Byt a padesát tisíc navrch. Pro mladé učitele terno. Právě na to vsadil horský Harrachov, který tradičně zápasí s problémem, jak dostat do zdejší školy nové učitele. „Místní učitelé nejsou a maloměsto neláká,“ konstatuje mluvčí Harrachova Hana Veselá. Vedení města proto spustilo na jaře program, ve kterém učitelům nabízí služební byt a motivační příspěvek ve výši 50 tisíc korun.

Nabídky využila zatím jediná adeptka, učitelka Eva Brichtová Truksová. Od září začne učit čtvrťáky. Z Ústí nad Labem ji přilákala právě dostupnost sportu, k němuž chce jako bývalá atletka vést své žáky i vlastní děti. Dalším důvodem byl i fakt, že její manžel pracuje u horských záchranářů.

Nejsou matikáři

Jinak se učitelé do Harrachova dvakrát nehrnou. „Na prvostupňového učitele jsem čekala půl roku,“ konstatuje ředitelka školy Helena Stříbrná. Zatím má výuku všech předmětů pokrytou, nad budoucností ale visí otazník. Většina kantorů se totiž pomalu blíží důchodovému věku.

Martin Rosenbaum. Dobývání brambor tradičním způsobem pomocí koňského potahu.
Zemědělcem na zkoušku. Projekt cílí na lidi, kteří chtějí začít farmařit

„Kantor je vždycky nedostatkové zboží, třeba matikáři téměř vymřeli,“ říká s nadsázkou. „Ptala jsem se i kolegů z okolí, na druhých stupních citelně chybějí také učitelé chemie, fyziky nebo informatiky, ale třeba i němčináři,“ dodává.

I to je jeden z důvodů, proč se města snaží učitele všemožně nalákat. „Pokud na druhém stupni nebudou dobří učitelé, většina žáků se bude snažit odcházet na víceletá gymnázia. Výuka bude upadat a naši žáci pak budou mít menší šanci dostat se na střední školy,“ zdůvodňuje mluvčí harrachovské radnice motivační program.

Na podobném principu chtějí v budoucnu stavět i jiná města. Například Hrádek nad Nisou. „Podobný problém zatím řešit nemusíme. Hrádek není tak daleko od krajského Liberce jako Harrachov, ale do budoucna bychom byli rádi, aby tady nový mladý učitel zůstal natrvalo,“ připouští místostarosta Hrádku nad Nisou Pavel Farský. Na jedné z místních škol mají také volná místa.

Jizerská Levandulovna.
Podhůří Jizerských hor provoněly levandule. Oblíbená rostlina má mnoho využití

Stejný problém řeší třeba i ve Frýdlantu. „Personálně se daří školu zajistit, ale chybí učitelé matematiky či fyziky. Těch je na trhu práce stále málo a je to dlouhodobý problém,“ potvrzuje ředitel ZŠ a ZUŠ Frýdlant Petr Kozlovský.

Kromě učitelů technických předmětů jsou pro něj nedostatkovým zbožím i učitelé jazyků. „Třeba angličtinář teď dojíždí až někde od Turnova. Uvidíme, jak dlouho to vydrží nebo kdy dostane lepší nabídku,“ konstatuje Kozlovský.

Zájem se zvedá, ale…

Alespoň v tomto ohledu se ale nyní blýská na lepší časy. Například na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci letos výrazně přibylo přihlášek. Zatímco v posledních čtyřech letech bylo kolem 1800 uchazečů o studium, letos se jen v prvním kole přihlásilo 2300 studentů.

Podle děkana fakulty Jana Picka není důvodem ani tak demografická křivka, která je stále na poměrně nízkých číslech, jako spíš zlepšující se status učitele a jeho finanční ohodnocení. To se za posledních deset let zvedlo v průměru o 8000 korun. Průměrný plat učitele po desetileté praxi se teď pohybuje kolem 30 až 35 tisíc korun. Částka se ale výrazně neliší ani u čerstvých absolventů.

