Právě mihule byla často spojována s povodněmi v roce 2010. Už před několika lety nemohlo být vyčištěno koryto řeky, kvůli jejímu výskytu.
„Mihule se objevují hlavně v potocích. V současnosti jsou spíše na ústupu, proto jsou celoročně chráněny. Je u nich problém hlavně v reprodukci. Proto není dobré narušovat jejich přirozené prostředí. Pro mihule navíc není vhodná každá voda," popsal Deníku Jiří Dolní, vedoucí liberecké rybářské stráže.
Ani výskyt chráněné ryby však v letošním roce práce na Jeřici nezastaví. „Na základě šetření se s čištěním koryta počítá na několika místech, kde nebudou mihule ohroženy. Od srpna se práce rozběhnou na celém úseku. Dokončení oprav pobřežních zdí je smluvně vázáno na konec listopadu letošního roku," poznamenal starosta Chrastavy Michael Canov (SLK).
Mihule v České republiceMihule potoční patří mezi mihulovce. Charakteristické je pro ni chybění čelistí (mají kruhovitou ústní přísavku), kostí i šupin. Nemají skřele, za to za očima je patrných sedm žaberních otvorů. V České republice nyní žijí dva druhy mihulí, mihule potoční a mihule ukrajinská. Obě mají hadovité tělo bez párových ploutví. Žijí v čistých potocích a říčkách s přirozenými koryty, kde se objevují dva typy dna, jemné bahnité náplavy a písčitoštěrkovité dno. Larvy mihule potoční dosahují délky do devatenácti, dospělí do sedmnácti centimetrů. To je způsobeno tím, že larvy přijímají potravu tak, že drobné organické částice a řasy filtrují z bahna. Po přeměně dospělci již potravu nepřijímají, takže než pohlavně dospějí, dojde trochu ke zkrácení jejich těla.
Zásahy do koryt řek musí předem schválit ochránci přírody. „Při každém hýbání hladinou diskutuje Povodí Labe s námi," řekl za ústředí Českého svazu ochránců přírody Jan Moravec. O výjimky je podle něho častěji žádáno v souvislosti s výskytem škeblí.
„Častěji, než s mihulemi, se setkáváme se škeblemi. Ty jsou snad v každé řece nebo přehradě. Někdy se nemusí jednat o desítky, ale stovky nebo tisíce kusů," doplnil Jan Moravec. I to může být důkazem stoupající kvality vody.
Vydry trápí rybáře
Problémy s dalším chráněným živočichem řeší v posledních měsících na Frýdlantsku. Dříve plachá, dnes již v místních podmínkách navyklá vydra říční působí škody nejen na potocích, ale i na frýdlantských sádkách.
„Vydry pomalu ztrácí plachost. Sádky máme uprostřed města a stejně se tam pořád v noci vrací. Škody, které působí, se jen těžce vyčíslují. Často loví i půlmetrové pstruhy," popsal místopředseda frýdlantského rybářského svazu Josef Souček. Podle něho místní rybníky berou útokem i volavky nebo kormoráni.
„Vody v pohraničí si oblíbili i Poláci, kteří k nám jezdí pytlačit," doplnil Souček.