V roli zachránce se přitom po dobu své mnohaleté služby ocitl vícekrát. Slavnostní akt, kterého se ujala primátorka Martina Rosenbergová za asistence ministra obrany Milana Chovance, proběhl v sídle Městské policie Liberec.

Poskytnutí první pomoci raněným není strážníkovi Boháčkovi cizí

Václav Boháček, strážník Městské policie z Liberce, převzal včera večer od primátorky města Martiny Rosenbergové ocenění za příkladné poskytnutí první pomoci. Slavnostního aktu se zúčasnil i ministr vnitra Milan Chovanec. Co to pro strážníka znamená a za co ocenění dostal? Čtěte v krátkém rozhovoru.

Můžete čtenářům Deníku znovu přiblížit, co se tehdy přihodilo? Co pro vás bylo v tu chvíli nejtěžší? O čem jste přemýšlel a měl jste na to vůbec čas?

Nebylo to zase žádné dobrodružství. Při běžné obchůzce Pražskou ulicí mne u jednoho domu oslovil muž s tím, že je v domě zraněný člověk. Potřebovali pomoci, odvedli mne proto dovnitř. Ležel tam asi padesátiletý muž a silně krvácel z nohy. Snažil se nejdříve sám končetinu zavázat, ale pro bolest se mu to nepodařilo. Využil jsem ručníku a služebního obušku a krvácení jsem zastavil. Družka muže si přitom zabouchla dveře, pomohl jsem jí je proto otevřít a následně jí vypomohl i s úklidem nábytku. Zranění totiž způsobila těžká skříň, která na muže při stěhování spadla. Co bylo nejtěžší? Neměl jsem čas nad něčím přemýšlet, jednal jsem automaticky, abych zamezil masivnímu krvácení.

Poskytoval jste první pomoc poprvé? Můžete uvést další případ? Jak často jako strážník procházíte školením první předlékařské pomoci?

Zákroků v minulosti bylo více. Pomohl jsem i seniorovi, co zkolaboval na ulici. Z poslední doby to byl ale i případ z Matoušovy ulice, kde jsem s kolegou zaslechl volání o pomoc. Zjistili jsme, že vychází z uzamčeného dvora. Přelezli jsme zídku a nalezli pololežícího muže, který se přes hodinu snažil dovolat pomoci. Nebyl schopný se zvednout, ani si přivolat pomoc telefonem. Zkontrolovali jsme životní funkce, přivolali záchrannou službu a zajistili informování jeho příbuzných.

Co se školení týče, tak městská policie nemá ze zákona povinnost ročního či půlročního školení. Již v minulosti nás ale odborně školila zdravotnická záchranná služba.

Tato spolupráce trvá dodnes. Od doby, co vlastníme defibrilátor, tak jsme poučeni v jeho správném použití.

Jak dlouho sloužíte u městské policie? Ocenění proběhlo za přítomnosti ministra Chovance, co to pro vás znamená?

V Liberci přes šestnáct let. Předtím jsem pracoval jako strážník tři roky v Praze. Jsem skromný člověk, který není na ceremonie zvyklý. Práce na ulici mne moc baví. Jsem rád, že jsem mohl obyčejnému člověku pomoci.