Kynolog Václav Vančura.
Pomáhat bych jel znovu. A rád, říká po návratu z Bejrútu kynolog z Jablonecka

Největší zájem je o studium učitelství angličtiny v kombinaci s některým dalším předmětem. Jen letos se na bakalářské studium přihlásilo 442 adeptů. Horší situace je u předmětů, jako je matematika, fyzika či chemie. Třeba přihlášek na bakalářské studium s aprobací fyzika je letos jen 41 a chemie 27. O něco vyšší je zájem o informatiku, kam se přihlásilo 115 uchazečů a o matematiku s 81 přihláškami.

„I když jsou čísla přihlášek na první pohled docela vysoká, je nutné si uvědomit, že uchazeč dává velké množství přihlášek, takže pedagogická fakulta nemusí být nutně první volba. Některé nepřijmeme kvůli slabým výsledkům u přijímacího řízení. Reálně tak nastoupí do prvního ročníku jen asi kolem 40 procent přihlášených,“ upozorňuje Jan Picek. Z tohoto počtu téměř polovina skončí studia už v prvním ročníku.

Výše zmíněné počty přihlášek se navíc týkají jen bakalářských oborů, které nevedou ke kvalifikaci učitele. Na školách totiž mohou učit jen absolventi magisterského studia. A tady je situace mnohem tristnější. Na navazující magisterské studium fyziky se letos přihlásil pouze jediný uchazeč. Na chemii jsou to dva studenti, na informatiku jich je sedm, na matematiku je uchazečů jedenáct.

Petr Nový, hlavní kurátor v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci.
Vzkaz pro třicátníky: Bižuterie není out, říká kurátor jabloneckého muzea

V loňském akademickém roce opustili školu s magisterským titulem v oboru učitelství čtyři matematikáři, dva fyzikáři, dva informatici a jeden chemikář. A jak dodává ředitelka Helena Stříbrná, zdaleka není jisté, že úspěšní studenti těchto oborů skončí ve školství, nebo je pohltí lukrativnější obory.

Bojují i střední školy

Školy, zejména ty střední, musí řešit nízký počet učitelů pedagogy v důchodovém věku. „Žádná ale zatím nehlásila, že by měla s učiteli těchto předmětů výrazný problém,“ tvrdí krajský náměstek pro oblast středního a učňovského školství Petr Tulpa. Připouští ale, že to se letos může změnit kvůli koronaviru. „Učitelé nad 65 let v obavě před možnou hrozbou sice nedávají primárně výpověď z tohoto důvodu, ale řada z těch, kteří jsou v důchodovém věku, už nenastoupí,“ doplňuje.

Podle školní inspekce chybí v Libereckém kraji nejvíce právě zmínění učitelé fyziky. „Na základních školách je to téměř 23 procenta (22,8 %), na středních školách přes deset procent (11,40),“ potvrzuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Podle něj chybělo jen loni v Libereckém kraji téměř pět procent učitelů. Toto číslo ho řadí za Středočeský, Karlovarský, Ústecký kraj a Prahu. Naopak nejméně potíží s nedostatkem učitelů řeší Olomoucký kraj, kde loni chyběla do plného stavu příslušně vzdělaných a aprobovaných učitelů „jen“ tři procenta. 

Kteří učitelé v našem kraji chybí nejvíc?

Základní školy:
učitelé fyziky na 2. stupni ZŠ (22,8 %)
učitelé matematiky na 2. stupni ZŠ (13,4 %)
učitelé chemie (7,8 %)
učitelé výtvarné vých. (7,6 %)
učitelé angličtiny (7,5 % na 1. stupni a 7,3 % na 2. stupni)

Střední školy:
učitelé fyziky (11,4 %)
učitelé některých odborných předmětů ve středním školství – například elektrotechniky (8,0 %)
učitelé matematiky (7,9 %), Zdroj: Česká školní inspekce