Prodloužení těžby hnědého uhlí v polském Turówě, které ohrožuje spodní vody na Frýdlantsku a Hrádecku, se stalo jedním z klíčových témat pátečního česko-polského jednání na vládní úrovni. Deníku to potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec. „Jde o jedno z nejostřeji sledovaných témat v česko-polských vztazích," řekl.

„Poláci berou celý problém velmi vážně a vnímají jej jako reálná fakta, nikoliv jako nějakou hypotetickou záležitost," dodal. Polskou stranu ke vstřícnosti údajně popostrčil i fakt, že se problém opakovaně objevuje v médiích.

Sejdou se experti

Už tuto středu se podle něj sejde pracovní skupina složená z příslušných odborníků i zástupců kraje a dotčených obcí a měst. „Potřebujeme hlavně podklady z polské strany. Závěry expertů se pak okamžitě přenesou na vládní úroveň," slíbil ministr. Měly by sloužit i pro studii o dopadu těžby na životní prostředí, tzv. EIA. To, že by k prodloužení těžby nedošlo, je v tuto chvíli velmi nereálné.

Podle ministra Brabce se mělo v Turówě původně těžit do roku 2020, teď ale přišlli těžaři s termínem 2050. „Běžte se podívat na hranu toho dolu, probíhají tam skrývky, vykupují se pozemky, kácí se lesy, staví se nový blok elektrárny. To určitě nesignalizuje, že by těžbu chtěli utlumit," komentoval situaci minulý týden hejtman Martin Půta, podle kterého polská energetika stojí jednoznačně na uhelných elektrárnách.

Vodu může odvést narušené podloží

„Pokud by k tomu došlo, nejde jen o prodloužení samotné licence, ale i k přetěžení tzv. bělopolského zlomu, což by mohlo skutečně způsobit, že se české příhraničí ocitne bez vody," doplnil ministr Brabec.

Reálnou možností, jak při vést na zasažené Frýdlantsko vodu, je napojení na systém jizerskohorských přehrad. „Otázkou pro vodohospodáře je, aby zdroje stačily a nebylo tím zasaženo zásobování Liberce," obává se šéf rezortu životního prostředí.

Josefův Důl má vody dost

Podle bývalého ředitele Povodí Labe Jaroslava Jarouška je však taková obava zbytečná. „Kapacita josefodolské přehrady byla v době výstavby několikanásobně vyšší než jaká odpovídá současné spotřebě, která v posledních letech kvůli ceně vody klesá. Už tehdy se počítalo s tím, že pokud by bylo její kapacitu nutné ještě zvýšit, je možné napojení nevyužitého Jeleního potoka," řekl Jaroušek. Zároveň by bylo potřeba štolami propojit nádrž v Josefově Dole s přehradou na Černé Nise. Spolu s dalšími úpravami by se náklady vyšplhaly podle předběžných odhadů na tři miliardy korun.

Finance ale nejsou jediným problémem. I proto je podle ministra nutné začít rychle jednat. A zajištění náhradních zdrojů je nejen otázkou peněz, ale především otázkou času.

„Nemůžeme čekat, až bude Frýdlantsko bez vody a pak řešit zásobování pitnou vodou pro 40 tisíc obyvateli po několik let cisternami." Richard Brabec, ministr životního prostředí

„Nemůžeme čekat, až bude Frýdlantsko bez vody a pak řešit zásobování pitnou vodou pro 40 tisíc obyvateli po několik let cisternami," zdůraznil ministr Brabec. Je proto třeba jednat s předstihem.

Jak potvrdil ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar, zpracování podkladů i samotné technické řešení bude trvat nejméně 7 až 10 let. A situaci podle něj může zkomplikovat i fakt, že ačkoliv se do problému na českou žádost vložila polská vláda, samotný důl je v soukromých rukou a to může celé jednání značně prodloužit a zkomplikovat.

Podle něj je také dost pravděpodobné, že náklady bude muset uhradit česká strana, na základě připravovaných kroků by je pak měla vyinkasovat od polské vlády.

O problému turówského dolu bude dnes s hejtmanem Libereckého kraje jednat i polská velvyslankyně Gražyna Bernatowiczová. Jednání se má dotknout i dalšího sporného bodu v česko-polských vztazích, kterým je územní vyrovnání.