Existuje i povrchová varianta vedení tunelu, která je ale téměř nereálná, navíc město na žádný z projektů nemá peníze.
„Stále si myslíme, že varianta raženého podzemního tunelu je daleko výhodnější. Povrchový tunel by byl sice kratší, ale vyžádal by si velmi zásadní omezení, jako například dvouleté uzavření Šaldova náměstí či podchycení všech přilehlých objektů,“ uvedl náměstek primátora pro rozvoj a územní plánování Ivo Palouš s tím, že obě varianty jsou téměř shodné, co se týče nákladů, přičemž budování raženého tunelu by si nevyžádalo žádné významné dopravní uzavírky.
Podle Palouše by se ale mohly objevit ještě další varianty řešení dopravy v centru. „Město totiž bude zadávat zpracování nového dopravního modelu a může se stát, že ten nám nabídne úplně jiné řešení. Se zadáním jsme čekali, až bude otevřená nová rychlostní silnice na Jablonec, která bude dopravu v Liberci dozajista také ovlivňovat,“ poznamenal Ivo Palouš.
Podle něj se nedá přesně říct, kolik peněz by si vybudování tunelu vyžádalo, protože je celý projekt stále ve fázi studie, mluví se ale o miliardové investici. Na té se město samo nikdy nebude moci výrazně podílet.
Jedinou šancí tak budou dotace. V tomto ohledu mělo město záměr ponechat komunikace v Jablonecké a Sokolské ulici, kde mají být portály tunelu, Libereckému kraji. Kdyby si totiž kraj tyto silnice ponechal, umožňovalo by to čerpání finančních prostředků z Evropské unie. Podle Ivo Palouše ale kraj v tomhle ohledu sdělil městu zamítavé stanovisko. Důvody tohoto stanoviska se Deníku během dvou posledních dnů nepodařilo na Libereckém kraji zjistit.
Pakliže nový dopravní model, který město nechává zpracovávat, neukáže jinou možnost, měl by být tunel pod Šaldovým náměstím v budoucnu součástí plánovaného vnitřního městského okruhu.
Podle již dřívějšího vyjádření libereckého primátora Jiřího Kittnera je tunel sice nejdražší, ale jedinou možností jak vyřešit stále frekventovanější dopravu v centru města.
