče Slovanu Liberec.

„Jsou mezi nimi takoví, kteří mají přirozený talent a po nějaké době, kdy získají návyky a určitou disciplínu, bychom ty nejlepší z nich chtěli infiltrovat do klubů. Například Pavla Bajzu, kterému je přes osmnáct let, jsem vyzkoušel v našem týmu Šotci, kde měl možnost si zahrát futsal s borci, z nichž někteří hrají divizní fotbal nebo i vyšší soutěže. A rozhodně se mezi nimi neztratil," potvrdil Šotola, jinak také fotbalový trenér s licencí.

Je pro ně ikonou

„Myslím si, že tréninky s Pavlem Bínou mají výbornou úroveň, protože je sám absolvoval s trenérem mistrů ligy Šilhavým. A Pavel je pro ně takovou ikonou. Komu se poštěstí trénovat s hráčem, který získal letošní ligový titul," připomíná Šotola.

„Talent mají a je jen na nich, jestli se zapojí v budoucnu v rámci amatérského, organizovaného sportu. Pochopitelně sami musejí chtít. My jim v tomto směru můžeme pomoci a ukázat cestu, zbytek je už jen na nich," poznamenal Šotola.