Co by se stalo, kdyby
17. listopad neproběhl?

Pište do diskuze

Nejen každoroční kladení věnců a projevy politiků i obětí minulého režimu přinesl Den za svobodu a demokracii v Liberci. Nabídl také besedy s politickými vězni a jejich potomky na liberecké univerzitě, promítání dobových dokumentů z listopadu 1989 a pochod proti zapomínání, kterým se několik desítek převážně mladých lidí vydalo od Památníku obětem komunismu k památníku obětí srpna 1968 u radnice.

„Měli jsme tehdy, po roce 1989, více hlídat politiky. Nedat jim tu absolutní moc. My jsme jim věřili a oni zatím nejdřív rozdělili republiku a pak to, co šlo, vytunelovali,“ podotkl jeden z vůdců divadelní stávky před 21 lety, liberecký herec Ladislav Dušek.

Majetek Němců je fuč, zbyly dluhy

Pokud má někdejší zakladatelka Občanského fóra v Liberci Dagmar Helšusová zmínit něco, co se v eufórii při bourání komunistického režimu před 21 lety moc nepovedlo, vybaví se jí příliš rychlá privatizace. „Tento stát měl upřednostnit rychlost zákonů před rychlou privatizací. Ale ta krásná naivní smršť, kterou jsme prožili, za to stála,“ řekla Dagmar Helšusová.

Neuvážené zacházení města s lehce nabytým majetkem po roce 1989 považuje za jeden z nedobrých rysů následujících let také Jiří Šolc (Liberec občanům). „Nedokázali jsme se tehdy smířit s tou odpovědností, kterou jsme náhle nabyli. Liberci spadl do klína obrovský majetek po sudetských Němcích. A dnes z něho nezbylo nic, jen dluhy,“ připomněl Jiří Šolc.

Jeden extrém dnes vystřídal druhý

Sametovou revolucí se podle budoucího primátora Jana Korytáře (Změna pro Liberec) spláchl celý minulý režim, včetně toho dobrého, co lidem tehdy přinášel. „Jeden extrém vystřídal druhý. Zatímco před rokem 1989 hlásali komunisté, že má být všechno kolektivní, po Listopadu pak zase vítězil názor, že se má všechno zprivatizovat,“ podtrhl Jan Korytář.

Podle senátora a někdejší známé tváře Občanského fóra Přemysla Sobotky (ODS) demokracie přišla tenkrát pro mnohé lidi příliš rychle. „Bohužel si všichni myslí, že v demokracii se může všechno. To jsme trochu zanedbali. Měli jsme také obrovské problémy vyrovnat se s vlastní historií,“ řekl senátor Přemysl Sobotka. „Ale i přes všechny nedostatky jsem rád, že ta doba vůbec přišla,“ doplnil.

Za totality by žádné koalice nebyly

Jak upozornil dosluhující primátor Jiří Kittner (ODS), po roce 1989 měli politici věnovat větší pozornost právnímu stavu společnosti. „Máme demokracii, můžeme si dnes vymýšlet a sestavovat koalice nejrůznějších politických stran. To bychom za totality vůbec nemohli,“ vysvětlil Jiří Kittner.

Dosluhující náměstek Milan Šír (ČSSD) vidí jako největší nedostatek porevoluční doby to, že nebyli ani pojmenováni a ani potrestáni největší viníci krutosti bývalého režimu. „Ti, kteří se nejvíce podíleli na politických procesech a perzekuci 50. let, nebyli ani pojmenováni. To je dluh, který si jako špatné svědomí neseme dál,“ zdůraznil. Pro mladé, kteří totalitní režim nezažili, je podle studentky historie Ivy Krupauerové nejdůležitější o té době mluvit a diskutovat. „Doba nebyla jenom černá nebo jen bílá. Je potřeba o těch zločinech mluvit,“ prohlásila studentka.