Zastupitelům se ale výše sankce nelíbí  a nechtějí ji zaplatit. Pověřili proto  primátorku Martinu Rosenbergovou, aby spor vyřešila smírnou cestou. Pokud se to nepodaří, bude se celá záležitost řešit soudně.

„Zastupitelé se k tomuto kroku rozhodli, protože pochybili jak úředníci  magistrátu, tak úředníci ministerstva financí. Nikdo z nich na podmínku o nemožnosti zastavení budovy Uranu neupozornil," říká náměstek primátorky pro ekonomiku Jiří Šolc.

Několikapatrovou budovu bývalého Uranu v hodnotě 35 milionů korun, kde v současné době sídlí odbor dopravy  magistrátu, získal Liberec bezúplatně od státu před sedmi lety.

Ve smlouvě, která objekt převáděla, bylo několik podmínek, které město nesmí porušit. Například, že budova musí být nadále využívána pro úřednické účely, nebo,  že nemovitost nesmí být po dobu 20 let zastavena.  A právě podmínku o zastavení město porušilo, když v roce 2010 vydalo dluhopisy v celkové hodnotě dvě miliardy korun. Česká spořitelna tehdy dostala do zástavy několik budov, tedy i objekt bývalého Uranu.

„Pozoruhodné je, že k tomu, aby mohl být Uran zastaven, potřebovalo město souhlas ministerstva financí a to tehdy dostalo," tvrdí liberecký náměstek Šolc. Pokut pro zadlužený Liberec v posledních letech přibývá, ale ta za zástavu Uranu patří k těm nejvyšším.

Město musí například zaplatit pokutu více jak šest a půl milionu korun za chyby v tendrech při přípravě lyžařského šampionátu v roce 2009. Sankci Liberec dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a město ji musí zaplatit i přesto, že celé rozhodnutí chce řešit soudní cestou. Podobně město nyní řeší   pokutu 3 miliony korun za tendr na svoz a nakládání s odpadem.