Pátrání po zmizelém kamenném mezníku vyhlásili před pár dny horalé a příznivci Jizerských hor. Od Bukové hory zmizel historický mezník číslo 31, který tam dobrých dvě stě let vyznačoval hranici katastru. To, že si lidé odnášejí z Jizerských hor a okolí kamenné mezníky, patníky i historické sloupky vymezující stovky let hranice území, panství či obor, bohužel není ojedinělý jev.

„Děje se to neustále, patníky se ztrácejí pravidelně. Lidé si je odnášejí i odvážejí v autech, zejména v místech, kde jsou na kraji a přístupné,“ popsal René Bělohradský, historik, milovník Jizerek a především autor či spoluautor knih zabývajících se mezníky, například naposledy knihy "Hranice desfourských lesů na velkostatku Smržovka", za níž získal i ocenění Kniha roku Libereckého kraje.

Z budovy bývalé liberecké továrny se stala ruina, která láká milovníky urbexu a lidi bez domova.
Už neobléká moderního člověka. Nahlédněte do útrob liberecké Textilany

Nejvíc trpí nájezdy sběračů jižní strana Jizerek. Podle Bělohradského je celkem pět až šest oblastí, kde mizí patníky nejvíce. Často přitom lidé vůbec netuší, že si odvážejí něco, co má historickou a nevyčíslitelnou hodnotu. Tím, že si patník či mezník odnesou, ničí němé pamětníky minulosti, které už nikdo nenahradí. Navíc tím narušují v některých případech katastrální hranici, což je přestupek, který je může stát i pěkných pár tisíc korun na pokutě.

„Bohužel zmizelých patníků se najde spíš minimum. Občas se to podaří a lidi jsou pak většinou překvapení, že mají hodnotu a co jejich odnesením vlastně způsobili. Pak je i vrátí na původní místo nebo předají nám a my je umístíme zpět,“ přiblížil Bělohradský.

Na skalku nebo parkovací místo

A k čemu je lidé nejčastěji používají? Hojně si je dávají například do zahrad k chatám jako součást skalek nebo jen tak pro ozdobu. Větší sloupky třeba použijí jako součást plotu anebo z nich udělají zábranu před chalupou, aby jim tam neparkovali lidé se svými auty. Opracované kameny jsou na to ideální.

„Naposledy si například pán odnesl patníky z Bukové a já je u něj objevil před domem. Vysvětlil jsem mu všechny podrobnosti a proč není správné je odnášet. Byl překvapený, vrátil je. Možná kdyby i ostatní, kdo si je vzali, věděli o patnících něco víc, tak je vrátí na původní místo,“ míní Bělohradský.

Hrad Houska.
KVÍZ: Svou krásou lákají turisty i filmaře. Jak znáte památky Libereckého kraje?

V Jizerských horách je několik významných oblastí a prvků, kde se nacházejí jedinečné sloupky. Jedním z nich je obora Clam-Gallasů, kterou tento rod založil v 19. století. V době Eduarda Clam-Gallase, který ji založil, se rozkládala na území o rozloze 5 560 hektarů a tvořilo ji asi 11 tisíc kamenných sloupků, před padesát bran a přes padesát vrátek. Před zhruba čtyřmi lety její současný stav zmapoval tým odborníků, aby se mohla ucházet o statut kulturní památky. „Má velkou historickou a kulturní hodnotu a jedná se o významné krajinotvorné dílo,“ uvedla při té příležitosti Renata Tišerová z libereckého Národního památkového ústavu.

Jiným neméně zajímavým místem je třeba Štolpišská silnice, rovněž pocházející z 19. století a přetínající Jizerské hory od severozápadu k jihovýchodu. Silnice byla dokončena v roce 1891, její délka je 10,5 kilometru a překonává převýšení 620 metrů. Nejzajímavější částí Štolpišské silnice je Galerie v rokli Černého Štolpichu. Po krajích původní Štolpišské silnice, která je celá turisticky značenou stezkou, jsou k vidění rovněž původní kamenné patníky.