Červené plochy na mapě záplavových území dělají starosti řadě měst a obcí. A to nejen proto, že se tam v případě povodní vylije řeka, ale proto, že se v nich nesmí nic postavit vyjma staveb regulujících vodní tok. Povodí Labe teď aktualizovalo aktivní zátopové zóny, které se k nelibosti starostů rozšířily. „Vůbec už se nemůžeme rozvíjet, hrozně nás to brzdí," říká například starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Právě kvůli rozšířeným aktivním zónám zavrhli ve Frýdlantu koupi opuštěného areálu Slezanu.

„Třetina areálu je nyní v aktivní zóně, to znamená, že se tam nemůže postavit vůbec nic a další část je ve stoleté vodě, takže jakákoliv investice, která by se tam dělala, by se musela dělat s ohledem na tento fakt. Problém je také v tom, že při povodni by se ze Slezanu mohly vyplavovat všechny nebezpečné látky, které tam kontaminují půdu," vypočítává starosta. Podle něj aktivní zóny představují i problém s pojištěním. „Máme pojistné výluky, takže skoro čtyři pětiny městského majetku máme podpojištěné, protože nám to nikdo nepojistí. Na rozdíl od doby než se aktivní zóny rozšířily," upozorňuje Ramzer.

Pozemky na nic

Omezení kvůli aktivním zónám pociťují i v Turnově. „U nás je tímto omezením nejvíc ohrožen prostor bývalého koupaliště, autobusové nádraží, potom část prostor v Konělupech a okolí bývalého Šatonu, Skautský ostrov. To jsou místa, kde dnes nedovolí postavit ani parkoviště. Zasažena je i lokalita kolem fotbalových hřišť, kde teď chystáme výstavbu hřiště s umělou trávou. Kdybychom už neměli vydané územní rozhodnutí a stavební povolení, tak o nové hřiště přijdeme," líčí starosta Turnova Tomáš Hocke.

Ještě horší situace je podle něj v Semilech, kde se aktivní zóna rozšířila téměř do poloviny města.

„Dosud tato místa byla v pasivní zóně, což znamená, že za určitých okolností se tam mohlo stavět. V aktivní zóně jste bez šance, což zásadním způsobem mění pohled na rozvoj příslušného území," vysvětluje Hocke.

„Já jsem si tu před časem koupil pozemek. Chtěl jsem na něm v budoucnu postavit dílnu kvůli podnikání.Teď mám smůlu a pozemek je k ničemu," svěřil se Deníku Petr Fronc, který plánoval přesun z Prahy do Frýdlantu. Podobných soukromých vlastníků je teď celá řada.

„Snažíme se proto rozumně diskutovat, jednáme na kraji s odborem životního prostředí za jakých podmínek by aktivní zóny šly upravit. Pak nás čekají jednání s Povodím Labe, protože pro rozvoj měst je to opravdu velký problém," dodal Hocke. Vyjádření Povodí se nám zatím nepodařilo získat, o vývoji budeme informovat.