Divadlo F. X. Šaldy v Liberci patří městu. Na představení do něj ale jezdí návštěvníci z celého regionu. Naopak libereckou knihovnu zřizuje kraj, většina jejích čtenářů ale žije přímo v Liberci. Podobných institucí je v Liberci několik.Kraj a město nyní opět hledají cestu, jak se o jejich financování podělit. „Byla vytvořena pracovní skupina, která by měla sestavit plán provozního financování,“ uvedl hejtman Martin Půta. Hotovo by mělo být v druhé půlce roku.

Kromě knihovny a Šaldova divadla by se měly nastavit podmínky také pro Naivní divadlo, zoologickou a botanickou zahradu, oblastní galerii, Severočeské muzeum a další příspěvkové organizace v sociální oblasti.

Mělo by se tak předejít dohadům, jako byly ty z konce letošního dubna. Krajské zastupitelstvo mělo rozdělit přebytečných 171 milionů korun a požádalo jednotlivé strany o podněty kam peníze směřovat. Hnutí Změna, které je na kraji v opozici, ale v Liberci ve vedení města, navrhlo použít 50 milionů na splácení krajského dluhu, 20 milionů na investici do kapucínského kláštera v Zákupech, zbylé miliony pak měly jít do investic na území Liberce.

„Příjmy krajů v posledních letech rostou mnohem rychleji než obcím, kraj by proto měl přijmout spoluzodpovědnost za některá zařízení, jejichž význam dalece přesahuje hranice měst, která je dosud financují,“ odůvodnil to náměstek libereckého primátora Jan Korytář.

30 milionů měl kraj podle něj uložit na budoucí investici do vysílače na Ještědu, 20 na rekonstrukci Divadla F. X. Šaldy a dalších 20 pak na opravu kina Varšava. Jenže zastupitelé to odmítli. „Je to zcela mimo mísu z pohledu starostů a obyvatel zbytku kraje, návrhy se dotýkají pouze Liberecka,“ vyčetl zastupitel a starosta Nového Boru Jaromír Dvořák. Českolipsko podle něj mnohem více potřebuje například investice do zdravotnictví.

Některé projekty v této oblasti už jsou přitom připravené, což není případ třeba opravy libereckého Divadla F. X. Šaldy. „Na rekonstrukci divadla jsme připraveni přispět. Je ale smutné, že samospráva Liberce nebyla schopná za téměř čtyři roky předložit žádný konkrétní projekt,“ uvedl hejtman Martin Půta.

171 milionů nakonec putovalo na mzdy řidičů autobusů, záchranářů či kulturních pracovníků, dále mimo jiné na opravy silnic, vybavení škol nebo do sportu. „Považujeme to za chybu, provozní výdaje a plánované investice mají být kryty běžným rozpočtem,“ uvedl Korytář.

Dlouhodobé řešení pro liberecké instituce mají přinést právě výstupy ustavené pracovní skupiny, kterou tvoří úředníci z města i kraje. „Pak nás čeká politická debata, jak to zařídit, ideálně dlouhodobou smlouvou, aby v obou zastupitelstvech neprobíhala každý rok debata,“ uzavřel Půta.