„Myslím si, že je to rozumný krok a známka toho, že se na to vláda konečně podívala realisticky a zjistila, že státní policie to sama opravdu nezvládá,“ reagoval předseda rady Sdružení obcí Libereckého kraje Martin Půta.

„Snad si vláda uvědomila, že většina měst opravdu neměří kvůli tomu, aby si naplnila rozpočty, ale aby ochránila bezpečnost svých obyvatel,“ dodal Martin Půta.

Obce ostře protestovaly

Právě Sdružení obcí reagovalo v červnu nejostřeji a dokonce poslalo otevřený dopis poslancům a senátorům České republiky, ve kterém odmítalo, že měření je pouhým nástrojem, jak naplnit městské a obecní pokladny.

Podle kritiků totiž strážníci často měřili na místech, na kterých měli možnost vybrat více peněz do městských a obecních rozpočtů, například hned za cedulí města.

„Rychlostní limity se musí dodržovat na všech komunikacích na území obce a je zcela irelevantní, kde měření probíhá. Většinou je to na úseku, který zároveň umožní řešení přestupků na místě,“ uvedl tehdy ve stanovisku Martin Půta, který je starostou Hrádku nad Nisou. „Městská policie by přišla o jednu z možností, jak udržovat pořádek na území města,“ připojil se starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Původní pravomoci městských strážníků se přece jen trochu změní. Činnost budou moci nově vykonávat jen po souhlasu státní policie, která jim vytipuje vhodné lokality k měření. V tom Martin Půta nevidí žádný problém.

„Nemám s tím problém, naopak si myslím, že by to mohlo přispět k tomu, že nebudou v těch výjimečných případech městské policie měřit na nesmyslných místech, na výjezdech z měst a obcí, a že se bude opravdu měřit na těch místech, kde to má nějaký vliv na bezpečnost,“ uvedl starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.